STÍŽNOST RADĚ ČESKÉHO ROZHLASU

Petr Žantovský odvysílal nepravdivou informaci

2. 7. 2015 / Štěpán Kotrba

Rada Českého rozhlasu

Český rozhlas

Vinohradská 12

120 99 Praha 2

V Praze 27. 6. 2015

Stížnost na porušení zákona o ČRo a hrubé porušení Kodexu Českého rozhlasu komentátorem Petrem Žantovským a editorem pořadu Názory a argumenty

Fakta: Autor Petr Žantovský připravil pro pořad Názory a argumenty stanice ČRo Plus komentář, který byl odvysílán a 26. června 2015 zveřejněn též v textové podobě pod titulkem "Petr Žantovský: Unie páchá sebevraždu". Komentář se týká takzvané "svobody panoramatu", ke které se vyjadřoval Výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu. Komentář je veřejně přístupný.

Zdroj:

Právní kontext stížnosti: Zákon o ČRo říká v §2 odst. a) a b), že hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání jsou zejména

a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,

b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky.

Zdroj: http://www.rozhlas.cz/digital/legislativa/_zprava/158850

Komentář jako publicistické vyjádření subjektivního postoje je subsidiárně upraven v Čl. 6 Kodexu Českého rozhlasu jako podzákonné normy, aniž je požadavek na objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené informace, daný zákonem, pominut.

6.3 Publicistické pořady Českého rozhlasu nabízejí především kritickou reflexi reality, musí zjišťovat pravé příčiny jevů a popsat rozsah následků. Publicistické pořady také dávají aktérům událostí příležitost vyjádřit argumenty, jimiž zdůvodňují své postoje. …

6.6 Ve zpravodajských a publicistických pořadech Český rozhlas dbá na přesnost a nestrannost, spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti. …

6.7 Český rozhlas striktně rozlišuje mezi informací zpravodajského charakteru (zprávou) a hodnotícím soudem (komentářem). Zprávou se rozumí informace o určitém ději nebo stavu obsahující zpravidla také informaci o postojích hlavních aktérů události, která je předmětem zprávy. Není dovoleno vydávat za zprávy pouhé domněnky. Hodnotící soud vyjadřuje názory, postoje nebo pocity. Český rozhlas ve svém vysílání jednoznačně, pro posluchače zřetelně, odděluje zprávy od hodnotících komentářů. Zvláště není přípustné směšovat zprávu a hodnotící soud v jedné větě redaktora. 

6.8 Zpráva musí být založena na zjištěných a ověřených údajích. Český rozhlas je při získávání a zpracovávání informací plně povinen zjistit a posluchačům zprostředkovat věcně správný obraz skutečnosti. V případech, kdy to není beze zbytku uskutečnitelné pro nemožnost opatřit si všechny informace, musí postupovat tak, aby se pravdě maximálně přiblížil. Zamlčení důležité informace nebo potlačení jejího podstatného aspektu je vždy hrubým porušením této povinnosti.

6.14 Hodnotící soud je vždy subjektivní a není ze své povahy podrobitelný důkazu pravdy. To však Český rozhlas nezbavuje povinnosti zařazovat do vysílání zpravodajských a publicistických pořadů jen takové hodnotící soudy, které jsou prezentovány čestně a bez klamavé manipulace s fakty, jimiž má být hodnocení odůvodněno. Tato povinnost však nebrání zprostředkovat posluchačům hodnotící soudy aktérů událostí. V takovém případě Český rozhlas ponechá na posluchači, aby si učinil vlastní názor, zda aktéři události předkládají hodnotící soudy čestně.

Zdroj:

Hodnocení autora stížnosti: Autor komentáře začíná svůj komentář zprávou – informací o skutkovém stavu. Zpráva (ať samostatná, nebo vložená do komentáře) musí být založena na zjištěných a ověřených údajích (bod 6.8 Kodexu), musí být objektivní a ověřená (§2 odst. a) zákona).

"Europarlament se chystá zakázat svobodné fotografování na ulici všech evropských měst. Na zasedání výboru Evropského parlamentu pro právní záležitosti byl přijat upravený návrh zprávy k autorskému právu, který na celoevropské úrovni navrhuje zrušit svobodu panoramatu. Hrozí tak, že turisté, amatérští fotografové, nebo i běžní kolemjdoucí, kteří si vyfotí sochu, mohou být žalováni."

Gramaticky jsou toto věty oznamovací. Oznamují skutkový stav, nikoliv postoj autora (vyjádřen například slovy "myslím si", "domnívám se") k danému stavu. Jde tedy o zprávu.

Těchto několik vět tvoří nepravdivé sdělení, manipulující za neexistence relevantních informací míněním posluchače, podrývající navíc právní vědomí posluchače (§2 odst.b) zákona o ČRo) v otázkách tvorby evropské legislativy a jejího uplatňování ve prospěch občanů Evropské unie. K jednoznačnému, pro posluchače zřetelnému, oddělení zprávy od hodnotícího komentáře nedošlo (v rozporu s ustanovením bodu 6.7 Kodexu).

  1. Evropský parlament není nadán ani samostatnou legislativní, a už vůbec ne exekutivní pravomocí vůči členským zemím Evropské unie. Nemůže proto cokoliv zakázat. Legislativní pravomoci sdílí s Radou Evropské unie. Exekutivní pravomoci má Evropská komise. Rozhodnutí výboru JURI je pouze nelegislativní zprávou jako podkladovým materiálem k tvorbě stanoviska EP. Případné rozhodnutí pléna EP je pouze stanoviskem k revizi autorskoprávní legislativy, kterou neprovádí EP. Rada Evropské unie zastupuje vlády jednotlivých členských států.

Jakékoli závazné rozhodnutí týkající se této politiky tak činí výhradně Evropská rada, tedy členské státy, Evropský parlament k tomu nemá kompetence. Sdělovat opak je klamavá manipulace s fakty.

    Zdroj: http://www.europarl.europa.eu/pdf/divers/CS_EP%20brochure.pdf

  1. Už nyní Bernská úmluva (článek 9), kterou je vázána i Česká republika, výslovně uvádí, že autoři uměleckých děl chráněných touto úmluvou mají výlučné právo udílet svolení k rozmnožování těchto děl, jakýmkoli způsobem nebo formou a každý vizuální záznam (tedy i film nebo fotografie) se považuje za rozmnožování pro účely této úmluvy. Ignorování a zamlčování tohoto faktu je opět klamavá manipulace s fakty.

  1. Návrh zprávy nenavrhuje "zrušit svobodu panoramatu" (termín "Panoramafreiheit" používaný německým autorským právem – viz §59 UrhG - německého autorského zákona http://www.iuscomp.org/gla/statutes/UrhG.htm#59), de facto "náhodné" zobrazení autorsky chráněného sochařského nebo architektonického díla, ale omezit "svobodu" pouze na nekomerční užití fotografických a filmových děl takto vzniklých resp. komerční užití podřídit souhlasu autorů (a možnosti zpoplatnění).

Zdroj:

Nehrozí proto v žádném případě, že "turisté, amatérští fotografové, nebo i běžní kolemjdoucí, kteří si vyfotí sochu, mohou být žalováni".

Tato INFORMACE v autorově komentáři je vyloženě lživá, neobjektivní a neověřená.

Žalován by (v případě, kdyby stanovisko Evropského parlamentu bylo v podobě nezměněné od návrhu výboru JURI implementováno do autorských zákonů zemí EU) mohl být pouze ten, kdo by snímky děl (sochařských, architektonických, malířských či grafických) na veřejném prostranství, které jsou chráněny právem autorským, dále šířil za úplatu (prodával) či užil za účelem prospěchu (např. v reklamě). Fakticky to znamená, že fotografie takovýchto děl by teoreticky musely být dále distribuovány pouze nekomerčně (zdarma) a bez svolení by nemohly být bez souhlasu (a nejspíše i bezplatně) užívány v reklamě, v komerčních databázích - fotobankách či v komerčně šířených rozmnoženinách (např. na pohlednicích).

  • V členských státech Evropské unie mimo Bernské úmluvy platí Směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, která umožňuje členským státům stanovit omezení práv v případě "užití děl jako jsou architektonická díla nebo sochy vytvořené za účelem jejich trvalého umístění na veřejných místech", tedy zahrnout konstrukci svobody panoramatu do svého autorského práva, avšak existence této konstrukce není vyžadována (čl. 5 odst. 3 písm. h stávajícího znění směrnice 2001/29/EC). Zákonná úprava svobody panoramatu pouze omezuje právo vlastníka autorských práv bránit soudní cestou tvorbě a šíření odvozených děl.
  • Všimněme si, že evropská Směrnice 2001/29/ES to umožňuje, ale nepřikazuje. Rozhodnutí o omezení práv zůstává na sjednocujícím stanovisku zástupců vlád zemí EU – Radě Evropské unie a konečné rozhodnutí o konkrétní formulaci na parlamentech členských zemí EU.

    Zdroj: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES
    ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského
    práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti
    ZDE

    Český autorský zákon implementuje svobodu panoramatu (aniž ji přímo pojmenovává) velmi liberálně v § 33, který říká, že „do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství“ a že „do autorského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije“.

    Autor pokračuje ve svém komentáři větou

    "Možnost fotografovat pouze pro nekomerční účely však fotografování a sdílení fotek prakticky zabíjí."

    Tato věta je opět nepravdivá. Naprostá většina uživatelů internetu užívá a sdílí fotografie na sociálních sítích nekomerčně. Expresivní výraz "zabíjí" navíc vnáší posluchačům do sdělení asociaci zločinnosti nejen proti zákonu, ale proti přirozeným křesťanským zásadám (přikázání "Nezabiješ"). V tomto případě nikdo nikoho a nic nezabíjí.

    Autor si i sám protiřečí. V dalším odstavci tvrdí:

    "Zákaz svobody panoramatu navrhl francouzský europoslanec Jean-Marie Cavada a podpořil jej europoslanec Pavel Svoboda z KDU-ČSL. Závěr legislativního výboru je konečný. O finální podobě návrhu ale bude ještě hlasovat plénum Evropského parlamentu v červenci."

    Je závěr legislativního výboru je "konečný" a nebo o "finální podobě návrhu" bude hlasovat plénum Evropského parlamentu v červenci?

    Pravda je taková, že

    1. závěr právního výboru je "konečný" pouze pro samotný výbor… (pokud plénum EP nenavrhne vrácení zpět do výboru).
    2. Výbor se jmenuje "právní" (Výbor pro právní záležitosti), nikoliv "legislativní". Mezi právem a legislativou je velký významový rozdíl, který by vysokoškolský pedagog měl znát jak v češtině, tak v angličtině:
      • legislativní /zákonodárný – legislative, law-making – viz také: legislative power, legislative assembly, legislative council
      • právní – legal - viz také: legal entity, legal action, legal system, legal advice, legal status).

    "Výbor pro právní záležitosti" EP se v angličtině jmenuje oficiálně "Committee on Legal Affairs".

    Zdroj: ZDE

    3. Znění hodnotící zprávy schválené Výborem pro právní záležitosti musí ještě schválit Evropský parlament jako celek. A nebo nemusí... Návrh na modernizaci autorského práva EU poté má být navíc do konce roku 2015 předložen Evropské komisi. Na Evropské komisi se k tématu bude vyjadřovat komisař Carlo Moedas a jeho GŘ Komunikační sítě, obsah a technologie. Evropská komise může (a nebo nemusí…) návrh na modernizaci převtělit v novou směrnici. Takže užít slovo "konečný" či "finální" je v tuto chvíli buď velmi neinformované, nebo velmi zavádějící, v každém případě nepravdivé.

    Zdroj: ZDE

    U francouzského liberálního europoslance Cavady, který pozměňovací návrh o nutnosti souhlasu ke komerčnímu užití přednesl, kupodivu v komentáři chybí jeho stranická příslušnost jak domácí straně, jejíž je předsedou (Alliance Citoyenne pour la Démocratie en Europe , ACDE - Občanské aliance pro demokracii v Evropě), tak k ALDE (frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, místopředsedou frakce je český europoslanec Telička z ANO), kam byl zvolen za koalici Unie pro lidové hnutí – Nový střed, což je vzhledem k liberálním hodnotám, poškozeným stanoviskem JURI ke svobodě panoramatu, zvlášť pikantní. Francie vyžaduje už nyní souhlas autora s užitím odvozeného díla (na rozdíl od Česka). Tento liberál navrhl a hlasoval pro omezení svobody panoramatu.

    Ovšem u europoslance Pavla Svobody jeho stranická příslušnost k domácí politické straně nechybí. Chybí u jeho jména ovšem zařazení v europarlamentní frakci – EPP čili Evropské straně lidové. Chybí i jiná, pro posouzení kontextu velmi podstatná informace – ze je to bývalý právník OSA a je předsedou onoho Výboru pro právní záležitosti (JURI), jehož stanovisko je komentářem autora inkriminováno. Hlasoval pro omezení svobody panoramatu.

    Nejpodstatnější je, že odpůrcům stanoviska JURI z řad české Pirátské strany (Fejrenčík) a jakýchsi anonymních hlasů "z lidu" na jakýchsi internetových fórech byla věnována podstatná část autorova komentáře, zatímco názorům obhájců (například JUDr. Pavlu Svobodovi, předsedovi Výboru pro právní záležitosti EP, KDU-ČSL, EPP) či relevantním názorům z jiných frakcí, jejichž názor byl v době tvorby komentáře znám (Pavel Poc, ČSSD, PES - S&D) nebyl dán prostor v komentáři vůbec. V rozporu s doporučením Kodexu.

    Zpravodajem této věci, tedy tím kdo celou zprávu vypracoval, je europolsnakyně Julia Reda z Německa, jediná "pirátka" v Evropském parlamentu, která je navíc v Evropském parlamentu členkou frakce Zelených (Greens/EFA). Její původní zprávu modifikovalo na Výboru cca 550 pozměňovacích návrhů. Jako překladatelka zprávy hlasovala pro zprávu a tedy i pro omezení svobody panoramatu.

    Zpráva Výboru pro právní záležitosti je veřejně k dispozici.

    Zdroj: ZDE

    Stínovou zpravodajkou za frakci S&D byla Mary Honeyballová, za liberály výše zmíněný Jean-Marie Cavada.

    Dle stanoviska českého poslance Evropského parlamentu Poce (ČSSD, PES - S&D) "se jedná v tuto chvíli o pusté rétorické cvičení, teprve to půjde na plénum Parlamentu a pokud se to tam schválí, tak teprve pak to půjde jako podklad do Komise, která možná, někdy, připraví nějakou revizi této legislativy. Takže v tuto chvíli mnoho povyku pro nic, ale hlavně mnoho štěkotu na špatné hroby. "

    Zdoj: ZDE

    Původní Pocovo stanovisko ze 17. 6. na facebooku bylo ještě expresivnější:

    "Nejstupidnější návrh, který se týká právě toho focení objektů, ne která jsou autorská práva a komerčního využití těch fotek, předložil úchvatný francouzslý liberál, tedy frakce ALDE, jejímž místopředsedou je pan Telička z ANO, na kterého se v této věci můžete s důvěrou obrátit. A celé to je, naštěstí, jen rétorické cvičení výboru JURI, jehož předsedou je pan Svoboda, KDU-ČSL, taktéž z České republiky. Takže i na tohoto experta se můžete s důvěrou obrátit. Věřím, že Evropský parlament jako celek tohle rétorické cvičení pošle do kopru a že Evropskou komisi ani nenapadne podle toho připravovat nějakou legislativu. … Takže pryč s "eurofašismem", ať žijí výhradně národní id**ti, hurá! A je třeba volyt Pyráťy, ty to zachránějy! "

    Zdroj: ZDE

    Text návrhu Usnesení Evropského parlamentu je veřejně dostupný. Po jeho přečtení zjistíme, že diskuze se vedla úplně o něčem jiném (např. výjimky pro výzkumné a vzdělávací účely , půjčování knih knihovnami v digitálních formátech, usnadnění přístupu k vzdělávacím materiálům a kulturním statkům) a "svoboda panoramatu" v této diskuzi byla zastoupena tak maximálně jedním procentem (pouze jedna věta – bod 46. návrhu). Návrh navíc neobsahuje v této pasáži (bod 46) ani výjimku pro žurnalisty - resp. vydavatele periodického tisku, elektronických médií a tiskové agentury, na což neupozornil ani Výbor pro průmysl , ani Výbor pro kulturu a vzdělávání.

    Zdroj: ZDE

    K návrhu zprávy Julie Reda se vyjadřoval i Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku EP, Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výbor pro kulturu a vzdělávání. Stanoviska výborů pro zpravodajský Výbor pro právní záležitosti jsou veřejně k dispozici.

    Zdroj: ZDE

    16. 6. 2015 vyšla tisková zpráva Výboru pro právní záležitosti EP, VE KTERÉ JSOU AUTORIZOVANĚ UVEDENA FAKTA I POSTOJE většiny výboru (hlasování o stanovisku bylo pro 23 - proti 2).

    V ní se praví, že na jedné straně poslanci uznávají, že tvůrčí práce vyžaduje právní ochranu a spravedlivou a přiměřenou odměnu pro všechny kategorie nositelů práv. Zdůrazňují výslovně, že pouze komerční využití rozmnoženin by mělo vyžadovat povolení od nositele práv. Poslanci zároveň s přijetím stanoviska vyzývají Komisi, aby zajistila, že jakékoliv iniciativě k modernizaci autorských práv bude předcházet studie pravděpodobného dopadu na výrobu, financování a distribuci filmů a televizního obsahu, a také na zachování kulturní rozmanitosti.

    Zdroj: ZDE

    V tiskové zprávě jsou připojeny i další dokumenty, jakož i videozáznam hlasování o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, ve kterém Julia Reda (Greens/EFA) v čase 00:02:41 říká: "A jsem také zklamaná, že Evropský parlament neuznal, že fotit veřejné budovy by nikdy nemělo vyžadovat povolení od architekta."

    Harmonizace určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti: výtažky z hlasování a prohlášení Julie Reda (Greens/EFA) ve Výboru pro právní záležitosti

    Zdroj: ZDE

    ZDE

    18. 6. 2015 vyšel na portálu EURACTIV v češtině článek s názvem "Zákaz fotografování na ulici? Je to nesmysl, říkají europoslanci", který Svobodovo i Pocovo stanovisko přináší. V kontextu, i když neautorizovaně.

    Zdroj: ZDE

    23. 6. 2015 vyšlo na facebooku obsáhlé a podrobné stanovisko předsedy JURI, europoslance Pavla Svobody, ve kterém vyvrací první mediální mýty o svobodě panoramatu.

    Zdroj: ZDE

    23. 6. 2015 vyšlo v Parlamentních listech stanovisko místopředsedy frakce ALDE Teličky pod titulkem "Telička (ANO): Nevidím důvod, proč omezit svobodu panoramatu. Překvapilo mě to"

    Zdroj: ZDE

    24. 6. 2015 vyšel blog předsedy JURI, europoslance Pavla Svobody "Pravda není sexy roštěnka aneb souboj s kachnou", ve kterém je explicitně řečeno, že "my v Evropském parlamentu nejsme vůbec v žádném takovém normotvorném procesu, takže žádná taková norma v červenci schválena prostě být nemůže. Jsme jen v procesu ex-post hodnocení jedné již existující směrnice…" a autor zde vyjadřuje i svůj soukromý názor, že v budoucnosti by měl být cílem aktivity pouze "zisk (např. fotka použitá v reklamě, kalendář s chráněnými díly, tedy ne sdílení fotek z dovolené na webu, kde reklamy po stranách slouží jen k pokrytí nákladů platformy etc.)".

    Zdroj: ZDE

    25. 6. 2015 vyšel rozhovor s předsedou JURI, europoslancem Pavlem Svobodou – na Radiožurnálu (jeho názor na svobodu panoramatu v čase 00:39:00).

    Zdroj: ZDE

    To vše jsou informace, které měl autor komentáře k dispozici před zveřejněním komentáře ve vysílání a na stránkách Českého rozhlasu.

    Autor komentáře pro posluchače Českého rozhlasu, doc. Petr Žantovský, měl dost času se podrobně seznámit s problematikou. Měl se seznámit, dříve než zveřejnil svůj komentář.

    Anglicky jako akademický pracovník - docent umět musí. Česky umí. Vyhledávat informace i v hlubinách serverů evropských institucí by umět měl, zvláště když se jedná o odbornou materii, kterou i vyučuje. Místo toho se k tématu vyjadřoval bulvárně expresivním způsobem, pominul kritičnost i věcnost, zamlčel podstatné aspekty informací v komentáři uvedených, nutné pro jejich uvedení do kontextu, což je v příkrém rozporu s ustanovením Kodexu. Vycházel ze svých domněnek, nikoliv z faktů, které byly v té době už dávno známy, což Kodex nepřipouští. Vědomě uváděl nepravdy. Ačkoliv mu to Kodex přikazuje, nevzal v potaz názor druhé strany sporu a téma komentáře prezentoval hrubě účelově a jednostranně.

    Proto žádám Radu Českého rozhlasu, aby výše uvedený komentář pečlivě prostudovala a poté vydala usnesení v němž bude jasně řečeno, že

    1. autor Petr Žantovský svým komentářem "Petr Žantovský: Unie páchá sebevraždu" porušil §2 odst. a) a b) zákona o Českém rozhlase, zároveň hrubě porušil ustanovení 6.3, 6.6, 6.7, 6.8 a 6.14 Kodexu Českého rozhlasu.
    2. editor pořadu Názory a argumenty, který zařadil komentář do vysílání, porušil zveřejněním komentáře Petra Žantovského "Petr Žantovský: Unie páchá sebevraždu" své pracovní povinnosti, a způsobil, že Český rozhlas porušil §2 odst. a) a b) zákona o Českém rozhlase a hrubě porušil ustanovení 6.3, 6.6, 6.7, 6.8 a 6.14 Kodexu Českého rozhlasu.

    Dále žádám, aby Český rozhlas se tomuto tématu nejen na stanici Plus věnoval podrobně a "do hloubky" (viz krédo stanice Plus) a uvedl na pravou míru jak nepravdy a zkreslení, které provází jak "svobodu panoramatu", tak celé téma harmonizace autorského práva EU v informační společnosti. Jde o klíčové téma pro rozvoj veřejné služby, a to nejen v elektronických médiích, ale i ve vzdělávání, vědě a výzkumu, jakož i při kultivaci ostatních institucí veřejné služby a celého veřejného prostoru.

    Žádám zároveň, aby se Český rozhlas omluvil posluchačům za dehonestaci tvorby legislativy EU tímto komentářem a informace o pravém stavu věcí, které bulvárně, nepravdivě či jinak zkresleně popisuje inkriminovaný komentář, uvedl spolu s odkazy na relevantní dokumenty EP a spolu se svým rozhodnutím jako součást komentáře "pod čarou" spolu s omluvou instituce za nekvalitní výkon veřejné služby.

    Stejná omluva s odkazem na internetový archiv musí být úvodní součástí zvukového záznamu pořadu na adrese http://media.rozhlas.cz/_download/03418249.mp3 . Ani při porušení zákona nelze postupovat cestou odstranění příspěvku z archivu (vymazáním minulosti a "zapomnění"), ale pouze přiznáním chyby a doplněním informace (změnou přítomnosti pro poučenou budoucnost).

    O výsledku projednání stížnosti v lhůtě, Radou obvyklé, si přeji být písemně (elektronicky) informován.

    0
    Vytisknout
    6469

    Diskuse

    Obsah vydání | 3. 7. 2015