Ministr Stanjura a absence koaličního řešení energetické krize

12. 9. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

V neděli v Otázkách V. Moravce mne zaujala dvě čísla: přes 70% občanů považuje reakci vlády na energetickou krizi za nedostatečnou a 49% občanů chce v té souvislosti jednání s Ruskem (43% se zase chce od Ruska úplně odstřihnout).

Ministr financí Stanjura byl číslem 49% ve zmíněném pořadu „překvapen“ (je otázka, zda vláda má vůbec ponětí o náladách ve veřejnosti), odmítl možnost jednání s Ruskem, ale připustil, že se jednou k ruském plynu vrátíme, jen na něm nesmíme být už nikdy závislí.


Bohužel všechno, co pan ministr říkal k řešení krize samotné, nebylo nic jiného než tvrzení typu: myslím, kdyby bylo na mně, domnívám se, musí to projít vládou a parlamentem atd. Žádné jasné, konkrétní koaliční řešení. Vláda má přece ve Sněmovně většinu, takže by se ministr financí neměl odvolávat na to, že neví, jak Sněmovna rozhodne, ba dokonce jak rozhodne sama vláda.

Když vezmeme toto všechno v úvahu, nejsou výsledky nejnovějšího výzkumu preferencí politických formací až tak hrozné. Když se počítá s koalicemi, vypadá to takto: Ano 32%, Spolu 29%, SPD 11%, PirSTAN 10%, KSČM 4%, ČSSD 3,5%, Přísaha 3,5%. Když se počítá bez koalic, takto: Ano 30,5%, ODS 19,5%, SPD 11%, piráti 8,5%, STAN 6,5%, lidovci 4%, komunisté 3,5%, Přísaha 3%, socialisté 3%.

SPD na 11% není žádný velký výkyv nahoru (když to srovnáme se švédskými neonacisty, kteří získali právě kolem 20% hlasů), ODS padá dolů oproti jarnímu směřování ke 30% a její možný návrat do pozice velké dominantní strany padá jako domeček z karet. Koalice Spolu je ale pořád velmi silná (a o lidovcích nebo TOP09 nemá už moc smysl uvažovat do budoucna jako o samostatných stranách), naopak u koalice PirSTAN se znovu potvrzuje, že nemá žádný smysl, aby trvala dále. Piráti a STAN zvláště mají 15%, jako koalice jen 10%. STAN na 6,5% je samozřejmě obrovský pád oproti dobám, kdy toto hnutí bylo kolem 15% (ještě v květnu to bylo 10%), nicméně čekal bych po proběhlých aférách mnohem strmější pád – což se možná ještě stane.

Musím ovšem zopakovat, že zatím preference politických formací kontrastují s dojmem, který minulou neděli vyvolala krajní pravice demonstrací na Václavském náměstí. Z hlediska čísel v preferencích zažíváme pořád politickou stabilitu. Zejména se mi zdá, že krajní pravice sice má ve společnosti velký potenciál, ale nemá mnoho možností, jak se spojit a využít ho. Už před týdnem jsem si všiml velmi vlažného postoje SPD ke zmíněné akci na Václaváku, jako by se tito zavedení krajně pravicoví politici báli, že jim roste konkurence. Pokud srovnáme naději v to, že vláda bude konečně kompetentní a provede nás úspěšně krizí, s nadějí, že krajní pravice se mezi sebou rozhádá a zničí svůj potenciál, ta druhá je asi reálnější.

Nejdůležitější je otázka, co udělá s politickou situací v ČR podzim a zima. Zatím jsme ještě pořádně nevstoupili do topné sezóny, fabriky se většinou drží nad vodou, v nemocnicích je elektrický proud potřebný pro operace, provoz počítačových tomografů atd., zatím ještě jezdí vlaky. Ministr financí v Otázkách V. Moravce řekl, že vláda občanům dává jistotu, že krizi s její pomocí překonají. Pan profesor Švejnar ho upozornil na to, že je otázka, zda občané vládě budou věřit.

V té souvislosti by vláda neměla zapomenout na to, že z krásné rétoriky pana premiéra nebo pana ministra se lidé nenajedí, nezatopí si, počítačové tomografy nebo vlaky taky nejsou stavěny na tento pohon. Lidé budou posuzovat vládu podle toho, co budou reálně zažívat ve svých životech. Pan premiér sice krásně mluví už od jara, nicméně přes 70% občanů není s vládou, pokud jde o energetickou krizi, spokojeno. Mluvení nestačí. Nebo si někdo opravdu myslí, že až přestanou fungovat nemocnice a přestanou jezdit vlaky, tak si lidé pustí na Youtube pana premiéra a budou v jeho slovech hledat útěchu (pokud vůbec budou mít na elektřinu)?

0
Vytisknout
2647

Diskuse

Obsah vydání | 15. 9. 2022