Zprávu Europolu čtěme v souvislostech

26. 1. 2016 / Karel Dolejší


Zpráva Europolu "Changes in modus operandi of Islamic State terrorist attacks" ZDE (pdf) hovoří o existenci výcvikových táborů "islámského státu" na evropském území a riziku dalších útoků v pařížském stylu. List The Telegraph dodává ZDE, že agentura odmítla sdělit, kde konkrétně se zmíněné tábory nacházejí, nicméně je známo, že taková teroristická infrastruktura již nějakou dobu existuje v Bosně.


Britské listy se tématu přítomnosti džihádistů v Bosně věnovaly ZDE, včetně íránského spojení, které zahrnuje. Informovaly, že byla zaznamenána přímá íránská podpora zbraněmi i penězi, ale také expertízou, a ze země byli proto vypovězeni íránští "diplomaté".

Pokud má Europol opravdu na mysli zatím jediné známé místo v Evropě, kde probíhá zevrubný výcvik islamistických teroristů, vedlo by to k některým dalším úvahám o politickém kontextu možných nových teroristických útoků.

Alžírsko právě oznámilo zrušení neblaze proslulé zpravodajské služby DRS ZDE. Než se její vedení zapletlo do mocenských intrik, sehrála služba klíčovou roli při infiltraci místních islamistů. Podobně jako v případě vztahu německých tajných služeb a ultrapravicových organizací, ani zde si v praxi nemůžete být jisti, co vlastně chtějí sami extrémisté a co jim podsunuli provokatéři, kteří organizaci infiltrovali s cílem jí škodit. Zatímco němečtí agenti mají za úkol přimět své extrémisty k protiústavním aktivitám umožňujícím trestní stíhání a následný zákaz jejich organizací, DRS se vždy snažila přimět teroristy k nesmyslným a katastrofálním útokům na civilní obyvatelstvo, které by je politicky izolovaly.

Průběžný závěr zní, že sledujete-li nějakou nestátní extrémistickou organizaci s patrným vlivem tajné služby, nelze nikdy vyloučit, že tato služba extrémisty sama v té či oné míře manipuluje za účelem dosažení cílů státu, jenž ji zřídil. Jednoduchá idea, že "všichni jsou proti extrémistům", případně "všichni až na X jsou proti extrémistům", bohužel neodpovídá realitě ani přibližně. Tím méně adekvátní je černobílá představa o existenci nějaké "protiterostické koalice". Extrémistické nestátní subjekty dokonce mohou být paralelně manipulovány hned z několika stran současně, jako je tomu například právě nyní s německými ultrapravičáky, mezi nimiž současně s vlastními státními složkami loví ruští agenti usilující o rozvrácení proevropského Německa. Takové situace, mimochodem řečeno, mohou být mimořádně nebezpečné.

Ale zpět ke zprávě Europolu. Aktuálnost íránské stopy vedoucí na Balkán by mohla znamenat, že záměr provádět v Evropě další velké teroristické útoky nemusí být čistě jen záměrem "islámského státu". Masivní investice do sunnitských extrémistů, které Írán v Bosně prokazatelně provedl, byly s největší pravděpodobností vedeny dlouhodobým plánem, jenž počítal s následným využitím takových "aktiv". Je ovšem jasné, že pokud někde v Evropě proběhne násilný útok sunnitských džihádistů, 95 % médií hlavního proudu a ještě více občanů ani ve snu nenapadne, že by s ním mohl mít cokoliv společného někdo jiný, než "islámský stát", případně Saúdská Arábie.

Zpráva Europolu dále hovoří o tom, že nelze vyloučit pokusy teroristů pronikat do Evropy spolu s uprchlíky, a dokonce využít některých částí uprchlické populace - čemuž se přizpůsobují rekrutační techniky i způsoby, jimiž jsou budoucí operativci motivováni. To lze označit za jistý průlom v analýze, protože až dosud se z politických důvodů převážně vymýšlely důvody, proč teroristé něco takového neudělají. Europolu ovšem rozhodně nejde o to démonizovat uprchlíky, jichž velká většina nechce mít s islamisty nic společného. Na druhé straně se ale ani nemůže vyhnout analýze pokud možno všech potenciálních rizik.

V situaci, kdy například v Německu a Rakousku v souvislosti s přistěhovaleckou vlnou pomalu narůstají obavy z možného vzniku občanské války ZDE, mohl by mít jakýkoliv další velký teroristický útok "nelineární" dopad na postoje veřejnosti k migrantům hlásícím se k sunnitské větvi islámu, ke státům hlásícím se k sunnitskému islámu - i k vládám, institucím a médiím, které přistěhovalce více či méně obhajují. Kdo může a kdo naopak nemůže mít na něčem podobném zájem rozhodně stojí za zvážení mnohem spíše, než "zaručené" zprávy, podle nichž uprchlíky vozí do Evropy americké lodě ZDE. V konfliktu s Íránem jsou nyní pro Saúdskou Arábii hlavními spojenci nikoliv už Spojené státy, ale některé státy evropské, na prvním místě pak Francie, která se již řadu měsíců aktivně snaží obsadit pomyslnou pozici hlavního dodavatele zbraní Rijádu. Tento zahraničněpolitický kurs prezidenta Hollanda je již po listopadových útocích ve vážných potížích, protože Saúdská Arábie je vnímána jako hlavní sponzor radikálních sunnitských kazatelů.

Za měsíc proběhnou v Íránu parlamentní volby. Z kandidatury do Medžlisu byla tzv. Radou dohlížitelů předem vyloučena veliká většina "reformních" kandidátů navržených prezidentem Hasanem Rúháním, takže s pravděpodobností hraničící s jistotou drtivou většinu křesel opět obhájí konzervativci. Poté se Írán nadlouho přestane zabývat vnitřní politikou a bude se moci naplno věnovat realizaci dlouhodobých zahraničních záměrů.

0
Vytisknout
2141

Diskuse

Obsah vydání | 28. 1. 2016