Asad chystá znovuobsazení jihozápadní Sýrie. Izrael se bude muset rozhodnout, zda intervenuje

2. 7. 2018

Minulý týden režimní vrtulníky údajně zaútočily na zemědělské oblasti jihovýchodně od Dará a zasypaly povstalce barelovými bombami. Došlo i k pozemním bojům, když se režim snaží vrazit klín mezi dvě povstalecké oblasti. Izrael se zřejmě bude snažit spojit návrat režimu do svého pohraničí závislým na odstranění íránských jednotek a šíitských milic z oblasti, píše Amos Harel.

V pondělí došlo k druhému náletu tohoto týdne, tentokrát poblíž letiště v Damašku. Nálet je připisován Izraeli. Opoziční uskupení tvrdí, že terčem byly zbraně vykládané z íránského letounu, který krátce předtím přistál.

Moskva si přeje dohodu, podle níž někteří povstalci dobrovolně evakuují části jižní Sýrie a budou nahrazeny Asadovými silami. (Asad by se také zavázal odstranit íránské síly a šíitské milice z této oblasti.) Chce také, aby Amerika opustila leteckou základnu Al-Tanf nedaleko irácké hranice, což Trumpova administrativa dosud odmítá.

Poslední vojenské kroky v jižní Sýrii lze tedy považovat spíše za zahřívací kolo a deklaraci úmyslů než za rozsáhlou vojenskou ofenzívu.

Izrael má vlastní zájmy: Odvrátit pašování zbraní pro Hizballáh a pokračování v aktivitách proti íránské vojenské přítomnosti v Sýrii.

Minulý víkend Reuters oznámila, že Washington sdělil povstalcům v jižní Sýrii, aby nepočítali s jeho pomocí, pokud na ně režim zaútočí. Další velkou neznámou je, jak by v takovém případě reagoval Izrael.

V posledních letech Izrael poskytoval potraviny, oděvy a léky obyvatelům sunnitských syrských vesnic nedaleko hranice. Tisíce Syřanů také vstoupily na území Izraele za účelem léčení. Západní média hlásí, že Izrael také poskytl povstaleckým milicím v této oblasti zbraně a munici. Izrael to popírá, ale nedávno začala tato dementi znít méně přesvědčivě než dříve.

Kromě bojů s povstalci Asadův režim nemilosrdně vraždí obyvatele měst pod jejich kontrolou. V mnoha případech útočil na obležená města nálety a dělostřelectvem, dokud se nevzdala.

Takže izraelské vedení bude brzy čelit dilematu. V interní diskusi někteří bezpečnostní představitelé, včetně důstojníků Severního velení, tvrdí, že Izrael má humanitární závazek vůči obyvatelům těchto pohraničních vesnic.

Nicméně je těžké si představit, že by veřejnost podpořila ohrožení životů izraelských vojáků kvůli záchraně arabských občanů nepřátelské země. Je pravděpodobnější, že Izrael nebude přímo intervenovat do bojů, ale bude se snažit svázat návrat režimu na svou hranici s dohodou o odstranění íránských sil a šíitských milic z této oblasti.

Je tu ještě jiný problém, který se týká drúzů. Během sedmi let války se syrští drúzové většinou snažili zůstat mimo konflikt, ačkoliv v některých oblastech spolupracovali s režimem.

Město Suwejda, které je centrem oblasti Džabal Drúz, se nachází poblíž oblasti, z níž chce režim zahájit útok na Dará. Asi 50 000 drúzských obyvatel oblasti se vyhýbalo režimním odvodům a jsou považováni za dezertéry, ale dosud se režim s nimi nekonfrontoval.

Nicméně, jak tvrdí izraelští drúzové, minulý týden dva ruští generálové přijeli do Suwejdy a požadovali, aby místní lídři poskytli desítky tisíc drúzských vojáků pro režimní ofenzívu. Generálové vyhrožovali, že pokud budou odmítnuti, režim bude považovat Suwejdu za nepřátelské území a zacházet s obyvateli jako s teroristy. Drúzové se obávají, že Asad chce dát posledním stádiím konfliktu náboženský podtón tím, že postaví drúzy proti jejich sunnitským sousedům.

Napětí ve zmíněné oblasti také ovlivňuje drúzy na syrských Golanech. Drúzská vesnice Chadir na severu Golan je velmi blízko frontové linii mezi režimem a povstalci. Udržovala kontakt s režimem po léta a občas dokonce přímo konfrontovala sunnitské milice oponující Asadovi.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2420

Diskuse

Obsah vydání | 10. 7. 2018