Uprchlíci nejsou vítáni: Mrznou na makedonské hranici

27. 1. 2016


Uprchlíci a migranti, kteří se snaží projít vesničkou Idomeni nedaleko řecké hranice s Makedonií, platí vysokou cenu za zavádění stále restriktivnějších opatření na hranicích zemí dále na severu.


Během víkendu tisíce lidí musely spát venku v teplotách klesajících až na -8 stupňů, protože Makedonie dovolila jen malému počtu z nich překročit hranici s Řeckem. Ti kdo čekají mají velmi silný pocit, že mohou být mezi posledními, kdo bude ještě vpuštěn do Evropy.

Třicetiletý Muhammad a jeho žena Rím z Bagdádu strávili páteční noc ve stanu schoulení pod přikrývkami, zatímco čekali na znovuotevření přechodu. On je počítačový inženýr, ona překladatelka, a oba již nedokázali snášet zhoršující se bezpečnostní a ekonomickou situaci v Iráku. Dospěli k názoru, že dveře do Evropy se zavírají, a rozhodli se jednat rychle.

Minulý týden Rakousko, které vloni přijalo asi 90 000 žadatelů, jako první stanovilo strop pro další žadatele. Kancléř Werner Faymann prohlásil, že země letos omezí počet hranicí 37 500 a do poloviny roku 2019 stanoví limit na 127 500. Do země budou vpuštěni jen žadatelé o azyl, kteří chtějí požádat v Rakousku nebo Německu.

Oznámení spustilo řetězovou reakci mezi zeměmi podél západobalkánského koridoru, jímž cestují uprchlíci do Evropy. Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko a Makedonie z obavy před hromaděním příchozích na svém území také oznámily podobná kontrolní opatření a neumožní vstup lidem, kteří směřují kamkoliv jinam, než do Rakouska nebo Německa.

V řeckém Idomeni se nyní vynucuje nová faktická evropská politika. Policisté zde minulý čtvrtek zřídili mobilní kancelář a ptají se lidí v tranzitním táboře, kde chtějí žádat o azyl. Ti musejí čekat na své dokumenty v mrazech. Ti kdo prohlásí, že míří do Německa a Rakouska, musejí čekat ve stanech, než Makedonie opět na chvíli otevře přechod.

Dosud samozřejmě všichni uvádějí, že směřují do povolených zemí. Dosud není jasné, co by následovalo, kdyby žadatel uvedl nějakou jinou zemi.

Tábor v Idomeni má kapacitu 1 200 osob a je vybaven velkými vytápěnými stany, sprchami, potravinami, přikrývkami, teplým oblečením a oddělenými prostory pro zvlášť zranitelné uprchlíky. Po nepokojích v prosinci však policie staví autobusy na nedaleké čerpací stanici a nedovoluje pobyt v táboře více jak 300 osobám. Posledních několik dní toto opatření přinutilo více než 2 500 lidí spár na čerpací stanici - často venku a na mrazu.

"Prosíme policii, aby nám dovolila využívat tábor, ale nepustí nás tam a neřeknou, proč," říká Gemma Gillieová, mluvčí organizace Lékaři bez hranic v Idomeni. Majitelé benzínky povolili lékařům postavit před ní šest stanů. Dalším organizacím nebylo povoleno zde působit.

Charitativní organizace a dobrovolníci v Idomeni vyjadřují obavy z toho, co se stane, až Rakousko a Německo naplní kvóty. Od počátku roku už do Řecka dorazilo 45 000 lidí, navzdory drsným zimním podmínkám. Velká většina si přeje cestovat do Rakouska a Německa, nebo dalších destinací v západní a severní Evropě. Zatím jich v Rakousku letos požádalo o azyl 6 000. Kancléřský úřad shání právní vyjádření k otázce, zda může odmítnout další žadatele po vyčerpání kvóty.

Německý prezident Joachim Gauck minulý týden prohlásil, že podobný limit je "mimořádně pravděpodobný" také v jeho zemi.

Řecký premiér Alexis Tsipras varuje, že by se jeho země mohla stát "černou skříňkou" pro uprchlíky, když migrační vlna pokračuje a další země zavírají hranice. Avšak ti kdo pomáhají v Idomeni upozorňují, že to budou uprchlíci a migranti, kdo zaplatí nejvyšší cenu za kvóty a ploty, a mnohé to odsoudí k tomu, aby se obrátili na pašeráky.

"Jsou zoufalí. Takže si najdou cestu," říká Alexandros Vulgaris, který řídí polní jednotku UNHCR v Idomeni.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2683

Diskuse

Obsah vydání | 29. 1. 2016