Jak se levičáci naučili milovat Marine Le Pen

8. 2. 2017


Budovy ocelárny ArelorMittal se tyčí nad městečkem Hayange, tiché a mlčící. Několik lidí v posledních dnech přestalo vést rozhovory - ulice byly pokryty ledovou mlhou - ale ti kdo se odmlčeli charakterizovali život ve městě následovně: Od roku 2013, kdy ocelárna byla uzavřena, je tu jen málo práce a také málo naděje.


"Všichni jsou z toho špatní," říká Pascal, který odmítl uvést příjmení. "100 procentně budu volit Marine Le Pen."

Hayange, podobně jako větší část průmyslového severu a východu Francie, je městečko s 15 000 obyvateli nedaleko hranice s Lucemburskem s solidní levicovou tradicí. Dvacet let posílalo do parlamentu socialistické poslance, zatímco v lokální politice hráli aktivní roli komunisté a další levicové strany.

Ale v roce 2014 město dalo před socialistickým starostou přednost kandidátovi z Národní fronty. Sedmatřicetiletý Fabien Engelmann, ztělesňuje měnící se vkus v lokální politice. Bývalý ultralevicový odborář v roce 2010 přestoupil do FN kvůli rostoucím obavám z imigrace a islámu. V posledních prezidentských volbách dalo město přednost socialistovi Hollandemu před Le Pen, ale pokud rozhovory v ulicích něco indikují, existuje slušná šance, že v Hayange v dubnových volbách zvítězí ultrapravicová kandidátka.

Jinak řečeno, Hayange je francouzským ekvivalentem země Donalda Trumpa, segmentu voličů z deindustrializovaného rezavého pásu, který v letech 2008 a 2012 pomohl zvolit Obamu, ale kde bývalí voliči Demokratů v roce 2016 podpořili Trumpa.

Marine Le Pen podobně jako Trump má voličskou základnu mezi rozhněvanými bělochy v ekonomicky postižených regionech, kde byla v posledních 15 letech ztracena většina z 900 000 pracovních míst. Historicky měla Národní fronta základnu na jihu země, kde žijí sociální konzervativci a nacionalisté navrátivší se z Alžírska. Ale pokud se Le Pen podaří svézt se na globální vlně populismu vyvolané brexitem a Trumpem, upadající městečka na severu jako Hayange jí s tím pomohou.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1989

Diskuse

Obsah vydání | 10. 2. 2017