Img

Kauzy Chelsea Manningové a dalších whistleblowerů aneb Obamovo lidskoprávní dědictví

19. 1. 2017 / Daniel Veselý

Ačkoli už v pátek bude Donald Trump slavnostně uveden do úřadu amerického prezidenta, jeho předchůdce Barack Obama na poslední chvíli nepřestává překvapovat. Dosluhující šéf Bílého domu podstatně snížil trest pro whistleblowerku Chelsea Manningovou, která tak bude po sedmi letech strávených za mřížemi letos v květnu propuštěna na svobodu. Obama toto humánní gesto neučinil pouze z chvilkového rozmaru, nýbrž v reakci na systematickou kampaň za osvobození Manningové. Zároveň vešel do dějin jako státník, který pronásledoval více whistleblowerů než všichni předcházející američtí prezidenti dohromady, a proto lze jeho gesto chápat jako ryze pragmatický čin. Přestože Obama na poslední chvíli učinil vícero pozitivních opatření, mohl zajít mnohem dále, a to neplatí pouze pro jím pronásledované whistleblowery.

O zákulisí kauzy Chelsea Manningové se podrobně rozepsal Petr Jedlička na stránkách Deníku Referendum. Podle mého soudu by Chelsea Manningová měla být odškodněna za to, že strávila sedm let ve vězení, kde byla navíc podrobena krutému zacházení (Chelsea strávila 11 měsíců na samotce, kde se opakovaně pokusila o sebevraždu, byla jí odpírána adekvátní lékařská péče apod.). Chelsea by měla předstoupit před mezinárodní soud jako korunní svědek zločinů amerických válek v Iráku a Afghánistánu. Je absolutně nepatřičné, aby na ni veřejnost nahlížela jako na zrádkyni, když zveřejnila materiály, které zachycují jednoznačné válečné zločiny, za něž nikdo nebyl potrestán.

Dosluhující prezident Obama se na poslední chvíli snaží cizelovat své politické dědictví, a ať již tak činí jen proto, že chce řádně zatopit Donaldu Trumpovi, můžeme tyto kroky kvitovat s povděkem. Barack Obama snížil trest také portorikánskému aktivistovi Oscarovi Lópezovi Riverovi, který za mřížemi tráví již 35 let a většinu trestu si odpykává na samotce. Rivera byl odsouzen v roce 1981 kvůli tomu, že se násilně snažil podkopat pravomoc Spojených států nad Portorikem. Aktivista bude společně s Manningovou propuštěn v květnu. Snížení trestu ani milost nezískal aktivista Leonard Peltier, odsouzený v roce 1975 za vraždu dvou agentů FBI. Lidskoprávní aktivisté na Obamu apelují, aby Peltierovi udělil milost, protože aktivistův zdravotní stav je vážný a navíc přetrvávají pochybnosti o jeho vině.

Barack Obama však mohl i v kauze Chelsea Manningové zajít dále, jak argumentuje Juan Cole, který má za to, že je třeba zrušit anachronický Zákon o špionáži z roku 1917. Tento zákon, jímž prezident Woodrow Wilson trestal kritiky americké proválečné politiky, Obamova administrativa oprášila, aby mohla efektivně bojovat s whistleblowery. Existuje nebezpečí, že přicházející Trumpův kabinet, který bude čelit silnému odporu, se o tento zákon bude opírat při perzekuci svých politických oponentů.

Obamova administrativa, jak už bylo řečeno, pronásledovala prostřednictvím sto let starého Zákona o špionáži více whistleblowerů než všechny předchozí americké vlády dohromady. Kontraktor Stephen Kim, který pracoval pro ministerstvo zahraničí, byl v roce 2014 odsouzen na 13 měsíců odnětí svobody, protože televizi Fox News vyzradil podrobnosti o severokorejském jaderném programu. Kim se svěřil webu The Intercept, že intenzivní vyšetřování jej přivedlo na pokraj sebevraždy. Právník a bývalý zaměstnanec CIA Jeffrey Sterling byl v roce 2015 odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tři a půl roku, neboť reportérovi Jamesovi Risenovi z New York Times prozradil informace o tajné snaze Bílého domu sabotovat íránský jaderný program. Ministerstvo spravedlnosti agresivně popotahovalo také Jamese Risena, který Obamovu vládu označil za největšího nepřítele svobody tisku. Bývalý analytik CIA John Kiriakou si odseděl dva roky ve federální věznici kvůli tomu, že jednomu reportérovi předal citlivé materiály o tvrdých vyšetřovacích metodách CIA, ačkoli tyto dokumenty nebyly nikdy zveřejněny.

Human Rights Watch (HRW) na konci loňského roku poslala Baracku Obamovi dopis, v němž jej žádá, aby vyřešil několik palčivých lidskoprávních problémů. Představitelé HRW vyjádřili obavy z budoucí Trumpovy administrativy, jež se problematikou lidských práv příliš nezatěžuje, a proto Obamovi doporučili, aby v tomto ohledu provedl několik nezbytných a nezvratných kroků. Mezi tato doporučení patří: Propustit osoby zadržované na dobu neurčitou ve věznici na Guantánamu, jež byly zproštěny viny, zveřejnit co nejvíce informací o výslechových metodách a programu detence CIA, omezit rozsáhlé pravomoci vlády při sledování osob, pozastavit zbrojní dodávky do Saúdské Arábie apod.

A propos – ve věznici na Guantánamu, již chtěl Barack Obama zavřít, zůstává stále 45 osob. Po přezkoumání vládními orgány bylo doporučeno, aby devět z nich bylo propuštěno na svobodu. Naposledy opustila brány věznice neidentifikovaná osoba 16. ledna.

Nechť si laskavý čtenář o Obamově lidskoprávním odkazu udělá obrázek sám a vzpomene si, s jakou pompou a nadějemi 44. americký prezident před osmi lety vstupoval do Oválné pracovny.

Mezitím budoucí americký prezident Trump nenechává své odpůrce na pochybách, že s nimi nebude jednat v rukavičkách a že se nemíní obtěžovat něčím tak pofidérním, jako jsou lidská práva. I kdyby Barack Obama na poslední chvíli poslal Zákon o špionáži do zapomnění, předá svému nástupci značně posílené pravomoci FBI a Národní bezpečnostní agentury (NSA), na čemž jeho vláda usilovně pracovala. Jinými slovy, Trumpova administrativa díky populárnímu prezidentovi, který před osmi lety svým šarmem a příslibem změny omračoval davy, zdědí rozsáhlý represivní aparát.

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
1042

Diskuse

Obsah vydání | 19. 1. 2017