Trumpova krutost vůči „cizákům“ má v amerických dějinách své reálné předobrazy

28. 6. 2018 / Daniel Veselý

Americký prezident dosáhl dalšího vítězství ve své hanebné válce proti imigrantům poté, co Nejvyšší soud potvrdil kontroverzní „muslimský zákaz“, týkající se občanů pěti islámských zemí. Současně probíhá Trumpovo bezprecedentní tažení proti latinskoamerickým imigrantům, jež odsoudil celý svět. Bylo by však možné realizovat tuto nehumánní politiku, kdyby v amerických dějinách neexistovaly její reálné předobrazy?           

           

Pokud sledujeme záplavu komentářů a reportáží, jejichž autoři nekompromisně odsuzují brutální imigrační politiku Trumpova kabinetu, můžeme snadno nabýt dojmu, že se jedná o jakousi trumpovskou aberaci nemající v americké historii obdoby. Mainstreamové sdělovací prostředky s výjimkou protrumpovské rasistické stoupy Fox News vyskakují z kůže, neboť americký prezident se v souvislosti s lidskými bytostmi neštítí používat vyloženě fašistickou rétoriku. Ačkoli Donald Trump, architekt současné imigrační politiky Stephen Miller, ministr spravedlnosti (sic!) Jeff Sessions a jejich imigrační poskoci v tomto ohledu skutečně odhazují veškeré zábrany a objevují se dokonce legitimní reminiscence na hitlerovské Německo pozdních třicátých let, bylo by pošetilé ignorovat otřesné imigrační zákony, jež ve Spojených státech platily v průběhu 19. a 20. století, jakož i represivní imigrační politiku Trumpova populárního předchůdce.

Spojené státy se dlouhá desetiletí těšily pověsti země, jejíž náruč je otevřená uprchlíkům a migrantům z celého světa. Avšak, jak ilustrují dějiny, americké úřady znemožnily milionům osob, včetně uprchlíků, vstup do „zaslíbené země“, a to na základě rasistických imigračních zákonů. Některé z těchto zákonů, které byly namířeny nejen proti nebělošské populaci z Asie, ale i proti židovským uprchlíkům z nacistického Německa (termín neárijská populace není z pohledu tvůrců rasistické imigrační politiky USA vůbec kontroverzní) přetrvaly až do poloviny 60. let. Restriktivní americká imigrační politika 20. let dokonce inspirovala budoucího strůjce patrně největší genocidy v dějinách Adolfa Hitlera, jenž ve svém pamfletu Mein Kampf napsal: „Díky tomu, že Američané zakazují vstup na svou půdu osobám se špatným zdravotním stavem a znemožňují některým rasám získat státní občanství, implementují podobné principy, na nichž bychom chtěli založit náš lidový stát.“    

Zatímco bělošští extrémisté v Bílém domě za obdivného potlesku „mluvících hlav“ z Fox News realizují svou otřesnou imigrační politiku, alibisticky opomíjejí důvody, jež nutí obyvatele Latinské Ameriky, aby se vydali na strastiplnou pouť na sever. Americké vlády se prostřednictvím státně-teroristických kampaní, podporou státních převratů a ekonomických válek do značné míry podílely na vytvoření nepříznivého klimatu, kvůli němuž do USA dodnes prchají statisíce lidí především ze Salvadoru, Guatemaly a Hondurasu. Obamova administrativa v roce 2009 podpořila pučistickou vládu v Hondurasu; v zemi, odkud dnes prchají lidé kvůli řádění zločineckých gangů, policejnímu teroru a ekonomické nestabilitě způsobené „volnotržními reformami“.

Hovoříme-li o neblahých dopadech americké imigrační politiky a populárním předchůdci Donalda Trumpa, je třeba připomenout, že prezident Barack Obama během svého úřadování v Oválné pracovně nechal ze Spojených států deportovat 2,5 milionu osob – tedy více lidí než všichni američtí prezidenti 20. století dohromady! Přitom celé dvě třetiny deportovaných osob se dopustily buď jen banálních přestupků, nebo nespáchaly žádný zločin. Někteří z vyhoštěných lidí byli posléze ve své domovině zavražděni. Obamova vláda si osvojila agresivní odstrašující strategii, již v roce 2015 Americká unie občanských práv (ACLU) označila za porušení federálního imigračního zákona a 5. dodatku Ústavy Spojených států amerických. ACLU ostře kritizovala věznění latinskoamerických matek a jejich dětí, jež měly legitimní nárok na azylové řízení, a obvinila Obamův kabinet ze zastrašování budoucích zájemců a azyl ve Spojených státech.     

Koneckonců prezident Obama si kvůli své represivní imigrační politice vysloužil nelichotivou přezdívku Deporter in Chief (Šéfdeportátor). Nicméně mainstreamová média byla vůči prezidentu Obamovi o poznání shovívavější než vůči prostořekému Trumpovi - což je ale téma na samostatný text. Je proto smutným paradoxem, že imigrační politika stávajícího osazenstva Bílého domu vychází z dědictví amerických rasistických zákonů a že Obamova vláda předala Trumpovu kabinetu účinnou deportační mašinérii na eskalaci jeho otevřeně rasistické imigrační politiky.                  

 

1
Vytisknout
3158

Diskuse

Obsah vydání | 3. 7. 2018