Proč mlčí "kulturní fronta" k hysterii ohledně uprchlíků a islámu?

2. 7. 2015 / Boris Cvek

Už dávno, dlouhou dobu jsem vždy při poslouchání patetického řečnění o tom, že na zločiny nacismu nesmíme zapomenout, abychom nikdy nepřipustili jejich návrat, měl takový divný pocit, že ve skutečnosti na tom nikomu nezáleží.

Vždyť ani čeští polistopadoví komunisté, od nichž odešli různí kariéristé se svazácky pravicovými názory, si za těch 25 let nevzali žádnou vskutku protinacistickou agendu: žádný tvrdý boj s anticiganismem, s pohrdáním bezdomovci nebo chudými lidmi.

A český antikomunismus místo toho, aby zdůrazňoval, že v komunistických systémech bývali velmi tvrdě pronásledováni zastánci demokratické levice, se rád zhlížel v Pinochetovi a minulých dobách sladké antisemitské monarchie rakousko-uherské. Přitom rozdíl mezi vrchnostenskými režimy a režimem Husákovým nebo Gottwaldovým jsou spíše jen kosmetické.

A Masaryk? Ten slouží jako vzor všem a krytí pro všechny „nové demokraty“, a tak vlastně nikomu. Dokážu si živě představit, že v dnešní době by se klidně i antisemité a fašisté hlásili k tatíčkovské tradici, neboť o reálném Masarykovi, jeho myšlenkách, postojích a hodnotách nikdo nic neví. Heslo „nebát se a nekrást“ bylo už dávno zestručněno do podoby „nebát se krást“.

Podivné mlčení kulturní fronty k hysterii ohledně uprchlíků a islámu, která vrací nacismus na veřejnou scénu, podivné kličkování politiků a hledání kompromisů s populismem v tak zásadních hodnotových sporech jsou znakem toho, že v posledních 25 letech tak často pronášená slova o protinacistickém boji, o demokracii a Masarykovi prostě nestačí.

Minulost je pryč a bezduché omílání pravdy vítězů je pouze přípravou na bezduché omílání pravd vítězů příštích. Jestli ale někomu nacismus vskutku vadí, protože se poučil z minulosti, musí ho rozpoznat právě dnes a musí proti němu něco dělat. Jedno z hlavních poučení z protinacistického boje už od jeho počátků je toto: bez odvahy to nepůjde, bez odvahy je demokracie mrtva.

0
Vytisknout
4656

Diskuse

Obsah vydání | 3. 7. 2015