Syrská rodina: Jak cestovali z Damašku do Dánska

29. 1. 2016


Než se rodina Fattalových dostala z Turecka do dánského Aarhusu, spaní na holé zemi ve větru bylo ještě tím nejmenším problémem. Zatímco děti ležely na břiše, aby neprostydly, dvaatřicetiletý Muhammad Fattal a sedmadvacetiletá Dima Karbašová bděli vleže kvůli strachu, že budou chyceni pašeráky lidí, jimž před několika hodinami utekli.


Do Evropy cestovali lodí v září 2014 a noc předtím strávili venku někde mezi tureckými městy Datçe a Marmaris. Byli na útěku.

"Zaplatili jsme, abychom jeli v pořádné lodi. Dřevěné," vysvětluje matka dvou dětí Dima. "Ale když jsme přišli na pláž, uviděli jsme, že jde o nafukovací člun s asi 40 - 50 lidmi čekajícími na naložení. To bylo opravdu znepokojující. Tak jsme jim utekli."

Protože nechtěli riskovat životy svých dětí v nafukovacím člunu, Dima s manželem se rozhodli utéct, i když se již s pašerákem domluvili. Platit měli až v Řecku. A to znamená, že je pašeráci honili, aby nepřišli o zisk.

Agentura OSN pro uprchlíky (UNHCR) v prosinci 2015 hlásila příchod více jak milionu uprchlíků a migrantů do Evropy, většinou přes Řecko a Itálii. Z nich 3 735 utonulo nebo zmizelo.

Rodina Fattalových utekla ze Sýrie počátkem roku 2014 a cestovala z Damašku do Libanonu, kde 4 miliony obyvatel hostí 2 miliony uprchlíků. Odsud pokračovali do tureckého Izmiru a na pobřeží, odkud se opakovaně snažili dostat po moři do Řecka. Nakonec měli štěstí. V letovisku Marmaris je lidé spolu s patnácti dalšími naložili do solidní lodi.

Noční cesta přes moře trvala dvě hodiny a končila kolem půlnoci na ostrově Kos. Poté se vystrašená rodina vydala pěšky do nejbližšího města. Dima nesla mladšího syna.

Tři dny čekali na registraci řeckými úřady a pak pokračovali v cestě. Náklaďákem se dostali do Itálie. "Měli jsme falešné německé pasy, kromě Muhammada. Pro muže je to těžší," vysvětluje Dima. "Ukryl se uvnitř auta, v kufru. Bylo to děsivé."

Z Itálie jela rodina bez zastávky do Německa, odkud pokračovala vlakem do Dánska, kam dorazila v listopadu 2014.

Po měsíci v nemocnici Helsingør a třech měsících v centru pro uprchlické rodiny v severním Jutsku jim bylo přiznáno právo na azyl a odjeli v březnu do Aarhusu. Nyní očekávají, že starší syn Mahmúd brzy začne navštěvovat školu.

Zatímco synové Mahmúd a Karim mohou být ve školce, manželé se snaží naučit dánsky tak, aby se mohli ucházet o práci. Navštěvují také integrační kursy, které organizuje obec.

Marianne Jensenová z jazykového centra vysvětluje, že traumatická zkušenost může výrazně ovlivnit schopnost zvládnout dánštinu. Mnozí kvůli prožitým hrůzám špatně spí, nebo mají sníženou schopnost koncentrace. Kromě toho naučit se dánsky je velmi obtížné. Mnozí jsou sami a zbytek rodiny čeká za mořem.

Tento týden vláda schválila nový přísný zákon, který prodlužuje čekací lhůtu na sjednocení rodin na tři roky.

Bývalý účetní Muhammad kdysi dokázal uživit rodinu sám, ale pak přišla válka a přestala platit jakákoliv pravidla. V Dánsku manželé zjistili, že dokážou najít práci uklízeče, ale potrvá jim dlouho, než se jim podaří najít pořádné zaměstnání.

Podrobnosti v angličině: ZDE

0
Vytisknout
2607

Diskuse

Obsah vydání | 1. 2. 2016