Varováním pro dnešní svět je to, co se stalo po vynálezu knihtisku
28. 3. 2018
"Šílené věci se daleko častěji šíří virálně, protože nás zajímají
šílené věci, ale to z historického hlediska není překvapivé. Představa,
že mezi námi žijí čarodějnice a je nutno je upalovat, se začala šířit
daleko rychleji než idealistické materiály od Martina Luthera. Ukázalo
se, že daleko víc čarodějnic se upaluje tam, kde se silně rozšířily
tiskárny."
Historik Niall Ferguson si povšiml, že kalifornské Silicon Valley
nemá absolutně ponětí o významu historie a o tom, jak varovně se můžeme
poučit z historických událostí.
Ferguson právě vydává knihu The Square and the Tower,
v níž zpochybňuje konvenční přesvědčení, že rostoucí provázanost je
dobrou věcí pro lidstvo. "Náš zesíťovaný svět je hluboce zranitelný a
dvoufaktorová autentizace nás nezachrání," varuje Ferguson.
Po
většinu dvacátého století byly komunikační systémy podřízeny ústřední
kontrole. To bylo náhodným důsledkem průmyslové revoluce, která
vyprodukovala telegraf a pak telefon. Tyto technologie měly
architekturu, která umožňovala tomu, kdo ovládal centrum, ovládat i
periferii systému. To vedlo k hierarchickým mocenským strukturám.
Máme-li
porozumět dnešku, musíme studovat, co se stalo poté, co Johannes
Gutenberg vynalezl knihtisk. Stejně jako je tomu u internetu, začalo
být nemožné tiskárny centrálně ovládat.