Švédsko - a nejen ono - má podobnou normu, jako kritizovaný dánský azylový zákon

29. 1. 2016


Dánsko utrpělo velikou národní ostudu kvůli novému zákonu, který dovoluje zabavit uprchlíkům cennosti - ale Švédsko má podobná pravidla v platnosti více než dvacet let.


Nový dánský zákon schválený v úterý umožňuje úřadům konfiskovat uprchlíkům cennosti nad 10 000 dánských korun (1 340 eur) a byl americkou organizací Human Rights Watch označen za ostudný. Ale Švédsko od roku 1994 žádá uprchlíky, kteří si přivezou majetek, nebo vypadají, že mají příjem, aby přispívali na jídlo a ubytování. Podle Zákona o přijímání žadatelů o azyl a dalších osob má Švédská agentura pro migraci pravomoc požadovat, aby uprchlíci přispívali "rozumnou kompenzací" na náklady jejich pobytu.

Každý, kdo má příjem ze zaměstnání, nebo kdo má jiný příjem nebo vlastní aktiva a má ubytování v přijímacím centru, by měl platit rozumnou částku jako náhradu Agentuře pro migraci," říká zákon.

"Pokud ubytování zahrnuje stravu, současně bude zaplacena náhrada také za ni."

Mluvčí Švédské agentury pro migraci potvrdil, že zákon je v platnosti.

Na rozdíl od Dánska není určena žádná dolní hranice pro to, jak velký příjem musí uprchlíci mít, než budou žádáni o platbu. Takže ve skutečnosti je tento zákon ještě přísnější. Podle soukromého názoru představitelů agentury se však v praxi příliš široce neuplatňuje.

Projektový manažer středopravicového thinktanku Migro Caspian Rehbinder tvrdí, že by bylo omylem plést si švédská pravidla s dánským zákonem.

"Dánský zákon povoluje policii prohledat migranty a zkonfiskovat jejich aktiva bez jakékoliv náhrady, zatímco švédský zákon prostě tvrdí, že pokud žijete v obytovacích kapacitách Migrační rady a máte příjem, měli byste platit rozumnou částku," tvrdí Rehbinder.

"Dánský zákon je zcela svévolný a povoluje policii brát peníze nebo aktiva i v případech, kdy migrant plně hradí náklady."

Navíc švédský zákon se týká jen potravy a obytování, dodal, zatímco dánský také očekává, že migranti zaplatí náklady na zpracování žádosti.

Je stále jasnější, že podobné zákony platí v několika dalších zemích, včetně Norska, Německa, Británie a Švýcarska. V Bavorsku, kam přijíždí velká většina uprchlíků, jsou konfiskovány peníze a cennosti v hodnotě nad 750 eur. Stejně jako v Dánsku, pokud uprchlík odmítne prohlídku, je přivolána policie. Takto získané prostředky jsou součástí státního rozpočtu a jsou vynaloženy na financování nákladů na bydlení, tak aby "byla použita dostupná aktiva, než stát zvýší daně".

V sousedním Bádensku-Württembersku jsou pravidla ještě přísnější. Zabaveny jsou zde cennosti nad hodnotu 350 eur.

V Severním Porýní - Vesfálsku si uprchlík smí ponechat jen 200 eur.

Norský direktorát pro imigraci (UDI) má pravidlo, podle nějž žadatelé o azyl, kteří vstoupí do země s více než 5 000 korunami, ztrácejí nárok na sociální dávky.

"Pokud přihlížíte jen k cenovému limitu, norská pravidla jsou bezpochyby přísnější, než dánský zákon," sdělil televizi NRK právník Cecile Schjatvet.

Švýcarsko od 90. let požaduje, aby žadatelé o azyl přispívali na náklady spojené s pobytem.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1432

Diskuse

Obsah vydání | 1. 2. 2016