Moc korporací změnila Británii ve zkorumpovaný stát

5. 6. 2013

Pokud čelíte útoku, vyrobte diverzi. David Cameron a Nick Clegg se vykrucovali, zatímco se kolem opakovaně vynořovalo strašidlo westminsterské špíny. Čtyři roky poté, co britskou politiku zasáhl skandál kolem výdajů poslanců, byl odhalen zase další údajný podvod. Nejprve konzervativní poslanci a pak pár chamtivých šlechticů ze Sněmovny lordů bylo zachyceno kamerou přitom, jak údajně souhlasí s převzetím peněz od novinářů vydávajících se za zástupce zahraničních společností. Bývalý vymahač Tonyho Blaira Jack Cunningham si řekl o 12 000 liber měsíčně, píše v deníku Guardian Seumas Milne.

Cameron a Clegg slíbili, že si s ovlivňováním členů parlamentu poradí - a neudělali s tím nic. Takže v pondělí přišli s jiným plánem: Zničit odbory. Do panikářského zákona o registraci lobbistů byly zařazeny pravomoci k policejnímu sledování seznamu členů odborových organizací a omezení odborářských výdajů na volební kampaň. To první ještě dále zkomplikuje už tak obtížné hlasování o vyhlášení stávky. To druhé představuje veřejný útok na financování Labouristické strany.

Pohrdavý třídní cynismus reakce koaličních lídrů volá do nebe. Nejen že jsou odbory nejzodpovědnější a jedinou demokratickou součástí systému financování politických stran; ale tím, že do nového zákona zařadili protiodborová ustanovení chtějí Cameron s Cleggem zajistit oslabení opozice a odvést pozornost od vlastních korupčních afér.

Dokonce i konzervativní poslanci jsou tímto obhroublým právnickým kličkováním konsternováni. Stejně absurdní je fakt, že registr lobbistů nijak nezabrání dalším lobbystickým skandálům - až na to, že pomůže chamtivým členům parlamentu vyhnout se chycení při činu. A nový zákon se vztahuje pouze na lobbistické firmy, zatímco přímo zaměstnaní korporátní lobbisté budou mít výjimku. Přidejte k tomu nesplněný slib zavedení voleb do Sněmovny lordů (kde jsou dosud místa dědičná - pozn. red.), a máte spolehlivý výsledek v podobě starců dál doživotně kasírujících od korporátních klientů.

Pravda je, že parlamentní úplatkáři jsou ve hře korporátní lobby pouzemalými rybami. Než se Cameron stal premiérem, předpovídal, že tajné lobbování korporací je "budoucí příští velký skandál" a jako bývalý lobbista jistě velmi dobře ví, o čem hovoří.

Cameronův volební poradce, Australan Lynton Crosby, je lobbista - za tabákové, alkoholové, ropné a plynařské společnosti. Právě proto se se premiér ocitl pod útokem kvůli omezení balení cigaret a ceny alkoholu.

Avšak ta skutečná korupce, která zachvátila centrum britského veřejného života, je rostoucí vliv korporací na vládní a veřejné instituce - nejen prostřednictvím lobbistů, ale také přes politiky, úředníky, bankéře a korporátní poradce, kteří ve stále větší míře střídají zaměstnání, přízeň a vnitřní informace, a nevyhnutelně začínají považovat své zájmy za vzájemné a zaměnitelné. Lidé pověření ochranou veřejného zájmu jsou kupováni a prodáváni, přičemž tuto praxi kryje regulace, která představuje sotva fíkový list.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7540

Diskuse

Obsah vydání | 7. 6. 2013