Západ se zbytečně bojí ruské informační války

2. 7. 2015

Než Západ zahájí kontrapropagandu vůči Rusku, měl by vážně zauvažovat o slabosti a o důsledcích ruské propagandistické kampaně, píše v listě Moscow Times profesor New York University Mark Galeotti.

Kreml samozřejmě vede mnohofrontální, multimediální kampaň, jejímž cílem je ochromit vůli a jednotu Západu. Jenže je to primárně negativní kampaň. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že důvěra a dobrá vůle vůči Rusku mizí, Například z průzkumů Pew Research Center vyplývá, že v letech 2013-2014 v žádném regionu světa nedošlo k zvýšení pozitivního vnímání Ruska a záporné postoje vůči Rusku v Evropě stouply z 54 na 74 procenta.

Cílem Ruska však ani tak není vytvářet vlastní "měkkou diplomacii" jako ochromovat schopnost Západu mobilizovat své vlastní zdroje. A v tom Rusko zaznamenalo určité úspěchy.

Mnoho členských zemí NATO je stále více znepokojeno možností, že budou zataženy do širšího konfliktu. V době, kdy mnozí čelní politikové hovoří o nutnosti zaujmout vůči Rusku tvrdší postoj, voliči to nechtějí. Nejostřejším příkladem této reakce je Německo, kde většina voličů konstatovala, že nechtějí podpořit členskou zemi NATO, která by čelila ruské agresi.

Ruská informační válka pomohla zamlžit fakta na Ukrajině mrakem nepodložených pověstí, náznaků, dezinformací a manipulací. Ať si lidé myslí cokoliv o protestech na Majdanu, vláda v Kyjevě je řádně zvolená a neni to neofašistická junta.

Ať si mnozí myslí cokoliv o krymském referendu, v jehož rámci byl poloostrov připojen k Rusku, podle mezinárodního práva byla ta anexe protiprávní. Tyto debaty také odrážejí rozklad západní politiky, západního státnictví i západní legitimity.

Jsme ochotni pochybovat o mainstreamových médiích nikoliv proto, že nás televize Russia Today nabádá, abychom "zpochybňovali víc", ale protože už jsme přesvědčeni, že naši politikové, naše mocenské struktury i naše média nám lžou.

Jsme vystaveni konspiračním teoriím a senzacionalistickým nesmyslům nikoliv v důsledku Rusů, ale v důsledku konkurenčnosti našeho vlastního mediálního prostředí a v důsledku rychlosti, jíž zábavná, přesvědčivá či vzrušující lež či polopravda může být šířena po sociálních sítích po celém světě, což překoná jakoukoliv potřebu kontrolování faktů či střízlivé analýzy.

Západ prostě trpí svými vlastními vrozenými protiklady. Rusové jsou schopni jich využívat, ale také často prokázali, jak jsou neuvěřitelně neobratní.

Ony farmy ruských trollů se staly samy o sobě zprávou - a kdokoliv nyní se pokusí prezentovat na onlinovém fóru proruský názor, riskuje, že ho čtenáři budou považovat za placeného ruského trolla.

Ve snaze získat veřejné mínění v Německu na ruskou stranu se vloupali ruští hackeři do počítačů v německém parlamentu. Získali zjevně jen triviální informace, avšak zlikvidovali tak veškerou dobrou práci, kterou předtím snad provedla média.

Krátce, ani Kreml ani ruská vláda by neměly předpokládat, že "infosféra" je jednoduché bojiště. V nejlepším případě je to kakofónní forum, kde se snaží o prosazení tisíce hlasů.

Evropská unie oznámila, že se rozhodla založit svůj "East StratCom Team", tým pro komunikaci směrem na východ, ve snaze šířit svůj postoj v rámci EU a na východ. Aavšak organizace, která má problémy přesvědčit skeptickou veřejnost od Anglie po Řecko, by si měla dávat pozor, zda má opravdu vstupovat do otevřené informační války.

Během studené války si Západ uvědomil, že jeho nejsilnější zbraní nejsou lži, ale pravda. Slabosti Západu jsou také jeho síly: pluralita názorů, svou podstatou kritický a skeptický postoj, ochotna revidovat staré předpoklady. Krátce řečeno, Západ vytváří zranitelnost, ale v dlouhodobé perspektivě odolnost.

Nechvalně známé prohlášení Dmitrije Kiseljova, známého televizního moderátora, že "objektivita je mýtus, který je nám vnucován", může dobře fungovat jako motto ruské informační války - a možná jednoho dne se stane jejím epitafem.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3366

Diskuse

Obsah vydání | 3. 7. 2015