Stále teď číhá „přede dveřmi“ nejen virus (a nejen tam)!

23. 3. 2020 / Miloš Dokulil

čas čtení 2 minuty
 


Nejde o cvičení v českém slohu; a zda je jedno říkat „přede dveřmi“, či „za dveřmi“! Vždyť to vyplyne spontánně ze situačního kontextu. Z které strany zrovna stojí mluvčí, který to říká. Je-li právě venku, zda ovšem má zároveň předepsanou roušku. A kde pak potenciálně zrovna bytuje ten třeba zrovna na svou oběť číhající koronavirus („covid-19“). Aby bylo možné uplatnit účinnou prevenci dalšího jeho exponenciálního šíření. (Španělská chřipka před sto lety trvala dva roky a zahynul přesně nezjištěný počet jejích obětí; někde nad 50 milionů.)

 

Abychom se tedy zrovna teď nerozptylovali možnými detaily či opakovaně sdělovanými informacemi. Po dvou týdnech nastane tzv. „svatý týden“; kalendářově tu přece budou Velikonoce. Samozřejmě víme, že pravidelní účastníci církevních obřadů také spolu se „svátečními“ věřícími či též s nevěřícími si opět, jako každoročně, míní ty Velikonoce užít. Pro chrámy se připravovaly slavnostní programy, počítající rovněž se zvýšenou účastí při slavnosti shromážděných. Zatím jsem neslyšel žádnou naléhavou informaci o tom, jak se bude postupovat v jednotlivých křesťanských církvích při obřadech letos. Co a jak dělat, aby se příliš nezvyšovala rizika virové nákazy jak tím předpokládaným natěsnáním lidí, tak především ovšem při eucharistii (zvláště „pod obojí způsobou“!). To už se teď nebudu zmiňovat o delším víkendovém volnu a závěrečné tradiční „šlahačce“ za tři týdny…

Na takto nastavené „parametry“ ještě krizový štáb to naše české publikum – pokud vím – neupozornil. Lze pochybovat, že přímo po své linii křesťanské církevní orgány v ČR už seznámily s účinnými preventivními opatřeními své věřící. Že by se tak stalo díky BListům?

(Na některé jevy jsem upozorňoval mj. v BL: 18. 3. 2020 / Všichni chceme naznačit, že s virem vážně bojujeme, že? )


0
Vytisknout
6654

Diskuse

Obsah vydání | 25. 3. 2020