Náklady práce na jednu odpracovanou hodinu jsou asi 40 euro. Robot stojí na hodinu 3 až 6 eur...

Roboti přebírají práci, potřebujeme úplně jiné vzdělávání

16. 3. 2017

Tito tři profesoři dali revoluci název: Průmysl 4.0. "Zajímalo by mě, co by se stalo, kdybychom použili název Průmysl 3.0. To se tehdy diskutovalo. S tím to vlastně začalo, původně šlo o 3.0. Znovu jsme to spočítali a došli číslu 4. Protože jsme si řekli, tohle je 4. revoluce. Když jsme diskutovali o čísle 3, zjistili jsme, že ta tu vlastně již byla."

Henning Kagermann byl předsedou správní rady společnosti SAP, největší evropské softwarové společnosti. Dnes je považován za vlivného zástupce průmyslu v prostředí digitální ekonomiky. Jeho partnerem ve Spolkovém ministerstvu pro výzkum je Wolf-Dieter Lukas, který je zodpovědný za všechno, co týká Průmyslu 4.0. Také Wolfgang Wahlstar, profesor oboru umělé inteligence, se podílel na tomto názvu.

Nyní víme, že některé dovednosti, jako je řízení automobilu, mohou být nahrazeny systémy, které skutečně fungují precizněji a lépe než je toho schopen člověk. Člověk má také v oblasti smyslového vnímání velmi silné deficity. Týká se to například čichu. Vzhledem k tomu je vhodné nasadit „umělé nosy“ jsou senzory v továrně, například při produkci potravin, které jsou lepší než rozpoznávací schopnosti člověka.

Robot vaří pro čtyři osoby. Servíruje identické porce, které jsou zcela shodné z hlediska vzhledu a chuti.

Thomas Rinn vás vyzývá, abyste se k této revoluci připojili, pokud nechcete být mezi poraženými. Průmysl 4.0 pro nás znamená, jak uvádí Roland Berger, vzdát se starých přístupů, modernizovat továrny, nebo postavit nové, podle nových standardů.

V určitém okamžiku se tento termín Průmyslu 4.0 objevil jako metoda, jako téměř nedefinované heslo v prostoru. Pokusili jsme se, „spojit maso s kostí“. Podnikový poradce Thomas Rinn vysvětluje čínským společnostem dimenze 4.0.

"Co znamená Průmysl 4.0? Jedná se o čtvrtou průmyslovou revoluci. Průmysl 4.0 pro nás znamená vzdát se starých přístupů, modernizovat továrny, nebo postavit nové, podle nových standardů. Zaměstnanci se musí buď rekvalifikovat, nebo je nezbytné nalézt nové zaměstnance. Nikdo by neměl čekat, až bude donucen zapojit se do Průmyslu 4.0. Je nezbytné s tím začít hned."

Industrializace představuje pojem pro technické a společenské změny. Kolem roku 1850 začala města srůstat do velkých průmyslových center. Pára a vodní energie poháněla stroje, s nimiž jsou spotřební zboží vyrobené. Uhlí a výroba železa a oceli jsou základními stavebními kameny první průmyslové revoluce.

Elektřina zvedá produkci na nový stupeň. Továrny vznikají a s nimi roste výdělečná činnost a trh práce, který ji reguluje. Druhá průmyslová revoluce vytváří práci na montážním pásu a velkovýrobu.

Když bylo v 80. letech převzato zpracování dat počítači, začala třetí průmyslová revoluce, která stále více konfrontovala lidský faktor v oblasti výroby.

Nyní tedy začíná nový věk, 4. průmyslová revoluce. V Asii, hraje termín Průmysl 4.0 stále důležitější roli. Existuje obrovská zvědavost.

Co se děje v Evropě? Je Evropa skutečně na této frontě vedoucí silou? Vzhledem k tomu, že probíhá technologický převrat. Toto je vedoucí informačních technologií Chang. „Nice to meet you. – Me too“. Vítejte na našem stánku. Návštěva čínské delegace přichází z jednoho z největších koncernů světa. Foxconn zaměstnává celosvětově více než 1,3 milionu lidí. Pro Německo, se může stát jedním z nejvýznamnějších zákazníků. Vzhledem k tomu, že koncern stále častěji nasazuje roboty, doufá německá společnost, že bude do Číny prodávat elektronické řídící jednotky pro automatizovanou produkci.

Dám jednoduchý příklad. Ve všech výškových budovách jsou výtahy. Tyto výtahy je třeba udržovat, poskytovat servis.

Peter Köhler předseda správní rady (CEO) Weidmüller. Pro takovéto práce jsou dány servisní intervaly. Každý výtah, přičemž je lhostejné, zda je používán jen jednou za měsíc, nebo 10 000 krát, podléhá takovémuto servisnímu intervalu. S nástupem Průmyslu 4.0 by to ale mohlo být tak, že z 3 000 lidí by takovouto kontrolu realizovalo jen 100 lidí. Protože jednotlivé komponenty takovéhoto výtahu by signalizovaly na centrálu svůj stav a přes vyhodnocování dat by sdělily: Pozor, přijeďte, musím být opraven. Takže zcela disruptivní inovace, co se týká téma údržby.

Stávající postupy budou vytlačeny. V Číně stále ještě sestavuje mobilní telefony pro Foxconn 400 000 pracovníků. Během tohoto rozhovoru uvedli manažeři, že z toho 300 000 lidí by mělo být nahrazeno roboty.

V noblesním Davosu se koná každý rok Světové ekonomické fórum. V lednu 2016, zde poprvé diskutovali o tom, že v příštích několika letech odpadne několik milionů pracovních míst, v dramaticky se měnícím světě.

Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu došlo k revoluci shora. A ta má název Průmysl 4.0. 2 500 manažerů, podnikatelů, vědců a politiků diskutovalo o využití robotů. Dále o digitalizacích a propojení strojů do sítě, umělé inteligenci a internetu věcí. Otázkou je, kdo z účastníků bude v této nové revoluci vítězem a kdo poraženým.

Poražení se budou nacházet kupříkladu v oblasti bankovnictví a investorů v centru Manhattanu. V návaznosti na příslovečném rčení zakladatele Microsoftu Billa Gatese „bankovní obchody jsou nezbytné, ale banky ne" nabízí mladí podnikatelé nové finanční technologie přes Internet. A předvádí, jak mohou být stávající finanční služby nahrazeny.

Pobočka Deutsche Bank v New Yorku na Wall Street provedla studii o budoucnosti práce. Ohlašuje zaměstnaneckou krizi doposud nebývalých rozměrů. Protože poprvé bude nasazením nové techniky více pracovních míst zničeno, než aby vzniklo. 

Pro ekonomickou výkonnost bude potřeba stále méně pracovních sil. Změna s dalekosáhlými dopady na ekonomiku a společnost. O interní studii nemá zájem Deutsche Bank mluvit. Dohodnuté interview vždy znovu odřekla. Také ve Volkswagenu nechtějí moc mluvit mluvit o budoucnost pracovních míst ve firmě. Strategie personální politiky je však z prohlášení zaměstnanců rady z roku jasná. V příštích 20 letech dojde k masivnímu poklesu počtu zaměstnanců. Někteří odejdou do důchodu a jejich místa budou nahrazena automatizací. 

Náklady práce na jednu odpracovanou hodinu jsou asi 40 euro. Robot stojí na hodinu 3 až 6 eur. Tuto nákladová výhodu bude používat v budoucnu i VW. 

Silueta pracovníka s jeho nástrojem, umělecké dílo v bankovním centru Frankfurtu jako symbol práce. Ve výškových administrativních budovách se spekuluje o tom, které pracovní profese v budoucnosti nebudou potřeba, které odpadnou. ING-DiBa, dceřiná společnosti holandského finančního koncernu. Její hlavní ekonom Carsten Brzeski došel k tomuto závěru: "V Německu je 59 % všech pracovních míst ohroženo. Kterých tříd povolání se to týká? Často se jedná o nízko kvalifikovaná pracovní místa, o pomocné práce. Ale nejen tato, týká se to také technických odborných sil, které mohou být nahrazeny  automatizací. To znamená, že celkem přibližně 18 milionů zaměstnání je v Německu potenciálně ohroženo automatizací, v rámci digitalizace." 

Ze studie je zřejmé, že počítače přebírají kontrolu, začínají myslet, přebírají velké datové soubory, a to i u vysoce kvalitních pracovních míst znamená, že stroj může nahradit lidskou práci. 

Je varováním, že Průmysl 4.0 nepřináší při svém nasazení jen výhody. Také bankéři v obchodním centru Commerzbank musí počítat s tím, že jejich práce může být převzata automatizovanými procesy, vzhledem k tomu, že budoucí algoritmy mohou rozhodovat o nákupu a prodeji finančních produktů. 

Pro podnikového poradce Rinna nepostupuje 4. průmyslová revoluce dostatečně rychle. Zejména pro střední podniky je nezbytné, aby zaváděly nové výrobní postupy podstatně rychleji. Rinn je právě na cestě do podniku, který to podle jeho pohledu dělá správně. 

Vždy jsme měli tendenci, a to ještě před Průmyslem 4.0, že by se mělo automatizovat v rámci podniku vše, co lze skutečně automatizovat. To znamená, že v rámci výroby budou odpadat ruční pracovní kroky. Tento trend se ještě více uspíší přes nástup Průmyslu 4.0.

Else Eckstein, představenstvo společnosti Weidmüller: "My ve společnosti Weidmüller jsme v této oblasti velmi aktivní. To půjde v budoucnosti tak daleko, že naše stroje budou napojeny přímo ke zdroji energie - nebo k energetické burze, která stanovuje ceny elektřiny. Takže můžeme v čase hlavního zatížení v závislosti na aktuálních cenách ve špičce, snížit odběr energie. A tím i maximalizovat přínos pro společnost, což vytváří přínos pro Weidmüller. Stroje mají samy rozhodnout, kdy zvýšit výrobu. Samozřejmě, až tehdy, když je cena elektřiny nízká."

Firemní video ukazuje, jak lze postupovat. Společnost zajišťuje techniku propojení, elektronické řídicí jednotky, které koordinují práci robotů a automatizují výrobní zařízení. "Moje vize spočívá v tom, že naše výrobní zařízení bude celosvětově propojeno do sítě. Poté bude výroba propojena s našimi zákazníky a s našimi dodavateli. Optimum by představoval chytrý samoregulační systém. To znamená, když na začátku do systému zadá zákazník objednávku, stroj se rozběhne, přičemž se sám řídí v rámci celého dodavatelského řetězce. A na konci, na výstupu je zde individuální výrobek pro zákazníka."

Automatické řídící systémy vyvinuté firmou Magazino (Magazino simple storage jsoujednoduché skladovací systémy). Tato firma je jednou ze startupových společnosti. Vyvíjí první myslící a samostatně pracující (organizující se) sklad na světě. Společnost Magazino je financována velkými společnostmi, jako je Siemens, které mají zájem nasadit ve svých skladech roboty. 

Tito roboti budou nezávisle rozhodovat, které díly a odkud kam mají být přepravovány. V našem příkladu se jedná o medvídky. Každý medvídek vypadá vždy trochu jinak. Jeho „srst“ může být učesána, nebo také ne. Není na něm žádný čárový kód, nebo RFID tag (Radio Frequency Identification, identifikace na rádiové frekvenci). 

Mám-li robota a naučím-li ho, jak věc rozpoznat, může se o to podělit s ostatními roboty. Jeden robot se může učit od druhých, jak medvídka uchopit. To, co jsme právě sledovali, co jsme schopni rozpoznat přes kamery. 

Frederik Brantner výkonný ředitel firmy Magazino: "Začali jsme uchopením knih, nyní manipulujeme s medvídky, s balenou obuví. To znamená, že je toho stále více. Účinnost robotických chapadel je stále lepší. Algoritmy počítačového vidění, rozpoznávání obrazu, se zlepšují. Mez toho, co lze dosáhnout, stále ještě není v dohlednu."

Hamburg Altenwerder (překladiště kontejnerů). Zde sotva někoho uvidíte. V hamburském přístavu je dobře vidět, což může znamenat digitalizace pro distribuci zboží a dopravu. Vozíky s vlastním pohonem řídí celý transport. Přineste nádoby s hmotností nad 30 tun kdykoliv a za jakéhokoliv počasí ke svým cílům. 

Berlín, Andrea Nahles, spolková ministryně práce: "Zabývám se velmi intenzivně tématemPrůmyslu 4.0 nebo lépe řečeno prací 4.0. V podstatě  nemůžeme ničeho dosáhnout bez podniků, bez lidí, kteří jsou tímto vývojem ovlivněni. Nemám totiž žádný plán. Nevím, jak to bude pokračovat. Proto jsme zahájili velmi intenzivní dialog pomocí zelené knihy, ve které jsme začali klást otázky, aniž bychom předjímali odpovědi. Vidím ale, že podniky mají také svou zodpovědnost. Proto narážíme v diskuzi na otázku, jak můžeme skutečně tyto nové formy práce zvládnout. Aby nesloužily pouze růstu podniků a zisku, nýbrž také jejich pracovníkům." 

Hans Speidel, výkonný ředitel Crowd Guru: "Lidé, kteří pracují pro Crowd Guru, nejsou již žádnými zaměstnanci. Jejich práce probíhá přes „klick". A existují jich davy jak prozrazuje první část názvu firmy. Obchod je založený na prodeji informací a dat z internetu a nabízí slušný výdělek. Informace jsou rešeršovány desítkami tisíc lidí a jsou dodávány do naší společnosti. Máme asi tak 35 000 „guru", jak jim říkáme. Lidí, kteří se starají o malé agendy, které řeší prostřednictvím naší platformy. Jsou to lidé, kteří pracují „na volné noze“. Jsou zcela svobodní v tom, kde, kdy, jak hodně budou pracovat a jakou práci přijmou. Pracují z domova a mají jen malou šancí na klasickém pracovním trhu. Sbírají adresy nebo podniková data, popisující produkty, sestavují cenová srovnání."

Takových pracovníků na volné noze jsou stovky tisíc. Pro ně neexistuje sociální ochrana nebo minimální mzda. Naším největším konkurentem je další vývoj techniky, technologií. Tento trend bude pokračovat a nakonec bude k dispozici algoritmus, který zvládne takovéto věci sám o sobě. 

Poznámka: Většina uživatelů Facebooku a Twitteru považuje interakce na sociálních sítích za autentické. Často jde však o aktivity sociálních botů (robotů). 

San Francisco. Bezpočet mladých podniků se usídlilo na západním pobřeží USA. Mnoho z nich pochází z Evropy, přičemž chtějí změnit svět se svými počítačovými programy. "Poté, co jsem sem přijel, ptali se moji rodiče, přátelé, jaké to tady vlastně je. Moje první odpověď byla: Cítím se tady tak, jako kdybych přišel domů. Ten pocit spočíval v tom, že je tady neuvěřitelné množství stejně smýšlejících lidí, kteří usilují všichni o jedno. Chtějí změnit svět a úspěšně vybudovat svůj podnik. A z toho se vyvinul Compass. Compass je společnost, která plní všechny klišé start‐up podniku. Garážová firma s mladými lidmi a se softwarovým produktem pro automatizaci podnikových dat a obchodních procesů, které nahrazují manuální lidskou práci," říká Bjoern Lasse Herrmann, CEO Compass.

Jsme v podstatě na začátku velké sociální a ekonomické strukturální změny. Tato změna znamená, že mnoho lidí přijde o práci. Nebo se bude muset přeškolit a najít jinou práci. A samozřejmě mnoho lidí, kteří si stále ještě myslí, že na univerzitě získali dobré vzdělání, přičemž se domnívají, že mají jistou práci, a proto neočekávají že tyto naděje na jistotu mohou být ztraceny. A to znamená ztrátu perspektivy. Na jedné straně úspěch, ale na druhé straně nejistota. 

Ve vinicích Kalifornie žije Joe Schoendort, úspěšný investor ze Silicon Valley. Sám patří k vrcholovému managementu Světového ekonomického fóra v Davosu. "Počítače jsou již tak inteligentní, že budou nahrazovat pracovníky v zaměstnáních, která jsme doposud považovali za zcela neautomatizovatelné. Co potřebujeme, je kompletně jiné vzdělání."

Průmyslová revoluce je jen část výzvy. Ve skutečnosti máme co do činění s globální ekonomickou revoluci 4.0. "Německá ekonomika“, uvádí Schoendorf „je na tom dobře proto, že dominovala v období průmyslového růstu. Ale teď je tu začátek informačního věku. A tam má Německo značné zpoždění. Dočkáme se toho, že mezinárodní koncerny začnou mizet. Za 10 let, nebude existovat třetina světových korporací. Je znám palcový titulek bankéře z banky J.P.Morgan: „Pozor, finanční průmysle, Silicon Valley vám sebere máslo a budete mít jen na suchý chléb.“ To může být aplikováno na téměř jakémkoliv průmyslu. Obor, o který se lze skutečně strachovat, představuje automobilový průmysl. Říkám vám, že tam budou pracovníci nahrazeni v takovém měřítku, jako v žádném jiném odvětví. V současné době se ještě často vtipkuje o podniku Tesla. Nemá žádný smysl o tom dělat vtipy. Co tam již inženýři vykonali, je velmi důležité."

V celosvětově nejmodernější automobilce je 4. průmyslová revoluce realizována červenými rameny robotů. Některé z nich mají jména. Nazývají se Thunderbird nebo Colossus, jména hrdinů ze sci‐fi filmů. Tesla je společnost, která byla ignorována hlavními evropskými automobilovými koncerny a pak i zesměšňována.

 Zatímco v Evropě auto giganti pracují v rámci starých obchodních modelů, což je také neodstrašilo od manipulace s emisemi výfukových plynů, Tesla buduje v Silicon Valley produkci elektrického automobilu budoucnosti. 

Nikde se společnost nezměnila tolik, jako se to stalo v Japonsku. Dříve bylo otázkou cti, zaručit zaměstnanci celoživotní práci. Takovéto pracovní vztahy ale mizí. Přesto je pro lidi stále otázkou cti mít vůbec nějakou práci. 

Masayuki Yamamoto, představenstvo koncernu Mitsubishi Electric: "Průmysl 4.0 je velmi podobný našemu konceptu, který nazýváme e‐Factory. Máme tento koncept již od roku 2003. Domnívám se, že jsme s našimi automatizovanými produkčními systémy na přední pozici. Existuje mnoho témat, které by měly být řešeny za spolupráce Německa s Japonskem. Jedním z důvodů je to, že žijí pod enormním pracovním tlakem. Japonec tráví většinu dne v práci, zříká se dovolené, a pracuje, i když je nemocný. Karoshi je japonský výraz pro smrt přepracováním. V mnoha japonských korporacích jsou roboti nadřízenými lidí. Pro ně zbývá jen práce, kterou nemohou převzít stroje. Nejsou zatím žádná globální pravidla, co se týká vlastnictví dat. Kdo vlastní data? To by například mohlo být společným tématem.“ 

Bochum v německém Porúří bylo kdysi průmyslovým srdcem Německa. Během pouhých několika desítek let, ale ztratila svůj význam jako region klasické průmyslové společnosti. Nejen výrobní haly automobilky Opel se změnily v prázdné budovy určené k demolici.

Zde kdysi pracovalo 20 000 lidí, potom to bylo 10 000 a nakonec 5 000 až bylo konečně i zbývajících posledních 3 500 propuštěno. Průmysl 4.0 je novou výzvou pro Porúří, které usiluje po celá desetiletí o strukturální změny. Nyní usiluje tento revír o uplatnění jako místa pro nové technologie. 

Po nehodě je Gianna Regenbrecht upoutána na invalidní vozík. Trénuje svaly nohou při pravidelných návštěvách pobočky japonské firmy Cyberdyne v Bochumi. Cyberdyne se zabývá vývojem strojů s umělou inteligencí. Tréninkovým partnerem Gianny Regenbrechts je robot, který umí číst její myšlenky. 

„Na počátku se tam dole nic nedělo. Tam, kde byly nohy, jsem nic necítila a s ničím nepohnula. Přes trénink jsem dosáhla obrovských pokroků. A mám opět nezávislý život. A mohu se opět aktivně podílet na všem, což mi usnadňuje život a umožňuje se se vším vyrovnat. Robot a já jsem dobrý tým. Teamwork, řekla bych." 

V případě, že chce pacientka udělat krok, vyšle její mozek impuls robotu. Ten podporuje jakýkoli pohyb, který zatím nemůže realizovat vlastní silou. Ale systém je určen nejen pro lékařské účely. Co se týče oblasti průmyslu, existuje velký počet uživatelských aplikací. 

Theodor Bülhoff, ředitel společnosti Cyberdyne Bochum: "Tady máme systém, který je testován pro podporu zad. Existují zde žádosti také z automobilového průmyslu na podporu těchto systémů pro pracoviště s vysokou námahou. Ulehčit zatížení páteře. Obleky pro lidi, jejichž práce zatím nemůže být převzata stroji, mohou tak přispět ke zvýšení produktivity."

Rostoucí produktivita, která je založena na efektivnějších pracovních postupech, snižuje význam lidské práce jako výrobního faktoru. S čísly souvisícími s tímto vývojem se zabývá matematik a statistik Gerd Bosbach. Gerd Bosbach je profesorem statistiky a empirického hospodářského a sociálního výzkumu na univerzitě v Koblenzi. 

"Máme něco málo přes 50 milionů pracovníků. Počet pracovních míst na plný úvazek se skutečně od roku 1991, kdy bylo 29 milionů pracovních míst na plný úvazek, snížil v roce 2015 na právě jen 24 milionů. Vždy slyšíme, že i nadále rostou údaje o zaměstnanosti. Ale nikdo neřekne, jaká je ta skutečná výdělečná činnost. Job za 450 eur, několik hodin, jeden týden, nebo celé pracovní místo (na plný úvazek)? Proto bych se raději podíval ne na počet lidí v zaměstnání, ale na počet skutečně odpracovaných hodin. Pohled je velmi překvapující. Navzdory tomuto neustálému nárůstu počtu zaměstnaných osob se mírně snižuje počet pracovních hodin, které jsou v Německu odpracovány. " 

Jednou za rok se v Berlíně setkávají lidé, kteří již opustili na tarify orientované pracovní společenství. Sami se nazvali digitálními nomády. 

"Okay, lidé. Vítejte na DNK (Digitalen Nomaden Konferenz). Digitální nomád je moderní kočovník, který vydělává své peníze s pomocí online světa s jeho digitálními možnostmi. Jsme proti původně migrujícím pracovníků obvykle na cestách spíše nezávislí a máme své vlastní projekty. V podstatě se jedná o zcela novou generaci, která velmi miluje svobodu a netrvá tak na sociálním postavení jako je název funkce, značkovém autě, statusu adresy bytu. Co bude především v budoucnu platit, je flexibilita, seberealizace, což bylo teprve umožněno internetem. Bez velkých fixních nákladů je tím možno realizovat vlastní nápady a tím také vydělávat peníze. Tehdy mi bylo 15 a úřad práce poslal do naší třídy poradce. Ten nám vysvětlil, jak je důležité mít dobré známky. Naše životní dráha by měla být lineární, a měli bychom být konzistentní v našem rozhodování a bez mezer v životopisu. Již tehdy jsem se rozhodl, že to není nic pro mě. Založili jsme Start up diaries. Jsme Fred a Dom. Uprchli jsme z našich kanceláří, zabalili naší firmu a naskočili na Land Rover. V příštích 6 měsících budeme cestovat po Jižní Americe v našem "LaOficia", naší kanceláří, našem příbytku a dopravním prostředku," říká Fabian Dittrich, digitální kočovník.

"Pomáháme jiným firmám zlepšit jejich zákaznický servis. Projížděl jsem Jižní Amerikou 20.000 km se svým společníkem. Pracovali jsme u čerpacích stanic, v hotelích a kavárnách. A odtud jsme řídili celou naší firmu. ... a se zapnutými reproduktory ... Pro všechno, co děláme, potřebujeme pouze internet! Ať již sedím v poušti v Peru, nebo v Berlíně, nepředstavuje to žádný rozdíl. Mám-li internet, mohu mít stejné teoretické vzdělání, jako někdo, kdo jde na Harvard. Aniž by za to platil 250 000 dolarů. Harvard, MIT nebo Yale, všichni zpřístupnili své přednášky na internetu. Okay, uvidíme. A ono to skutečně fungovalo. A kdo to ukáže lidem, kteří to neznají, a dětem a mládeži, že je něco takového možné? A že rady odborného poradce potřebují update, ne tedy jen aktualizaci?" 

Jsou ideálními typy digitální ekonomiky. Digitální kočovníci jsou nezávislí, pohybliví a nemají žádné nároky na zabezpečení (důchod). Jsou v pracovním světě, ve kterém je virtuální světě internetu základem jejich příjmů. 

Paříž. V reálném světě, jsou na pochodu vpřed roboti. Nejen ve výrobě, ale i ve službách. Aldebaran SoftBank Robotics jsou nejpokročilejší roboty v celé Evropě. 

Robot: "Analyzuji to. Vidím šedý objekt. Vidím malou láhev mléka. Absolutně.  

Rodolphe Gelin, ředitel výzkumu v Aldebaran: "Musíme se podívat na tuto inteligenci jako na naše nástroje. V současné době je jasné, že roboti vybavení umělou inteligencí budou jednoho dne inteligentnější než lidé. Tak je tomu v některých ohledech již dnes. Sníme o tom mít roboty, kteří nás budou znát. Kteří nebudou jen vědět, jak se jmenujeme, ale kteří nám ráno, když budeme vstávat, pro nás něco připraví. Myslíme na takového robota, který není jen otrokem, kterému dáváme rozkazy, ale společníkem."

Úplně zrušit distanci mezi člověkem a strojem, je cílem japonského profesora, který je považován za světovou hvězdou robotiky. "Dobrý den. Jmenuji se Hiroshi Ishiguro. Jsem profesor robotiky na univerzitě v Ósace. Ale já se tady nenacházím, jsem v Tokiu. Moje kopie se dosud vždy chovala při prvním kontaktu tak, že si lidé myslili, že jsem to já. Přes všechny rozdíly, které vykazuje android v porovnání s člověkem, je obtížné rozlišit, kdo je kdo. Rád chodím do kina. nerad se účastním sportovních akcí."

A to je nejnovější produkt. Android, humanoidní robot s postavou mladé ženy. Je určen jako recepční v hotelu, nebo jako herečka na jevišti. Prof. Hiroshi Ishiguro, Osaka University: "Jaký je zásadní rozdíl mezi lidmi a roboty? Obvykle předpokládáme, že tělo z masa a krve, že právě to je to nejdůležitější, co dělá člověka člověkem. Ale to není pravda. Například akceptujeme také muže s umělými rukami a nohami. To znamená, že biologické tělo není žádným požadavkem, aby se jednalo o člověka. Není to tak těžké, vštípit robotu také pocity. Budeme mít roboty, kteří budou vybaveny lidským vědomím. Když budeme v úzkém kontaktu s robotem, bude to podobné jako mezi lidmi. Jsem si jist, že budeme akceptovat roboty jako součást našeho života, jako naše partnery a přátele.“ 

Vládní čtvrť v Berlíně. Zde působí jako politický poradce pro projekt Průmysl 4.0 Henning Kagermann. Jako předseda Akademie technických věd vidí sám sebe jako spojovací článek mezi ekonomikou a politikou. 

"Pro nás je důležité, že můžeme nabídnout témata, která potom v souladu s těmi správnými argumenty můžeme přenést na správné místo v politické aréně. Aby potom také příslušná doporučení padala na úrodnou půdu. Přitom vytvářet most mezi různými zájmovými skupinami ve společnosti. Můžete mi věřit, že první informace, které jsem přednesl na zasedání DGB (Deutsche Gewerkschafts Bund, Německé odborové federace) o Průmyslu 4.0, nebylo to, co by mně mohlo těšit. Ale již dnes odbory uvádí, že chtějí aktivně podílet. Protože vědí, že se směr mění, že vývoj pokračuje. Zapojili se s přesvědčením, že to jde správným směrem. Tím jsme získali klíčové zájmové skupiny. Uvědomili jsme si poměrně brzy, že v tomto politickém prostoru s mnoha zájmovými skupinami vše dopadá na úrodnou půdu. Argumentoval jsem u tripartity s pocitem, že je pro všechny něco k dispozici. To znamená, že máme téma, které je nezávislé na tom, jaká je politická konstelace. Z tohoto důvodu je zřejmé, alespoň v těchto tématech, že se tam mohou vyskytovat protivníci, ale v podstatě tam nejsou již žádní tvrdí soupeři, kteří by byli zahnáni do kouta."

Henning Kagermann je spoluzakladatelem platformy Průmysl 4.0, na níž se shodla ekonomika s politikou. Dokonce ministryně vzdělávání a výzkumu Johanna Wanka je odhodlána pokročit v Průmyslu 4.0. Navzdory obavám osazenstva průmyslových podniků. Uvádí, že mají velký strach, vzhledem k tomu, že se nejedná o jednotlivce, jedná se o masu pracovníků. Například o pracovníky strojírenského průmyslu. 

Johanna Wanka, spolková ministryně vzdělávání a výzkumu: "Pokud se celý svět mluví o této průmyslové revoluce, je nejisté, zda současná kvalifikace bude ještě za 10 let zapotřebí."

Zasedání správních rad velkých korporací se zabývají platformou Průmyslu 4.0. Například ve společnosti Siemens. Tam zastupuje Wolf-Dieter Lukas spolkovou ministryni pro vzdělání a výzkum. Zde se zvažuje, jak by mohla politika a ekonomika společně hnát projekt Průmysl 4.0 vpřed. Politika, ekonomika a odbory vyjednávají o pravidlech při prosazování 4. průmyslové revoluce. 

"Revoluce vždy souvisí s konflikty, distribučními problémy. Chceme, aby se konflikty řešily otevřeně, aby bylo možno vždy nalézt najít řešení a nebylo nutno později odstraňovat skryté nástrahy." 

Vítejte u společnosti Siemens, na zasedání správní rady. "Politika je zodpovědná za rámcové podmínky, ve kterých působíme. Aniž by nám někdo chtěl stanovit rozsah rámcových podmínek," říká Siegfried Russwurm z představenstva koncernu Siemens. "Chceme ukázat politice, jaká regulace je podle našeho názoru zapotřebí. A jaké účinky souvisí s danými možnosti regulace."

Brusel. Při prosazování 4. průmyslovou revoluce jde také o evropská rozhodování. Zde zkouší velké průmyslové organizace, ovlivňovat politiku v budově Berlaymont, v budově Evropské komise v Bruselu. Cíl: Průmysl jako přívětivé prostředí. Argument: Jediný způsob, jak přežít v globální konkurenci. 

Günther Oettinger, digitální ekonomika Evropská komise: "Jsem přesvědčen, že máme dobrou šanci konkurovat našim americkými a asijskými partnery. Američané mají digitální převahu. Jejich strategie spočívá v tom, aby digitální převahu převedli do celkové ekonomické převahy. Musíme se proti tomu bránit, reagovat. A musíme pracovat s těmito platformami tak, aby se náš evropský průmysl stabilizoval. A abychom digitalizace našeho hospodářství realizovali celoevropsky." 

Joe Schoendort, investor, Silicon Valley: "Jakou roli může hrát Německo jako lídr informačního věku? Procentuálně k hustotě obyvatelstva má Německo má více vzdělaných inženýrů než Amerika. To znamená, že mají talentované lidi, kteří mají odbornou kvalifikaci, aby dělali svou práci. Ale kromě toho ještě potřebuje něco zásadně jiného. Silicon Valley. Když se podívám na přední společnosti, Facebook, Google a Amazon, nevidím mezi nimi žádné firmy z Německa. O tom bych zásadně uvažoval, pokud bych byl politikem nebo vedoucí osobností v hospodářské oblasti. Máme zde stovky firem, které zkrachují, ale zkrachují rychle. Viděl jsem to znovu a znovu. Je pátek odpoledne, konec měsíce, a probíhá zasedání správní rady. Rizikoví - investoři přijdou na to, že firma nesplnila své penzum, což potom znamená: S touto firmou je konec, ještě dnes. Německé pracovní právo by takovou věc nepřipustilo. Dokonce o víkendu již většina propuštěných kontaktována dalšími firmami, a v pondělí ráno si již mohou vybrat mezi moderními joby. Většina poměrně blízko ke svému starému pracovnímu místu. Nemusí ani hledat nové parkoviště. Zde spočívá firemní kultura v tom, že neúspěch je v pořádku, ale experimentujte rychle a změňte se, až toho správného dosáhneš. To je filozofie v Silicon Valley. Budoucnost pracovní společnosti je již půl roku na programu ministerstva práce a sociálních věcí. Práce 4.0 je koncept bílé knihy, je protipólem Průmyslu 4.0. "Myslím, že Google, Airbnb, Facebook a další si myslí, že nepotřebují žádný stát, který jim je ještě na překážku. Vidím to jako určitou provokaci. Pravidla vznikají sama, svět se definuje znovu, a s tím vším se musíme vypořádat. Protože za tím vším je spousta kapitálu. Cestoval jsem v posledním roce ve Spojených státech, abych si o tom všem mohl udělat obraz udělat obraz.“ 

Po dobu šesti měsíců se ministerstvo práce snaží dopátrat konsekvencí stále více automatizovaného hospodářství. „Chceme jít směrem k volbě pracovní doby,"říká Andrea Nahles, spolková ministryně práce a sociálních věcí. "Volbu pracovní doby je potřeba vyjednat v závodech. To je vize. Ale je zřejmé, že v tomto směru jdou impulsy, které jsme obdrželi. Teď již to není tak, že když někdo začne někde pracovat v mladém věku, bude tam pracovat až do důchodu a pak s prací přestane. Mnohem častější budou volné termíny v rozmezí práce, aby se mohl nově orientovat, dále se vzdělávat, postarat se o rodinu. Nebo si udělat kreativní přestávku, sabatikl. Bude potřebovat podle mého názoru základní příjem, který bude k dispozici pro všechny, jako základ pro jejich ekonomické aktivity."

Wolfgang Strengmann - Kuhn je poslanec německých zelených. Spolu s Nadací Konrada Adenauera CDU vypočítal financování základního příjmu. „Pracoval jsem na tom jako vědec, a já sám jsem si udělal názor, že každý člověk by měl dostat 800 eur. Je to proveditelné. Při daňových sazbách, které nejsou tak vzdálené od současných daňových sazeb. Protože základní příjem potřebuje jen jiný způsob distribuce. 

Basilej. V červnu 2016 hlasovali poprvé občané jednoho státu o zavedení jednoduchého základního příjmu. Celkem tři čtvrtiny obyvatel ve Švýcarsku hlasovalo proti základnímu příjmu. Ale roboti a počítačové algoritmy otřásají samotnými základy dosavadní pracovní společnosti. Může být ještě pracovní trh místem, kde probíhá integrace lidí do společnosti? Průmyslově vyspělé země jsou na přechodu do nového věku. Ale jak bude vypadat společnost v budoucnu? Jaké místo si člověk přitom nalezne sám pro sebe? A jakou roli při tom bude ještě práce hrát? Brzy bude mít jen třetina populace výdělečnou činnost.