Britský ministr zahraničí hájil výzvědné služby své země

11. 6. 2013

Britský ministr zahraničí William Hague, který je odpovědný za výzvědné služby své země, v pondělí hájil v Dolní sněmovně monitorovací středisko GCHQ i právní rámec, podle něhož prý sbírání dat funguje. Jak však uvedl v pondělí v podvečer zpravodaj BBC pro výzvědné otázky, potíž je, že Haguovo ubezpečování, že "všechno je zcela legální" není možno nezávisle ověřit, protože všechny údajně "legální" procedury jsou přísně tajné.

Hague při svém vystoupení v Dolní sněmovně nerozptýlil dlouhodobé znepokojení aktivistů i akademiků ohledně regulačního systému, v jehož rámci prý fungují britské výzvědné agentury. Nevysvětlil ani rozdíly mezi různými druhy shromažďovaných dat ani proč jsou zákony v této oblasti nyní považovány za téměř úplně irelevantní.

Hague se také odmítl vyjádřit k prozrazeným dokumentům, které dokazují, že britské monitorovací středisko GCHQ má dlouhodobě přístup k americkému programu Prism, jehož prostřednictvím sbírá americký Úřad pro státní bezpečnost (NSA) informace o "cizincích", včetně Britů.

Hague v parlamentě uvedl:

"Parlamentní výbor pro výzvědné záležitosti je jednou součástí silného rámce demokratické kontroly, která spravuje tajnou výzvědnou činnost v Británii. Ohniskem kontrolly je Zákon o výzvědných službách z r. 1994 a Zákon o předpisech pro vyšetřovací pravomoci (RIPA) z r. 2000.

Parlamentní výbor pro výzvědné záležitosti byl však v minulosti kritizován za svou bezzubost. Tento parlamentní výbor má jen jediného všeobecného vyšetřovatele (bývalého policistu) a proto je pro něj úkol dohlížet na MI5, MI6 a GCHQ obrovský. Kritikové poukazují na to, že parlamentní výbor by musel vědět, co hledá, pokud by jeho kontrola měla být efektivní. Profesor Peter Sommer, odborník na internetovou bezpečnost, konstatuje: "Nejsem si jist, že by ministři nebo parlamentní výbor vůbec věděli, na co se mají ptát."

Angela Patricková, ředitelka politiky pro lidská práva v organizaci Justice, poukázala na to, že spoléhat se na zákon RIPA, který má kontrolovat výzvědné organizace, je absurdní, protože je ten zákon nesmírně zastaralý. Zpochybnila také praxi, proč o výzvědných službách rozhodují politikové a ne soudci.

Hague dále v parlamentu ujišťoval:

K získání přístupu k obsahu komunikace každého jednotlivce v Británii je zapotřebí speciálního příkazu, který musím osobně podepsat já, ministr vnitra či jiný ministr. Každé takové rozhodnutí je založeno na rozsáhlých právních a strategických konzultacích.

Klíčovým slovem je zde "obsah". MI5 a policie získaly loni 2300 povolení získat přístup k obsahu emailů Britů. Jenže pro přístup k metadatům, jako jsou telefonníi čísla, čas a informace o tom, kdo a kdy komu telefonoval, žádného ministerského povolení není zapotřebí. Loni si vyžádaly bezpečnostní úřady od telekomunikačních společností tyto informace půl milionkrát. To je obrovské množství dat, které stát shromažďuje bez zákonného povolení.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1861

Diskuse

Obsah vydání | 12. 6. 2013