Odchodem Británie ztratila EU stálého člena s právem veta v Radě bezpečnosti OSN

3. 2. 2020 / Ivan Větvička

čas čtení 1 minuta


Evropská unie měla na mezinárodní diplomatické scéně až do pátku výsadní postavení, neboť dva z našich členských států, Francie a Velká Británie, patřily mezi pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, kteří mohou vetovat jakékoli rozhodnutí tohoto orgánu. Od soboty prvního února nám zbývá veto jediné, francouzské. Francouzi si jistě brzy uvědomí momentální jedinečnost svého postavení a nepochybně toho využijí k posílení svého významu v rámci sedmadvacítky. Brexit nebude mít jenom hospodářské dopady, Evropská unie bez Británie pozmění tvář. Zvláště země Visegrádské skupiny si musejí uvědomit, že ztratily vlivného spojence, s nímž mohly najít společnou řeč v případech, kdy na ose Berlín-Paříž narazily na nepochopení.

 


Brusel by nyní s Británií neměl vyjednávat pouze z pozice hospodářské síly a už vůbec ne podle hesla: „Soudruhu, nám by nevadilo, kdybys nevstoupil, ale když jsi vystoupil, dovolil sis příliš.“ Za prvné by to nebylo etické a za druhé se Británie může bránit přílišnému tlaku pomocí veta v Radě bezpečnosti OSN a blokovat jakoukoli případnou snahu Unie o viditelnější zahraniční politiku či použití síly. Rozvod s Británií může být bolavý nejenom pro ostrovany, ale i pro nás. Čekají nás nelehká jednání, která by měly vést osobnosti s mimořádným diplomatickým nadáním, a nikoli zhrzení úředníci, u nichž převáží potřeba okopávat expartnerovi kotníky.

0
Vytisknout
6937

Diskuse

Obsah vydání | 5. 2. 2020