K čemu je nám demokracie, když naše děti hladoví?

18. 9. 2013

Začátkem září jsem viděl v televizi dokumentární pořad, který mi nedá spát. Popisoval děti bez obědů ve školní jídelně. Tyto děti chodí s ostatními do jídelny, ale nemohou si vzít polévku ani hlavní jídlo -- dovolí jim jen napít se čaje....

Příčina je prozaická - jejich rodiče nemají na školní obědy peníze! Rodiče těchto dětí nemají ani doma dostatek jídla, aby se děti najedly alespoň tady. V televizním pořadu hovořila matka takových dětí. Samoživitelka, jíž hrozil i "vyhazov" z bytu pro neplacení nájemného. Příčina opět stejná - pohledná mladá blondýnka, matka několika dětí, nemá žádné peníze! Srdceryvně působila i scéna, kdy tato mladá matka řešila se svými syny na jakési "rodinné radě" problém, zda se koupí cvičebnice z cizího jazyka, nebo raději jídlo! Nejstarší z dětí, asi dvanáctiletý chlapec, říká: "Učebnice je strašně drahá, stojí tři stovky", píše Pavel Kotál.

Podle pravice, která nyní opět vyzývá na bilboardech -- "Volím pravici", je to vina mladé maminky. Neobstála na trhu, nepodnikala, neprivatizovala, nerestituovala, neobstála ani na trhu práce, zvolila si špatně životního partnera (jinak by v rodině přece nechyběl otec), udělala asi spoustu ekonomických i jiných chyb, a nyní za ně prostě platí! Žít a přežít je dáno jen silným! Skvělý darwinismus uplatňovaný v lidské smečce!

Co na to ale my ostatní, kterým dosud srdce úplně neokoralo?

V dokumentu byly zmiňovány i takové snahy. Jednalo se -- světe, div se -- o školy přímo v Praze. V Praze, která volí většinou pravici, a je vůbec nejbohatším regionem v České republice, regionem tak bohatým, že snese srovnání se západoevropskými regiony. Magistrát hlavního města prý organizuje sbírku, aby ve školách v obvodu Prahy všechny děti měly obědy... Některé paní učitelky se na to také nemohou dívat, a proto těmto dětem dávají své svačiny! Dobro kvete v každé situaci.

Proč o takové věci vlastně psát? Dobří lidé to přece nějak vyřeší.

Píšu o tom proto, že jsem se ani v nejhroznějším snu nenadál, když jsem stál na miliónové demonstraci v Praze (myslím, že to byla neděle 25. listopadu 1989), že tímto začínám pomáhat instalaci tak odporného systému, jakým je "lžidemokracie" v českém provedení. Že stojím u zrodu hnusné společnosti bez soucitu, bez jakýchkoli ohledů, v níž zvítězí nade vším ekonomové a právníci bez srdce a svědomí a politici bez morálky a hodnot. Že vznikne společnost, kde Boha nahradí "zlaté tele peněz" a církve lačné majetkových restitucí. Že stát přestane fungovat, i když vybírá stále vyšší daně, že holé přežití člověka v této vlčí společnosti se stane jeho soukromou záležitostí. Že solidarita se stane sprostým slovem. Že méně šťastnými se bude pohrdat a říkat jim "socky", místo, aby se jim dostalo pomoci státu. Že cenu bude mít jen člověk vlastnící peníze či člověk, je-li nějak využitelný pro zisk. Jinak, ač jde pořád ještě o člověka, se bude jednat z ekonomického hlediska o lidský odpad, o zbytečnou nákladovou položku, která by neúměrně snižovala zisky.

Otřeseně jsem hovořil o tomto televizním dokumentu se svým přítelem a on mi řekl, že nyní uprostřed září 2013 viděl v televizi jiný, podobný pořad. V jedné české škole se udělalo špatně dívence, která pak i zvracela. Učitelé přivolali lékaře a ti následně zjistili, že dívka hladoví... Její zoufalá matka neměla už žádné peníze ani potraviny, a tak svým dětem před odchodem do školy rozmíchala s vodou zbytek mouky, čímž jim alespoň naplnila žaludek...

Vážení spoluobčané, dámy a pánové, političky a politici, manažerky a manažeři, bohatí spoluobčané, kteří ještě máte srdce a cit, není vám hanba?

Co jsme to dopustili?

Necítíte alespoň trošku spoluodpovědnost? Neměli by ti šťastnější, silnější, úspěšnější a bohatší ne ze soucitu, ale ze zákona pomáhat alespoň těm nejchudším dětem v České republice, v 21. století, ve střední Evropě? Není například progresivní zdanění boháčů a zavedení zvláštního fondu z těchto peněz (fondu pro chudé a hladovějící děti) u nás zcela logickým a spravedlivým krokem? Už vzhledem k tomu, jak naši novopečení bohatí k svému majetku většinou přišli? Proč se tomu bohatí tak brání? Prý by se tím trestala úspěšnost...

A myslíte, že tohle je lepší?

Když hladoví naše děti?

A zásadní otázka: K čemu je nám vůbec demokracie a volby, když se nic nezmění, a naše děti hladoví a budou hladovět dál?

Další otázka se mi píše těžko: Nebyl by lepší osvícený diktátor, který by dal alespoň najíst všem lidem u nás? Rychlost konvoje lodí není dána rychlostí první lodi, ale té poslední. Nemám v lásce diktátory ani si je nepřeji, ale nepřivítaly by to chudé rodiny, co nemají ani na jídlo?

Co s tím uděláme?

Nemyslím teď, že uspořádáme sbírku, dáme dětem vlastní svačinu a uchlácholíme tím své špatné svědomí. Myslím, co s tím uděláme systémově, jako celá společnost? Jaké zvolíme nyní v podzimních volbách politiky? Opět zvolíme ty, kteří od roku 2010 ubližovali těm nejbezbrannějším? Aniž věděli, že když ublížíte jedinému prstu, tak to bude bolet celou ruku. Protože jsme celek. Celek je společnost, národ, stát a nakonec i lidstvo.

Kolektivismus se v minulém komunistickém systému znemožnil, individualismus se zcela znemožnil v nynějším režimu. Je čas na vyšší syntézu obou směrů: Čas nadřadit zájmy celku nad kapitalismus. Čas nadřadit zájmy přírodního ekosystému planety nad zájmy lidstva. Čas dát zdivočelému kapitalismu buď náhubek a pevná pravidla nezaložená na zisku, nýbrž na zájmech celku, nebo se s ním rozloučit. Demokracie není nutně spojená s kapitalismem. To se nám než dnešní bohatí snaží namluvit. Ve starověkém Řecku byla demokracie spojená třeba s otrokářstvím.

Osobně budu v nadcházejících volbách volit s nadějí -- která umírá poslední -- že by snad konečně mohlo dojít k ostrému obratu doleva, tedy k příklonu k zájmům celku. Že by se snad konečně mohlo dostat na "uražené a ponížené", že konečně "pravda a láska" zvítězí nad lží a nenávistí. Jak hlásalo zprofanované heslo smutné "sametové revoluce". Sametová byla jen pro ty, kteří na ní zbohatli. Pro dnešní hladovějící děti, které tehdy patrně ještě nebyly na světě, je tragédií.

Žádám všechny politické strany, které se budou ucházet v nadcházejících volbách o hlasy voličů, ať jasně a detailně veřejnosti sdělí, co hodlají s tímto problémem českých dětí trpících hladem dělat?

Ať si nechají řeči o ekonomickém růstu, o důstojném stáří, o pomoci mladým rodinám s dětmi... Závazně se, prosím, vyslovte k této jediné věci: jak systémově (nikoliv charitativně) vyřešíte tento problém?

Pokud naše současná demokracie není schopna vyřešit ani tak základní lidskou potřebu, jako je potřeba jídla pro všechny lidské bytosti nacházející se v její správě, pak nemá právo na existenci, pak se přežila a musí být nahrazena něčím funkčnějším, spravedlivějším, lepším, podobně jako to udělali lidé v letech 2008 - 2010 na Islandu.

0
Vytisknout
11649

Diskuse

Obsah vydání | 20. 9. 2013