Duchcovské pozdvižení

6. 6. 2013 / Radek Mikula

Co se v budoucnu vybaví při vzpomínce na česko -- romské konflikty, z nichž poslední právě odezněl s severočeském Duchově? Pravděpodobně pocit trapnosti nad neschopností řešit národnostní napětí a nad lavinou moralizování, které je z jedné strany vířené multikulturní hysteríí, z druhé primitivním anticiganismem. Rozum mlčí. Skutečností je, že soužití dvou společenství je na určitých místech mimořádně zatíženo kulturní a sociální propastí. Ta je kořenem problému. Nic nepomůže, když se jí budeme snažit popírat a pro jistotu raději nemluvit o střetu Čechů a Romů, ale o "napětí mezi majoritou a minoritou". Fakt, že se jedná o konfrontaci národnostně vymezených protistran nemohou zastřít poukazy na individuální odpovědnost jednotlivých aktérů ani skutečnost, že někteří Romové začali chodit na demonstrace proti romské kriminalitě, nebo že řada Čechů se s Romy solidarizuje. Základním faktorem zůstává zmíněný kulturněsociální nesoulad, který působí, že si Češi i Romové navzájem působí množství utrpení. To je však téma na rozsáhlou sociologickou studii. Podívejme se na teď na duchcovském případě, jaký postoj k této problematice zaujímají státní či samosprávné instituce.

Jedinými státními orgány, které na duchcovský konflikt zatím reagovaly, jsou tzv orgány činné v trestním řízení. Trestní řízení je však na samém počátku, a tak nejprve věnujme hlavní pozornost policejním aktivitám během protestního shromáždění.

Mnozí občané shromáždění na duchcovském náměstí, kteří tleskali větám z prohlášení organizátorů:

Policie by měla mít větší pravomoce. Je nutné hned trestat problémové občany.

si nejspíš nepředstavovali, že o chvíli později policie uplatní své pravomoce právě proti nim.

18:51 - Pořadatelé ukončili demonstraci. Lidé se rozcházejí, část míří do problémové lokality. Ale nejde o organizovaný pochod. Policie pro jistotu v doprovodu.

  18:58 - Skupinka odhadem sto lidí v černých bundách s kapucemi se vydala do části Duchcova Jižní město, právě do problémové lokality. Policisté jim ale cestu zatarasili.   Mezi lidmi jsou také členové policejního antikonfliktního týmu. Nedají se přehlédnout, mají na sobě reflexní vesty. Jsou to právě oni, kdo se jako první snaží zabránit násilí, a to dříve, než nastoupí razantní policejní těžkooděnci.

  19:05 - V čele neoficiálního průvodu jsou extremisté s vlajkami. Jsme v ulicích Míru a Městské příkopy. Zatím se nic neděje dál.

  19:40 - Vypadá to, že už bude konec. Většina lidí, která přišla v poklidu demonstrovat, už odešla domů. Problémy v závěru teď dělala skupina radikálů. Zasahuje policie. Pořadatelé demonstrace se od toho již distancují. Policie směrem k radikálům vysílá jasné gesto: "Dál nepůjdete. Nemá to cenu. Lepší bude, když se rozejdete."

Zdroj: ZDE

"V čele průvodu bylo několik desítek příznivců krajní pravice, jejichž agresivní chování se stupňovalo i přes intenzivní práci policistů z antikonfliktního týmu. V zájmu ochrany života a zdraví osob a zabezpečení veřejného pořádku přehradili policisté Speciální pořádkové jednotky (SPJ) davu přístup do městské části Jižní město." popsal situaci policejní mluvčí.

Opravdu nevím, jestli je tento velmi nepřesvědčivě, protože nekonkrétně, odůvodněný zákrok, projevem snahy uklidnit rozjitřenou atmosféru ve městě, kde řada obyvatel oprávněně cítí, že bezpečností orgány selhávají při ochraně jejich bezpečnosti. Omezování volného pohybu pochodu, který byl podle všeho zcela pokojný, působí spíš jako snaha vyprovokovat konflikt. Přesně jako se to podařilo ve Varnsdorfu v roce 2011, kde policejní kordony bránily demonstrantům v pohybu k ubytovnám obývaným Romy, což vedlo ke krvavým srážkám. Jistě také "v zájmu ochrany života a zdraví osob a zabezpečení veřejného pořádku".

Varnsdorfští se pochopitelně utvrzovali v pocitu, že stát je spolu s Romy jejich nepřítelem, zatímco média a multikulturalisté šířili paniku představou tak tak zastaveného pogromu. Zákon ovšem nedovoluje bránit ve výkonu shromažďovacího práva pokud nedochází k narušování veřejného pořádku, a to ani v případě neohlášeného pochodu. Proč by také měl?

Aby policie měla snažší práci? Je k politování, že novináři, místo aby upozorňovali na překračování policejních pravomocí mluví a píší o nedovoleném pochodu. Jako kdyby se u nás veřejná shromáždění stále ještě musela povolovat či dovolovat. Nepřekvapí pak, že nekriticky přinesou zprávu o sebraném muži, který se měl dopustit přestupku tím, že chtěl v "nedovoleném pochodu" pokračovat. Jak bude asi vypadat skutková podstata takového přestupku ve správním řízení? Občan se chtěl pohybovat po veřejném prostranství v rámci pochodu, který nebyl rozpuštěn? Nejspíš se to zaonačí na neuposlechnutí výzvy úřední osoby. Oprávněnost takových výzev úředníci zásadně nepřezkoumávají...

Tato videoreportáž ukazuje záznam z pochodu. Navzdory tvrzením souvisejícího textu v něm není zachyceno žádné protiprávní jednání demonstrantů. Pořádek paradoxně narušil teprve nevyprovokovaný policejní zákrok (zhruba od 7:40 min.).

Obdobný výkon se policii podařil ještě před zahájením demonstrace:

"Odpoledne jsme při kontrolách motorových vozidel, která směřovala do Duchcova, zajistili 22 zbraní. Konkrétně šlo o baseballové pálky, meč, mačetu, několik dřevěných a železných tyčí a nožů," prohlásil policejní mluvčí.

Zdroj: ZDE

Držení uvedených předmětů je však zcela v souladu se zákonem, a to i na cestě do Duchova nebo jakéhokoli jiného sídla v naší republice. Co opravňovalo policii "zajišťovat" tyto předměty snad netuší ani sám policejní mluvčí. Zeptám se ho na to.

Je smutnou ukázkou neschopnosti rozumné úvahy, když občané požadují rozšíření policejních pravomocí právě v době, kdy policie předvádí, že si s jejich rozsahem hlavu neláme. Duchcovské napadení navíc ukázalo, že problém není malých pravomocech bezpečnostních složek, nýbrž v jejich neschopnosti je využívat. Podobně volání po tvrdších trestech jen odvádí pozornost od slabin boje proti sociálnímu vyloučení, přitom soudy v poslední době nemají mnoho pochopení pro případy zvířecí agresivity romských útočníků, jak ukazuje výsledek procesu s pachatelem znásilnění v Novém Bydžově, viz

Vrchní soud potvrdil deset let za znásilnění v Bydžově , kde před třemi lety začala série občanských protestů proti romskému násilí, nebo rozsudek nad pachateli brutálního útoku v Břeclavi, viz Násilníci dostali za brutální útok v Břeclavi exemplární tresty.

Jakkoli si to mnozí nebudou chtít připustit, zdá se, že s postupem justice proti romským útokům na Čechy můžeme být spokojeni. Znepokojivé je spíš, zda to platí i naopak, jak ukazuje soudní verdikt v případu z Býchor, Hodil zapálenou louč do bytu Romů, vyvázl s podmínkou. Je sporné nakolik má trestní právo brát zřetel na mezietnický charakter násilných trestných činů. Bylo by v tom možné spatřovat porušení občanského principu. Na druhé straně rasistické útoky Čechů na Romy a obvykle drobnější útoky Romů na Čechy (které odmítám považovat za rasistické, přestože mají určité znaky národnostní nenávisti -- ovšem jejich hlavní motivaci vidím ve frustraci ze sociálního vyloučení) jsou společensky mnohem nebezpečnější, protože zhoršují nebo přímo vyhrocují vzájemné vztahy obou etnik.

Jejich souladu musí napomoci jak aktivity občanské společnosti -- tady lze jen uvítat přítomnost Romů na duchcovské demonstraci proti romské kriminalitě, stejně jako činnost protirasistických iniciativ -, tak kvalifikovaná práce státních institucí. V tomto ohledu příliš nepřesvědčila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková v rozhovoru na duchcovské téma.

Prohlásila v něm:

Nemůžu se do toho vměšovat, ale doufám, že policie věděla, proč je nebere do vazby, a že zajistí, aby se z jejich strany něco podobného neopakovalo. Požadovala bych od ní také podrobnější vysvětlení toho, proč v okamžiku napadení [se] na to strážník pouze díval a nepomohl. Mně nestačí jako občanovi České republiky vysvětlení, že ten strážník byl propuštěn.

Zdroj: ZDE

Policie ovšem naštěstí nikoho do vazby brát nemůže (to by vazební věznice musela stát v každém městysu), dokonce ani vzetí stíhané osoby do vazby nenavrhuje. To je úkolem státního zastupitelství, na nějž se policie může obrátit s tzv podnětem k podání návrhu na uvalení vazby. Což v duchcovském případu učinila, státní zástupce jejímu podnětu vyhověl, ovšem soud jeho argumenty neshledal dostatečnými, takže útočníci od něj šli domů. Policie ani soud samozřejmě nemají prostředky, aby je mohly 24 hodin denně sledovat a zajistit, že v útocích nebudou pokračovat. Soud ale zřejmě předpokládá, že je jim jasné, co bude následovat při dalším útoku. Osobně doufám, že tato úvaha není mylná. Nakonec napadení se přes svou brutalitu obešlo bez vážnějších následků a nebýt zmíněného mezietnického aspektu, nikdo by si asi incidentu nevšiml. Přesto se domnívám, že vzhledem k trestní minulosti účastníků útoku přinejmenším některým z nich hrozí nepodmíněné tresty.

Na okraj lze ještě dodat, že ani druhá výtka vůči policii neobstojí. Požadovat od ní vysvětlení postupu strážníka Městské policie Duchcov může zmocněnkyně se stejným výsledkem jako od lampárny na Hlavním nádražím. Duchcovská městská policie je, jak už u obecních policií bývá, podřízena své starostce a s Policií ČR nemá společného nic kromě několika pravomocí.

Profesionálněji působí vyjádření Moniky Šimůnkové k sociální problematice a k práci Agentury pro sociální začleňování. Právě vůči té se ale později kriticky vymezovala duchcovská starostka:

"Byla tady velmi kratičce. Předložila nám svůj návrh na řešení situace. Ten jsme neschválili, jen vzali na vědomí. Agentura se urazila a ukončila s námi spolupráci," popsala Bártová.

Víc než práce agentury si proto cení sil, které vynakládá policie. Právě díky ní se alespoň obyvatelé města nemusejí bát dalších útoků. Policie posílila své hlídky. "V pondělí se tady stavil pan policejní prezident Martin Červíček a ujistil mě, že se bude regionu věnovat. Moc si toho vážím," podotkla Bártová.

Zní to ovšem jako nezastíraná ukázka upřednostnění represe před sociální prací, nemluvě o nekonkrétnosti výtek vůči práci Agentury. Věcněji se vyjádřil její představitel:

Šéf Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček on-line deníku TÝDEN.CZ ke slovům starostky o nečinnosti agentury řekl, že jsou alibistická, ale nepřekvapují ho. "My jsme se bohužel názorově rozešli," vysvětlil. V Duchcově agentura pracovala, ale spolupráce byla ukončena, protože se s vedením města nedohodla na postupu. "My jsme nesouhlasili s masivní privatizací bytového fondu v Duchcově, který směřoval právě do oblasti, kde žijí chudí Romové. Varovali jsme před zvyšováním nájmu. Dnes jsou tam třikrát vyšší nájmy, než byly v čase privatizace," objasnil. Agentura zároveň požadovala zrušení heren a naopak zavedení nízkoprahových domů pro mládež.

Zdroj: ZDE

Přes možná mediální zkreslení se zdá, že vedení města nevěnovalo dost pozornosti nebezpečí vzniku vyloučených lokalit a ignorovalo návrhy směřující ke zlepšení života romské menšiny. To samozřejmě neomlouvá projevy násilí ze strany romských delikventů, ale i tak se tu nastoluje otázka, zda vedení města učinilo dost, aby předešlo sociálnímu vyloučení, které s tímto druhem agresivity souvisí. Možná by bylo užitečnější zaměřit své úsilí tímto směrem, než dnes dojatě oceňovat policejní síly vynaložené na udržení pořádku.

0
Vytisknout
6255

Diskuse

Obsah vydání | 11. 6. 2013