Elita stržená davovou nenávistí přestává být elitou

11. 7. 2018 / Bohumil Kartous

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

Na Slovensku proběhl festival Pohoda. Je to jeden z těch dramaturgicky nejlepších ve Střední Evropě. Navíc je doprovázen kromě hudebních vystoupení i diskusemi na politická, sociální či kulturní témata. Je to dobrá kombinace, něco podobného v ČR probíhá na Colours of Ostrava. Je pravda, že atmosféra na Pohodě je výrazně liberální, nacionalisté a středoevropští izolacionisté tam nejezdí. Člověk by očekával, že takové prostředí bude přirozeně vylučovat xenofobní projevy, které jsou tak časté právě mezi stoupenci lidí s mindrákem, jejichž identita je postavena na potřebě vymezit se vůči lidem jiného etnika, náboženství, názoru. Poslanec Smeru Blaha se stal terčem nenávistného výlevu (k radosti nacionalistických kruhů), protože demagogicky pomlouvá festival i jeho účastníky a paušalizuje jejich status. To je ale problém, protože odsudek takového chování musí mít svou úroveň. Pokud se vše odehraje formou zdviženého prostředníčku, dostává se úroveň "debaty" do podoby, která vyhovuje demagogům.
Ľuboš Bľaha opakovaně útočí na celou akci jako na "festival politické písně", účastníky označuje za "děti hamburgerů", jejichž jediným cílem je "zchlastat se". Prý jde o propagandistickou akci amerického militarismu prodchnutá neokonzervativní ideologií. Jednou dokonce přirovnal účastníky ke sjezdu NSDAP.

Je to scestné, nactiutrhačské, demagogické, nedůvěryhodné. Slyšet na to mohou pravděpodobně jen věrní příznivci slovenského poslance, který sám sebe považuje za filozofa. Je pravda, stejně jako na Colours nebo jiných festivalech, že převažuje výrazně liberální duch, což je v případě Pohody navíc podpořeno neskrývanou náklonností hlavního organizátora ke konkrétním politickým proudům.

Liberální duch je, vzhledem k internacionálnímu charakteru festivalu, otevřené podpoře tolerance, odporu k diskriminaci a dalším atributům vcelku přirozený. O to hloupější je, pokud se nechají účastníci vyprovokovat k tomu, aby pomohli demagogovi a jeho příznivcům utvrdit se v tom, že má pravdu. Ukázat prostředníček je jednou z nejpokleslejších forem vyjádření odporu, v tomto kontextu určitě. Proč nepozvou pana poslance Blahu, aby obhájil své odsudky na adresu organizátorů a návštěvníků?

Toto je problém české i slovenské veřejné diskuse. Ti, kdo by měli udržovat potřebnou úroveň diskuse, se nechávají strhnout k dětinským reakcím (různých projevů ze strany popkulturních celebrit zažila česká veřejnost až až), jež mají pouze kontraproduktivní efektivitu. Parazitní weby typu Parlamentních listů okamžitě využijí situace, zkopírují z webu obsah, dají tomu dostatečně přihlouplý titulek a dodávají bigotním přímo do jejich digitálních zařízení. Jejich čtenáři, kteří většinou o festivalu vůbec nic nevědí a nikdy tam nepojedou, adoptují názor v titulku a perexu. 

Je rozdíl vytvořit kulturně kritický artefakt, jak to udělal raper Vec v singlu Slovák. Hudební groteska, která kritizuje kulturní malost, mimochodem naprosto přesně odpovídající i české povaze, je mnohem lepší forma protestu než když tentýž člověk vyprovokuje publikum na festivalu, aby si vyřizovalo účty s kritikem pokleslou formou. Zbytečně to pak mnoha lidem dává pocit zadostiučinění: podívejte se, vždyť oni jsou stejní a to si o sobě myslí kdoví co...
0
Vytisknout
6502

Diskuse

Obsah vydání | 13. 7. 2018