Firmy neustále varují před ekonomickými dopady brexitu

9. 7. 2018 / Martin Horut


Při britských debatách o odchodu z Evropské unie se nejprve hojně hovořilo o částkách, které Spojené království jako členský stát musí do Bruselu pravidelně přímo odesílat a které naopak z Bruselu putují zpět do země. Následovaly obavy z propadu libry. Až nyní získáváme první představy o nepřímých ekonomických důsledcích britského rozhodnutí opustit EU na firmy působící ve Spojeném království.


Sérii varovných vyjádření odstartovala společnost Airbus, která oznámila, že britské vystoupení z jednotného trhu a celní unie bez přechodné dohody s EU by značně ohrozilo její setrvání ve Spojeném království. Vysoký představitel BMW následně hrozil, že pakliže dojde k celním prodlevám součástek na hranici, nebude mít automobilka jinou možnost, než zavřít své továrny v Británii. Společnost autovýrobců a obchodníků (SMMT) vydala finanční zprávu, ze které vyplývá, že investice do britského automobilového průmyslu za letošní první pololetí klesla oproti minulému roku o polovinu, v důsledku nejasností ohledně brexitu. Konečně dnes přišel s dalším varováním šéf Jaguar Land Rover, jehož firma už přesouvá část výroby z Británie na Slovensko.

Britští vládní politici reagují na tato prohlášení podrážděně. Nejdále zašel čelní stoupenec brexitu, ministr zahraničí Boris Johnson, který podle listu Telegraph na dotaz ohledně obav šéfů firem rozhořčeně vyhrkl: „F**k business!”  Rozčarování euroskeptických politiků je snad pochopitelné. Jedním z jejich čelních požadavků, v jehož duchu žádali odchod z EU, bylo obnovit suverenitu britského parlamentu. Pravidla pro Británii nemohou být psána v cizině. A najednou jsme svědky situace, kdy jim nevolení šéfové mezinárodních firem vyhrožují a kladou nůž na krk. Ukazuje se tak ale jen jejich neporozumění modernímu světu. Je nesporné, že v globální éře budou zahraniční události a rozhodnutí ovlivňovat domácí život. Státní suverenita není v prvé řadě ohrožena politickými smlouvami, ale společenským, civilizačním pokrokem, který nelze zvrátit. Jediná volba, před kterou britští (i čeští) politici stojí, je, jestli se pokusit skrze mezinárodní úsilí události usměrňovat politickou participací, nebo jestli se odevzdat osudu a být izolovanou zemí fackovanou vnějšími silami mimo její kontrolu.

A obavy firem v důsledku politické izolace a politických nejasností ohledně brexitu odhalují ještě jednu cennou lekci, zejména pro nás v Česku. Že totiž navzdory naivním přesvědčením libertariánských euroskeptiků politická činnost, politická jednání, politické smlouvy a organizace, nejsou překážkou, ale základní podmínkou volného obchodu. Představa, že se oprostíme od vší politiky a zázračně se zrodí zlatá éra svobodného trhu, je jen dalším projevem české politické nezralosti. Jedině liberální politika zakládá liberální ekonomiku. A ve světě Trumpova protekcionismu a Putinova autoritářství je pro nás liberální Evropa pořád tím nejlepším osudem.

0
Vytisknout
2384

Diskuse

Obsah vydání | 11. 7. 2018