Údery hluboko v Rusku ukazují na taktickou vynalézavost Ukrajiny

6. 12. 2022

čas čtení 5 minut
 
Výbuchy na ruských leteckých základnách jsou nejnovějším příkladem toho, že Kyjev je stále schopen překvapovat



Ukrajinští představitelé v poslední době naznačují vývoj ve válce země s Ruskem. Že by raketa dlouhého doletu? Nebo podomácku upravený dron? Zjevný důkaz nové a nečekané zbraně byl k vidění v pondělí ráno, kdy záhadné exploze zasáhly dvě ruské letecké základny.

Obě se odehrály daleko od frontové linie. Video z ruských sociálních sítí ukázalo výbuch na letecké základně Engels-2 v ruské Saratovské oblasti. K dalšímu došlo na vojenské letecké základně Djagilevo u Rjazaně, města vzdáleného pouhých 200 kilometrů od Moskvy a Kremlu Vladimira Putina. Podle ruských státních médií byli na základně zabiti tři lidé a pět jich bylo zraněno, když vzplálo nákladní auto s palivem. Nejméně dvě letadla byla údajně poškozena.

 

Přesná příčina výbuchu je nejasná. Zdá se však, že Ukrajina našla způsob, jak zaútočit na ruské letouny dlouhého doletu Tu-95 a Tu-22M, které jsou na těchto letištních plochách umístěny. Od října Kreml pomocí těchto strategických bombardérů kousek po kousku ničil ukrajinskou energetickou infrastrukturu, takže s příchodem zimy zůstaly miliony lidí bez tepla a elektřiny.

Spekuluje se, že Kyjev vyvinul úderný dron s ohromujícím doletem 1 000 km. Koncem minulého měsíce jeden ukrajinský voják uvedl, že tato zbraň již byla použita proti ruské armádě. Pokud je to pravda, znamená to, že velká část evropského Ruska je nyní v dosahu ukrajinské armády. A že asymetrická výhoda, které se Moskva letos těšila - schopnost bezpečně odpalovat řízené střely z hloubi samotného Ruska - je ohrožena.

"Útočíme tam, kde jsou slabí, a bráníme se tam, kde jsou silní," řekl Andrij Zagorodňuk, bývalý ukrajinský ministr obrany. Ukrajinskou vojenskou taktiku označil v podstatě za "oportunistickou". Rusko naproti tomu vede "jednosměrný" útok s cílem dobýt město Bachmut na východě Donbasu, a to i přes obrovské ztráty ruských vojáků a techniky, uvedl.

Většina vojenských pozorovatelů očekává, že frontové linie války budou v příštích několika mrazivých měsících převážně statické, a to po velkolepých ukrajinských protiútocích během podzimu, při nichž Kyjev získal zpět téměř celou Charkovskou oblast na severovýchodě a osvobodil město Cherson na jihu spolu s územím na pravém břehu řeky Dněpr. Do jara by mohlo dojít k dalším ofenzivám, řekl Zagorodňuk.

Poslední pondělní nájezd ve stylu partyzánských akcí ukazuje taktickou vynalézavost Ukrajiny v jejím urputném boji proti Rusku. A také to, že Kyjev je stále schopen překvapovat. Koncem října Ukrajina zaskočila Moskvu, když brzy ráno podnikla letecký a námořní útok drony na krymský přístav Sevastopol, kde sídlí ruská okupační černomořská flotila. Několik ruských fregat bylo údajně vyřazeno z provozu, včetně vlajkové lodi Admirál Makarov.

Námořní analytici se domnívají, že Ukrajina vyvinula důmyslný a smrtící námořní dron. Jeho součástí byl upravený vodní skútr a dálkově ovládaná kamera s živým přenosem do řídicího a kontrolního střediska. Plus výbušniny, připevněné na přední části. Drony zřejmě sehrály roli i při jiném úspěšném ukrajinském útoku v srpnu na leteckou základnu Saky na Krymu, při němž bylo vyhozeno do povětří devět ruských vojenských letadel.

Podle západních představitelů Kyjev ne vždy informuje své spojence před provedením určitých typů riskantních vojenských operací. Domnívají se, že Ukrajinci se záměrně vyhýbají zveřejnění útoků, od jejichž provedení by se je Západ mohl pokusit odradit, neboť se již dříve dostali pod tlak, aby od některých úderů upustili. Útoky hluboko uvnitř ruského území jsou obzvláště citlivou oblastí.

Bidenova administrativa naznačila, že se obává přímého vojenského konfliktu s Ruskem a obává se jaderné eskalace. Kreml tvrdí, že je již ve válce s USA a Západem - a považuje Ukrajinu za loutkový stát řízený USA. Bílý dům dosud poskytl Kyjevu vojenskou a bezpečnostní pomoc v hodnotě téměř 20 miliard dolarů, ale odmítl dodat munici dlouhého doletu, která by Kyjevu umožnila přímý úder na Rusko.

Místo toho vláda Volodymyra Zelenského použila pro speciální operace vlastní techniku. Mezi ně patří říjnový útok na ruský most přes Kerčskou úžinu spojující Rusko s okupovaným Krymem. A v dubnu dramatické potopení bitevního křižníku Moskva, neseného dvěma ukrajinskými protilodními střelami Neptun. Obojí byla ponižující rána pro prestiž Ruska. Lze očekávat další překvapení.

Zdroj v angličtině ZDE

2
Vytisknout
5647

Diskuse

Obsah vydání | 8. 12. 2022