Velmi špatná zpráva pro menší evropské státy

29. 6. 2018 / Karel Dolejší

Americký a ruský prezident se 16. července sejdou na "bleskově" dojednaném summitu v Helsinkách ZDE. Trump se ale již předem nechal slyšet, že návrat Ruska do skupiny G8 by neměl záviset na vrácení anektovaného Krymu. A zvláštní zpravodaj Komsomolské pravdy Dmitrij Smyrnov zprávu o summitu hned zarámoval tvrzením, že k dvoustranným jednáním hlav někdejších supervelmocí dojde "na území ruského impéria" ZDE. - Finové již zpozorněli. Ale nejde jen o ně.

Klíčovým principem poválečné americké zahraniční a bezpečnostní politiky býval multilateralismus. Dokonce i osudové Bushovo rozhodnutí zaútočit na Irák podpořila alespoň "koalice ochotných", skupina zemí nikterak podobná seznamu mezinárodních podržtažků, jimiž se své kontroverzní kroky pokouší zakrývat Putinův Kreml.

Ten zpravidla postupuje zcela opačně, než jak vypadala americká zahraniční politika po roce 1945. Odmítá přistupovat na pravidla mezinárodních dohod a institucí, obchází je a podkopává jejich fungování systémem zákulisních dvoustranných dohod s jednotlivými členy organizací a aliancí.

Pro Západ bylo klíčové na takový model vzájemných vztahů v žádném případě nepřistupovat. Tento princip však byl z americké strany obětován už během ukrajinské krize, kdy Obamova administrativa zcela rezignovala na účast v oficiálním mezinárodním diplomatickém úsilí a tajně jednala s Moskvou sama ve finském Boitu. Jenže Trump nyní z výjimky učinil pravidlo, jak si to výborně nacvičil během svého komického výstupu s Kimem. Osobně se sejde s Putinem, jehož hlavním cílem je již mnoho let "nová Jalta" zahrnující opětovné rozdělení vlivových sfér v Evropě. Bez jakéhokoliv zastoupení těch, o jejichž osudu by se jednalo, samozřejmě.

Trump, na jehož podporu v prezidentské kampani Putin vynaložil bezprecedentní úsilí, začíná Kremlu plnit přání a vracet dluhy. Uzavřená jednání nekompetentního obsedantně tvítujícího chaota s veteránským čekistou v Helsinkách proto představují noční můru pro NATO, EU - a speciálně pro evropské státy v postsovětském prostoru, které by Putinovo Rusko rádo znova nacpalo do svého imperiálního chomoutu.

Zpráva je o to horší, že přichází ve chvíli, kdy je proevropské Německo Angely Merkelové paralyzováno vnitropolitickým koaličním sporem - a zatímco ministerstvo zahraničí kontroluje SPD existenčně závislá na ruských plynařských projektech, kancléřce samotné tikají stopky odpočítávající vteřiny do konce politické kariéry.

0
Vytisknout
5825

Diskuse

Obsah vydání | 3. 7. 2018