Ruské lodě, tanky a vojáci se přesouvají na Ukrajinu, mírové rozhovory váznou

23. 1. 2022

čas čtení 7 minut
 
Moskva rozšiřuje své přípravy na možný útok na Ukrajinu, jednání se zdají být na mrtvém bodě


Šest ruských vyloďovacích lodí schopných převážet hlavní bojové tanky, vojáky a další vojenskou techniku minulý týden proplulo Lamanšským průlivem na cestě do Středozemního moře v rámci nasazení, které by mohlo posílit obojživelné vylodění na jižním pobřeží Ukrajiny, pokud Vladimir Putin nařídí útok. Ukrajinská vojenská rozvědka tvrdí, že Rusko najímá žoldáky a zásobuje své zástupné síly v Doněcké a Luhanské oblasti pohonnými hmotami, tanky a samohybným dělostřelectvem v rámci příprav na případné zesílení bojů.




 
A do Běloruska dorazily z ruského východního vojenského okruhu velké vojenské síly, včetně balistických raket krátkého doletu Iskander, elitních jednotek Specnaz a protiletadlových baterií, což je mimořádné nasazení, které by podle západních představitelů a analytiků mohlo Moskvě umožnit ohrozit Kyjev, hlavní město Ukrajiny.

Nové nasazení znepokojuje americké představitele. "Znepokojuje nás celkový obraz," uvedl minulý týden na brífinku vysoký představitel ministerstva zahraničí. "Je to shromáždění 100 000 vojáků podél ukrajinských hranic v kombinaci s přesunem sil do Běloruska během víkendu ... tyto počty jsou samozřejmě nad rámec toho, co bychom očekávali s ohledem na běžné cvičení."

Činitel dodal, že nové síly v Bělorusku představují pro Rusko "zvýšenou schopnost provést tento útok, zvýšenou příležitost, zvýšené cesty, zvýšené trasy".

Americký prezident Joe Biden minulý týden uvedl, že Putin možná ani sám neví, co má v plánu. Výsledkem je však buď bezohledné řinčení zbraní, nebo příprava na rozsáhlou vojenskou operaci.

"Putinovi postupně docházelo, že pokud zůstane  stabilní a předvídatelný, jak mu doporučil Biden, znamená to pro něho porážku," řekl Pavel Baev, profesor  v Mírovém institutu v Oslu a nerezidentní spolupracovník Brookings Institution. "Bylo třeba něco udělat. Šel na tu eskalaci poměrně ostře."

Diplomatické snahy z minulého týdne byly bezvýsledné. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil rozhovory s americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem za "upřímné a věcné"."Nemohu říci, zda jsme na správné cestě, nebo ne. Pochopíme to, až dostaneme americkou odpověď na papíře na všechny body našich návrhů," řekl Lavrov novinářům v Ženevě.

Neexistují však žádné konkrétní plány na další jednání  a obě strany se zdají být nesmiřitelné, přičemž ruské ministerstvo zahraničí opakuje maximalistické požadavky na odchod sil NATO ze všech zemí, které do aliance vstoupily po roce 1997.

"To, co se v posledních týdnech děje na ruské straně, není ve skutečnosti diplomacie. Je to kombinace blafování, vydírání a válečného štvaní," řekl Bajev během páteční diskuse u kulatého stolu.

USA a evropské země zvýšily vojenskou podporu Ukrajině. Velká Británie minulý týden poslala více než 2 000 odpalovacích zařízení NLAW (lehké protitankové zbraně nové generace) a vyslala asi 30 vojáků z nového pluku rangerů jako instruktory.

Estonsko uvedlo, že poskytne protitankové střely Javelin, Litva a Lotyšsko pošlou protiletadlové střely Stinger. V rámci změn také Nizozemsko uvedlo, že bude připraveno poskytnout Ukrajině obranné zbraně. A USA uvedly, že zvýší pomoc a pošlou na Ukrajinu transportní vrtulníky Mi-17, které byly původně určeny pro použití v Afghánistánu.

Rozhodnutí o urychleném dodání zbraní Ukrajině odráží vědomí, že Rusko může kdykoli zaútočit. "Víme, že existují plány, jak tyto síly ve velmi krátké době ještě zvýšit, a to dává prezidentu Putinovi možnost, rovněž ve velmi krátké době, podniknout další agresivní akci proti Ukrajině," uvedl Blinken ve veřejném vystoupení minulý týden.

Rozsah ruského útoku a jeho konečné cíle zůstávají nejasné. Někteří analytici naznačují, že Rusko může chtít formálně anektovat region Donbasu nebo se zmocnit území, které by spojilo ruskou pevninu s Krymem, ukrajinským poloostrovem anektovaným Ruskem v roce 2014.

Jiní však vidí širší cíl Moskvy v tom, že donutí ukrajinskou vládu, aby se podřídila ruským podmínkám, a fakticky tak obnoví sféru vlivu ve východní Evropě. A tento ambiciózní cíl by mohl znamenat, že ruský útok by na ukrajinskou vládu vyvinul mimořádný tlak. "Pokud je cílem vydírat ukrajinské vedení, pak má pozemní invaze smysl pouze tehdy, pokud by Ukrajinu dostala do neudržitelnější nebo ohroženější pozice. Oenziva směrem na Kyjev by toho zřejmě dosáhla," napsal ve své analýze Rob Lee, bývalý americký voják a pracovník programu Foreign Policy Research Institute..

Rusko rozmístilo více než 60 praporních taktických skupin - více než třetinu všech dostupných vojenských sil - a zdá se, že není ochotno zastavit své posilování na hranicích Ukrajiny.

Ruské jednotky spolu s balistickými raketami krátkého doletu Iskander začaly minulý týden přijíždět do Běloruska  z ruského Dálného východu.

Podle Alexandra Lukašenka přijíždějí vojáci na společné vojenské cvičení, které je naplánováno na polovinu února. Jeho se budou účastnit i ruské stíhací letouny Suchoj Su-35 a téměř celé běloruské ozbrojené síly. "Nechoďte s námi do boje," řekl Lukašenko v pátečním agresivním  prohlášení. "Nás neporazíte."

Rusko zároveň oznámilo rozsáhlé námořní cvičení, do kterého se zapojí všechny flotily námořnictva země v počtu více než 140 válečných lodí. Spolu se šesti výsadkovými plavidly, která pravděpodobně zamíří do Středozemního moře, budou po cvičeních vyslány také ruský křižník a torpédoborec.

NATO rovněž ohlásilo vlastní námořní cvičení, včetně úderné skupiny amerických letadlových lodí ve Středozemním moři na příští dva týdny, což znamená, že oba rivalové budou provádět cvičení ve stejnou dobu uprostřed zvýšeného napětí.

Zdá se, že Rusko dokončuje přípravy na úder na Ukrajinu. Ale i kdyby k útoku nedošlo, analytici tvrdí, že se možná nikdy nevrátí stav před začátkem ruského hromadění vojáků na ukrajinské hranici: "Myslím, že je jasné, že i když se vyhneme válce, nemyslím si, že se vrátíme do situace před dubnem 2021," řekla Angela Stentová, emeritní ředitelka Centra pro ruská, východoevropská a euroasijská studia na Georgetownské univerzitě a nerezidentní seniorní pracovnice Brookingsova institutu.

Během diskuse u kulatého stolu uvedla, že krize by mohla vést ke "třetí reorganizaci euroatlantické bezpečnosti od 40. let 20. století".

Podrobnosti v angličtině ZDE https://www.theguardian.com/world/2022/jan/23/russian-ships-tanks-and-troops-on-the-move-to-ukraine-as-peace-talks-stall

0
Vytisknout
8030

Diskuse

Obsah vydání | 25. 1. 2022