Cesta do Říma - neuvěřitelné fiasko z FAMU a z České televize

4. 7. 2015 / Jan Čulík


Rekordem idiocie byl filmový debut Tomasze Mielnika, spolufinancovaný Českou televizí a natočený v koprodukci s pražskou FAMU Cesta do Říma (2015). Film si dobyl pozoruhodné zásluhy, totiž donutit diváky, aby ze sálu odcházeli už po patnácti - dvaceti minutách promítání. Snímek byl představen jako údajná komedie, jenže banalita a zdrcující tupost údajně ironických dialogů byla nesnesitelná.

Film začal známým českým stereotypem neschopného, neatraktivního a idiotského muže, pracujícího jako hlídač v muzeu, o něhož se ze záhadných, iracionálních důvodů - další stereotyp, tentokrát ponižující ženy - začne zajímat asertivní, sexu lačná dívka. Plochost a postav byla nesnesitelná. Režisér věnoval velkou pozornost vizuálnímu prostoru filmu a pečlivě záběry komponoval do atraktivních, souměrných architektonických prostor. Posedlost artistním vnímáním skutečnosti, která byla ve skutečnosti naprosto prázdná, jen zdůraznila, v jak izolovaném prostoru zřejmě funguje dnešní filmová kultura na FAMU, pokud ji máme posuzovat podle tohoto filmu. Nedostatek profesionality se projevil i v titulcích, které se snažily vystupovat světově a anglicky: slovo "journey" je počitatelné, a proto by anglický název filmu musel znít "A Journey to Rome". Citát z Božské komedie v úvodních titulcích uvádí chybně jeho autora jako "Danthe (sic) Alighieri". Je to drobnost, ale žijí filmaři na FAMU v tak izolovaném vlastním světě, že ani netuší, jak se jmenuje jeden z nejvýznamnějších básníků Evropy? Neměl bych psát recenzi o tom, co jsem neviděl, toto také není recenze, avšak vyjádření absolutní frustrace - už dlouho mě nevymrštil film takto ze sedadla a nedonutil k rychlému odchodu. Stalo se to, když se hrdina hlídač dostaví do ordinace k postaršímu lékaři, který mu nabídne cigaretu a začne vychvalovat slasti kouření... Co k tomu dodat.

0
Vytisknout
11495

Diskuse

Obsah vydání | 9. 7. 2015