Kdo to vlastně byl, ten geniální podnikatel Tomáš Baťa?

5. 6. 2013

Snad každý Čech ví, že kdysi za 1. republiky existoval ve Zlíně slavný a často připomínaný podnikatel toho jména, píše Stanislav Vrbík.

Ale o skutečné tvůrčí síle, jíž proměnil vesnici s 2 600 obyvateli v proslulé světové hlavní město obuvi a sociálního podnikání, ví u nás snad jen pár desítek lidí.

Tak si o něm něco řekněme u příležitosti 81. výročí jeho smrti při havárii jeho letadla v Otrokovicích. (Byl prvním podnikatelem velkého formátu, jenž používal svá letadla k pracovnímu cestování.)

Začněme odpovědí na otázku, jestli má nějaký význam se zabývat jeho odkazem, když je 81 rok po smrti.

Bohužel, má to význam, a to význam na úrovni šance navždy vymýtit z podnikání všechnu nerovnost lidí, všechen třídní svár, vykořisťování a krize výrobní i společenské a najít pevnou základnu blahobytného, mírového života světové společnosti.

Je to neuvěřitelné, je to nesmyslné? Naopak, je to jediná reálná příležitost ustavit životaschopný společenský systém nezištné spolupráce všech lidí ve společnosti mravně se obrozující. Tomáš Baťa jej našel a vybudoval ve svých závodech a městech. V jeho pamětech, zapsaných projevech a knihách jeho spolupracovníků a stejně tak v díle jeho bratra a pokračovatele Jana a jeho spolupracovníků, je celý složitý systém i jeho postupná tvorba přesně popsán.

Rozšíření Tomášova konceptu zabránil shluk nepříznivých okolností.

1. Předčasná smrt Tomášova, který všemožně usiloval o rozšíření svého systému do celé republiky i do světa, ale zemřel na počátku těchto svých snah. Jeho nástupce Jan Baťa se mu vyrovnal v úspěšnosti řízení firmy, ale scházelo mu Tomášovo výjimečně obětavé a láskyplné srdce, touha tvořit, usilovně a cílevědomě tvořit blahobyt všech. Právě to považoval za své poslání Tomáš, když si možná až s úžasem uvědomil, co svým úsilím dokázal. Pochopil, že budováním závodů na principech služby veřejnosti stvořil něco, nad čím sám zůstal v úžasu.

2. Nepochopení většiny české předválečné veřejnosti, masírované bolševickou propagandou o milionáři, který lidem vychytrale tak královsky platí, aby jim vysávat krev, a o šťastných sovětských zítřcích, o nutnosti boje s nelidským kapitálem. Česká veřejnost, pošetilá a tradičně závistivá, ve své většině dala přednost ukradení továren jejich tvůrcům a dala se "na pochod" do šťastné budoucnosti cestou krve a teroru.

3. Baťův systém byl pro podnikatele snad až nad jejich duševní obzor. Baťovo dílo bylo jejich většině nepochopitelně, nevysvětlitelně úspěšné a úžasné, takže se zřejmě obávali vlastního selhání po jeho akceptování. Asi si nevěřili, a je to i pochopitelné. Ještě hluboko vězeli v zajetí praxe, kdy bylo normální minimalizovat mzdy a maximalizovat ceny. Byly to snad právě tyto obavy podnikatelů z tak zásadní přestavby cílů a metod podnikání, i právě probíhající těžká hospodářská krize, nervozita z příznaků blížící se osudové války, že batismus byl odsunut do pozdějších časů. Okupace a válka průmyslu téměř neublížily, ale způsobily v zahraničí návrat socialisty Beneše do prezidentského úřadu a ten si po poradě se Stalinem počínal jako pominutý. Zasloužil se o stát, jak praví nový zákon. Tak, že dodnes se ani stát, ani národ nevzpamatoval.

4. Co nezničil Beneš, to dokonal nešťastný krok Tomáše Bati juniora, jenž se za pomoci Beneše zmocnil Baťových neznárodněných závodů v zahraničí a proměnil je na bezvýznamnou obchodní firmu, ztracenou v moři konkurence. Podnikání ve službě veřejnosti, cestě k mravní společnosti k blahobytu a míru mezi lidmi je dočasně odzvoněno.

Odkaz T.B. svým nástupcům: "Byla to touha tvořit, poskytovat stále a stále většímu množství lidí účast na výhodách, které náš závod jak spolupracovníkům, tak zákazníkům poskytoval. Pokud budete této velké ideji sloužit, potud budete ve shodě se zákony přírodními i lidskými. Jakmile ale budete každý pamatovati sám na sebe, jakmile přestanete sloužit svému závodu všeobecně, stanete se zbytečnými a padnete neodvratně". Stalo se.

0
Vytisknout
12864

Diskuse

Obsah vydání | 7. 6. 2013