Úřad práce ČR dokázal být pět dnů ve stávkové pohotovosti….(Nejen) ukrajinští Romové jsou v "životní pohotovosti" celý život….

6. 5. 2022 / Pavel Veleman

čas čtení 8 minut
Foto: Ukrajinští Romové s malými dětmi tábořící v Brně u silnice... Bez pomoci...


"Zbyly nám jen oči zlý, oči zlý…. zbyly nám jen řeči zlý, řeči zlý…zbyly nám jen časy zlý, časy zlý…" ( Časy zlý, Hudba Praha)

V pátek odborová organizace Úřadu práce ČR nejspíše odvolá stávkovou pohotovost, ministr Jurečka slíbil jednání o zvýšení mzdy, snad i v tarifech kolem naprosto směšných sedmi až deseti procent.

V situaci, kdy se očekává až patnácti procentní inflace - je to skutečně "obrovské vítězství českých odborů" (a to si opravdu vážím těch několika stovek opravdu odvážných pracovníků). Možná i bývalý ministr financí Kalousek už nebude muset psát o těžké zradě pracovníků Úřadu práce v hodině války. Oni totiž vůbec čeští politici jednají s občany nejraději jako "nejlepší ministr financí na světě všech dob a časů". Český občan a úředník obzvláště snese od politiků skoro vše (nadávky, urážky, přeziravost…)

 

Přitom tehdejší spolustraník pana Kalouska a stranický kolega ve vládě "skvělého Petra Nečase", pan Jaromír Drábek z TOP 09 řádil na ministerstvu práce a sociálních věcí mezi léty 2010 - 2013 jako kuna v kurníku. Několik lidí z tohoto "Top týmu 09" na MPSV posléze skončilo před soudem za korupci a po této partě snů zůstaly stamilionové ztráty např. v tzv. tunelu nazvaném "S-karta", pamatujete, možná ještě nějakou mám v pracovním šupleti? Drábek tehdy záměrně vytvořil přetíženou instituci, která zcela změnila svůj primární úkol, který má ve svém názvu, a odebral samosprávám tolik důležitý "penězovod na vyplacení sociálních dávek". Z této smrtelné rány do vazu se již Úřady práce nikdy nevzpamatovaly. Obhospodařování miliardové kasičky byl hlavní cíl této již zapomenuté "invaze na MPSV", která se vsak zalíbila všem dalším politickým stranám, které MPSV spravovaly.

Takže, tato tak trochu legrace, která se nazvala "stávkovou pohotovostí" a o které se tolik mluvilo - po pěti dnech končí, ministr Jurečka jiz dostává v kopii veškerou poštu z Úřadu práce, zaměstnanci vybojují zvýšení základního tarifu možná o tisícovku (1500 Kč jim sice vezme inflace, ale vše nahradí mnohatisícové odměny (sice hlavně pro ty poslušné a všehoschopné), ale tak to tady chodí desítky let. A vláda se bude tvářit, že opravdu, ale opravdu je toto maximum možného.

Už vidím "ustaranou tvář" pana ministra financí Z. Stanjury z ODS, který v minulosti svým "geniálním poslaneckým nápadem" - povinné vyplacení dávek hmotné nouze v poukázkách, dokázal "dostat také několik pracovníků v pomáhajících profesích" do invalidního nebo předčasného starobního důchodu z psychického a fyzického zhroucení v praxi absolutně neproveditelné absurditě výdávání těchto dávek. Pamatujete na tu několika měsíční hrůzu, než byl tento legislativní paskvil zrušen, milé kolegyně a kolegové v sociální oblasti?

Pochopil jsem v posledních týdnech, že odvaha a bojovnost v pomáhajících profesích, odvaha jít do otevřeného střetu s politickou mocí je minimální a táhnou ji většinou pracovníci Úřadu práce důchodového věku, kteří vlastně již nemají, co ztratit. To je asi pro mne nejsmutnější zjištění.

Bez skutečné podpory mladých, kriticky vnímajících zaměstnanců v oblasti sociální práce, není šance na změnu. Jenže právě tito lidé se tomuto oboru (i když ho vystudují) vyhýbají se slovy, která jsou pochopitelná: "Přece nebudou živořit za 20 tisíc korun nástupního platu". A tak vlastně není ani v zájmu politiků platy zvyšovat, neboť jim tento stav zaměstnanecké pasivity a občanské a zaměstnanecké apatie velmi vyhovuje.

A tak vidíme stále větší odchod těch opravdu nadějných sociálních pracovníků z oboru a dlouholetý úpadek této profese. Dnes bývalý profesionální "sociální pracovník", a dobrovolnik Míra Brož se svými spolupracovníky zajišťuje pro nejvíce ohrožené ukrajinské Romy to nejdůležitější v sociální práci za většinu "vyhořelých institucí" - v těchto chvílích a hodinách například přesun nejvíce ohrožených "klientů" do instituciálnim rasismem nezatíženého a sociálně přívětivějšího zahraničí.

Tato "sociálně vytunelovaná země" je schopná nejdéle několik týdnů poskytnout základní pomoc uprchlíkům. Situace ukrajinských Romů v Česku v těchto dnech eskaluje a já si s dovolením vypůjčím komentáře již zmiňovaného pana Brože k tolik oblíbeným výrokům všech českých politiků a následně policistů, které stále slyšíme v médiích (pan ministr vnitra Rakušan je v jejich opakování absolutní vítěz): "Máme svoje předpisy, nemůžeme pomáhat lidem s dvojím občanstvím". Výrok pokračuje většinou takto: "Jinak jsme ale vše zvládli nejlépe v Evropě a jsme "nejhezčí, nejchytřejší, nejkrásnější…“ A všichni se od nás mohou učit. Koho, že mi ta smršť sebechvály připomíná?

Takže pan M. Brož, který se sice nechválí, ale denně řeší neřešitelné individuální případy těch nejpotřebnějších - takto odpovídá v internetové diskusi na tyto argumenty:

" …V Německu pomůžou i uprchlíkům s dvojím občanstvím. Zkoumají, jestli ten člověk trvale žil na Ukrajině, měl tam trvalé bydliště a je na útěku z domova před válkou, jestli má nějaké druhé občanství neřeší. Tady v ČR skenují maďarské občanství přednostně (nebo možná jenom) romským uprchlíkům, když zjistí, že mají dvojí občanství, použijí to jako výmluvu, proč romským uprchlíkům neudělit ochranu. Rozdíl mezi Německem a ČR je v tom, že Německo na rozdíl od ČR nerozlišuje uprchlíky podle barvy kůže…."

Postupně se ukazuje, že dlouhodobá integrace válečných uprchlíků náš tolik let podfinancovaný a zanedbávaný sociální systém není schopen zvládnout (ten, kdo se v něm pohybuje trochu déle to musel tušit). Nalejme si čistého vína:

Je zde dlouhodobě chudnoucí a prekarizovaná společnost (teď i masivně chudne střední třída), zcela nedostačující sociálně/zdravotní systém, zoufalý nedostatek pediatrů, zubařů, dětských psychologů a psychiatrů a dalších lékařů i ve velkých městech (o těch menších městech a vesnicích raději nemluvím), bytová nedostupnost možná největší v celé Evropě, nedostatek míst ve školkách a školách, veřejná xenofobie, proti které se bojí politici vystoupit….

Ne, tato země není pro "sociálně složité uprchlíky", svých vlastních chudých má stále více a neví co s nimi. A nemá žádné dlouhodobě udržitelné "komplexní kapacity" pro pomoc "složitým válečným uprchlíkům". Kdo si pomůže sám vlastními silami, ten zde zůstane (většinou to budou mladší lidé). Ti ostatní budou za tichého mlčení politiků a se souhlasem většinové veřejnosti vlastně donuceni odejit…

Ukrajinští Romové jsou první na řadě, další skupiny budou následovat… Nebojte se, on tady nikdo ze sociálně ohrožených občanů nebude chtít s námi zůstat, stejně jako v roce 2014, kdy každý uprchlík měl na své mapě červeně přeškrtnutou ČR….

Nebojte se, pane Rakušane, to dáme ( možná i nakonec dostanete diplom za nejlepšího ministra vnitra všech dob) - jsme přeci chytří Češi!




0
Vytisknout
7204

Diskuse

Obsah vydání | 10. 5. 2022