Žhářské útoky na černošské kostely v USA jsou známkou přetrvávajícího rasismu

3. 7. 2015 / Daniel Veselý

Neuběhly ani tři týdny od masakru v černošském kostele v Charlestonu v Jižní Karolíně ve Spojených státech, během nějž pravděpodobný pachatel, běloch Dylann Roof, nemilosrdně usmrtil devět afroamerických věřících, a sedm černošských kostelů bylo vypáleno. To jistě není ledajaká náhoda, již jen kvůli tomu, že k těmto zločinům došlo na jihu Spojených států.

Co je na této události ovšem znepokojující, je skutečnost, že velká americká média tyto spolu nepochybně související události – masakr v Jižní Karolíně a žhářské útoky proti černošským kostelům (ve čtyřech případech, možná dokonce v šesti, šlo o záměrné žhářství ZDE ) nikterak dopodrobna nerozebírala, nemluvě o tuzemských sdělovacích prostředcích. Téměř nelze pochybovat o tom, že za těmito útoky stáli bělošští rasisté, kteří jakoby jakýmsi perverzním způsobem prodlužovali agónii pozůstalých po obětech z Charlestonu.

Zkusme si představit, jaké mediální haló by nastalo v případě, kdyby podezřelými z páchání těchto zločinů v kostelech ve Spojených státech byli džihádisté z Islámského státu? Headliny všech sdělovacích prostředků v USA a v zámoří by metaforicky praskaly ve švech.

Ono by možná stačilo, kdyby těmito podezřelými byli příslušnici afroamerické komunity; samozřejmě, že by v takovém případě šlo o požáry v bělošských kostelech. Fox News, ale i méně rasistická a šovinistická média by o tom vysílala čtyřiadvacetihodinový zpravodajský maraton – mluvilo by se o rasismu „naruby“ a licoměrném nevděku Afroameričanů za veškeré milosti a výsady, jimž se jim dostalo od majoritní bělošské společnosti.

První afroamerický kostel vzplál 21. června, pouhých šest dnů od rasisticky motivované masové vraždy spáchané se vší pravděpodobností Dylannem Roofem. Požáry byly založeny postupně v šesti amerických státech: Tennessee, Georgia, Severní Karolína, Jižní Karolína, Florida a Ohio ZDE; jinými slovy všechny na jihu Spojených států.

Mezitím se vyšetřování zjevných žhářských útoků ujala FBI, jejíž agenti však žádný z případů neoznačili za „hate crime“, ačkoliv podle nich šlo přinejmenším ve třech případech o žhářství. Podle výsledků dosavadního vyšetřování mohl být požár v africkém metodistickém kostele ve městečku Greeleyville způsoben bleskem. Není od zajímavosti zmínit, že tento kostel byl před dvaceti lety do základu vypálen členy Ku-Klux-Klanu, který má v tomto regionu stále nezanedbatelnou podporu.

Prezident Národní asociace pro pokrok barevných lidí (NAACP) Cornell William Brooks vydal prohlášení, v němž odsoudil jak masakr v Charlestonu, tak žhářství namířené proti afroamerickým kostelům, a vyjádřil snahu spolupracovat s místními církvemi a policejními orgány při vyšetřování těchto tragických událostí a zajištění bezpečnosti pro každého tamního farníka.

Richard Cohen, prezident organizace Southern Poverty Law Center, který se účastnil vyšetřování těchto nedávných žhářských incidentů, uvedl, že ještě čerstvá vlna zabíjení Afroameričanů bělošskými policisty, masová vražda v charlestonském kostele a série požárů v černošských kostelech spolu nemusejí souviset s tím, že požáry mohou být odplatou bělošské většiny za odstranění konfederační vlajky ze sídla Kapitolu v Jižní Karolíně.

I kdyby však, navzdory výsledkům dosavadního vyšetřování FBI, doopravdy nešlo o žhářské útoky, odplata za odstranění symbolu otroctví – konfederační vlajky – cosi vypovídá o přetrvávajícím rasismu v dnešních Spojených státech.

0
Vytisknout
2338

Diskuse

Obsah vydání | 3. 7. 2015