O whistleblowerech a vládních výhrůžkách

9. 6. 2013

čas čtení 3 minuty

Žádná zdravá demokracie nepřežije, pokud budou zásadní činy vládnoucích osob utajovány a pokud se z nich vládci nebudou muset zodpovídat, píše v deníku Guardian Glenn Greenwald.

Od té doby co se Nixonova vláda vloupala do kanceláře psychanalytika Daniela Ellsberga, je taktikou americké vlády útočit na whistleblowery a démonizovat je. Cílem je odvést pozornost od odhalených provinění a zlikvidovat důvěryhodnost zdroje zpráv, aby si veřejnost nepovšimla, o co ve skutečnosti jde. Americká vláda se o tohle bezpochyby pokusí nyní i po odhalení jejího špehovacího systému Prism.

Whistlebloweři jsou hrdinové. Odhalují informace o porušování zákona navzdory tomu, že vědí, že se je nejmocnější vláda na této planetě bude pokoušet potrestat. Nemají ze svého odhalení žádný prospěch. Mohli klidně prodat své informace zahraničním rozvědkám nebo cizím mocnostem. Nedělají to. Jejich cílem je vzdělávat, demokratizovat, přimět osoby u moci, aby se musely zodpovídat ze svých činů.

V roce 2008 zdůraznil prezidentský kandidát Barack Obama, že whistlebloweři jsou "často nejlepším zdrojem informací o plýtvání, podvodech a zneužívání moci ve vládě". Obama pochválil jejich činnost jako "činy odvahy a vlastenectví, které někdy zachraňují životy a šetří daňovým poplatníkům peníze. Whistlebloweři by měli být podporováni a ne potlačováni jako za Bushovy vlády."

Dnešní Obama whistleblowery trestně stíhá a veřejně se tím vychloubá.

Jako loutky, jednající podle předem daného scénáře začali téměř okamžitě různí washingtonští činitelé vyhrožovat "vyšetřováním" o nynějších odhaleních. Používají této techniky už několik let - chtějí zastrašit všechny, kdo by se mohli pokusit vrhnout světlo na jejich nezákonné a manipulativní zneužívání moci zákona. Nebude to fungovat, a to právě proto, že právě toto chování ukazuje, jací jsou to ve skutečnosti lidé a že zneužívají moc. Právě oni budou naopak vyšetřováni.

Funguje to přece tak, že MY máme vědět téměř všechno o tom, co dělají - proto se jim říká VEŘEJNÍ služebníci. Oni naopak nemají právo vědět téměř nic o tom, co děláme my - právě proto se nám říká SOUKROMÍ občané.

Tato dynamika - charakteristický rys zdravé a svobodné společnosti - byla radikálně zvrácena. Teď oni vědí všechno o tom, co děláme, a neustále vytvářejí nové systémy, aby se dověděli ještě víc. Přitom my víme stále méně o tom, co oni dělají, protože všechno utajují. Tato nerovnováha musí skončit. Žádná demokracie nemůže být zdravá a funkční, pokud nejvýznamnější činy lidí u moci jsou naprosto neznámé občanům, jimž se lidé u moci mají zodpovídat.

Ústava nám zaručuje právo na svobodný tisk. To znamená, že vyšetřováni budou ti, kteří vyhrožují. Právě to je funkcí svobodného tisku. Toto je podstatou adversariální (konfliktní) novinářské práce.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
9422

Diskuse

Obsah vydání | 11. 6. 2013