EU před "rušným" létem zdvojnásobila počet hasicích letounů

31. 5. 2023

10 letadel Canadair, 14 lehkých hydroplánů a čtyři vrtulníky budou k dispozici pro to, co se hrozí stát "rušným létem", řekl v rozhovoru pro European Newsroom, který sdružuje evropské tiskové agentury včetně AFP.

"Letošní rok již začal být mnohem sušší, než je průměr," řekl a poukázal na vyprahlost v Portugalsku, Španělsku, jižní Francii a severní Itálii - z nichž některé od mezitím zažily záplavy, jak se dešťová voda snažila proniknout do vysušené půdy.

Neobvyklá brzká sucha v kombinaci s rostoucími teplotami, které Evropa nyní zažívá, jsou "samozřejmě hlavním hnacím motorem lesních požárů," řekl Lenarčič.

Poté, co rok 2022 přinesl nejteplejší evropské léto v historii, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v září oznámila plán na zdvojnásobení hasičské letecké flotily.

Flotila je strategicky rozptýlena po celé EU, aby mohla rychle reagovat po celém bloku, když v kritických měsících od června do října vzplanou požáry.

Letadla jsou umístěna v 10 členských státech: V Chorvatsku, Kypru, České republice, Francii, Německu, Řecku, Itálii, Portugalsku, Španělsku a Švédsku.

EU poskytuje finanční prostředky, aby vnitrostátní orgány těchto zemí mohly flotilu známou pod názvem rescEU udržovat ve stavu pohotovosti.

Klíčové protipožární nástroje

Nízkorychlostní letadla jsou klíčovým prostředkem pro boj s lesními požáry, protože jsou schopna vypustit tuny vody do plamenů na přesných místech.

Zejména Canadairy, letadla vyráběná kanadskou společností De Havilland, znovu a znovu prokázaly svou hodnotu v předchozích požárních sezónách.

Kromě toho bude podle Lenarčiče v Řecku, Francii a Portugalsku rozmístěno více než 400 hasičů.

Rozhovor poskytl v Centru EU pro koordinaci odezvy na mimořádné události v Bruselu, velínu se stěnou z monitorů, mapovým stolem a pracovními stanicemi používanými k řízení celoblokových krizových operací.

Centrum tento měsíc slaví desetiletí existence a podporuje mechanismus civilní ochrany EU, který byl mimo jiné používán k zasílání vybavení, potravin a léků na válkou zmítanou Ukrajinu od začátku ruské invaze.

Byl rovněž aktivován za účelem zasílání očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 do zemí mimo EU a za účelem repatriace občanů EU během pandemie koronaviru.

V poslední době byl použit na pomoc obyvatelstvu postiženému ničivým zemětřesením, které se přehnalo přes jihovýchodní Turecko a severní Sýrii.

Mechanismus EU byl vytvořen v roce 2001. V prvních dvou desetiletích byl aktivován v průměru dvacetkrát ročně.

V posledních několika letech to vyskočilo na zhruba stokrát ročně, řekl Lenarčič a dodal, že v příštích letech bude pravděpodobně potřebovat více finančních prostředků, aby se s tím vyrovnal.

Kromě člověkem způsobených a přírodních katastrof, jako je Ukrajina a zemětřesení, "budeme stále více čelit událostem souvisejícím s počasím, které jsou důsledkem klimatické krize," varoval Lenarčič.

"Kvůli změně klimatu by mělo být více finančních prostředků, protože jsme svědky zvýšené frekvence a intenzity zejména přírodních katastrof."

Zdroj v angličtině: ZDE