Bodláky Václava Duška

Bilionové eldorádo v horách krušných

9. 2. 2017 / Václav Dušek

čas čtení 3 minuty

Sudetský revír prý vyrabován, chodby a díla osiřely, štoly naučné udržovány pro generace příští; cín a wolfram i slída, cín, stříbro dávno vytěženo. Tvrzení o vyrabování se nezakládají na pravdě. Božská země v sobě ukrývá lithium, žádané v průmyslu. Zajímavé, že Čína a Chile údajně na surovinu uvalila embargo – snad pokus zakonzervovat naleziště a počkat na vyšší prodejní ceny. Máš-li v kopci nevídané bohatství střežené zatím perkajzly, můžeš být státe boháč i chuďas. Podnikatelská galerka zavětřila.

Milionářští braši – gambleři, firmy s.r.o. rychlé prachy, tajemní Mištinové, dobrotiska s čistými úmysly, utajení vlastenci, vlastníci, kteří ovládají sami sebe, oddaní prokuristé, podivní investoři i inspektoři, obratní prospektoři, důlní lupiči; zapojil se šťastný filantrop, potměšilí mordýři a zajisté pochopitelně státního dluhu ranhojiči.

Známe případy bačování z uloupeného a tyto osoby se nám mohou smát, protože chudoba je znakem tupství, chápete, všichni dobří rodáci! Proč se nestát třeba buddhistou a odepřít si masový koláček. Krokodýlí slzy zbojníků mohou dojmout leda začínající obhájkyni.

Prachy z nebe nepadají. Přikrýt "omyly" v zarudlé kolonii cosi stojí – a neotravujte s čistými štíty! Chceš-li prosperovat, nemůžeš být škrob, podělit se o zisk je čestné; nech šuškat dobroděje o nečestnosti, o znásilněném právu, jak jde o prachy, neznáme přítele.

Demokracie v rozpuku vykvetla jedovatými květy. Vlastenectví, úcta k sobě i druhým - budiž. Nám však jedna přísaha nestačila. Nezůstali jsme trčet v polovině cesty – nemuseli jsme zato kolem sebe rozbalit černý flór.

Vládní zmocněnci, prý se již vydala povolení k budoucí těžbě. Opravdu? A kdo si z údajné bilionové hodnoty odhryzne nemůžeme vědět? Třeba proto, že bychom oněměli úžasem, komu všemu se dostalo štěstí rabovat surovinu, prodat, vyšmelit, zašmelit.

Krušnohorský poklad v okolí Cínovce – Zinwaldu možná do budoucna změní název místa – bude se nazývat Lithiwald.

My prostí lidé budeme pouze zírat, jak v chodbách a komorách rozbalují mistři šusdráty a budou roztáčet mašinky odpalu – nebo se dobývání povede vylepšenými metodami. A vládo, zakládají se na pravdě polofámy, že australští odborníci poskytnou pomoc s vytěžením lithia.

Neupíráme cestu k pokladu nikomu, máme však malou obavu, aby se bakalovská chamraď nezmocnila bilionových hodnot, ty posléze uložila v lupičských bankách a o Vánocích se z nás občanů neprohýbala smíchy – hele je, makovce, už zase civí a opožděně řvou...a kdo toto zavinil, nevíme, kdo podepsal dokumenty, také nevíme. Vládní kanibalové utajeni.

U nás nejedno eldorádo zašantročeno, vyloupeno a jede se dál, močálem černým podél bílých skal, kde kdejaký povedený lapka silně zatleskal. Bude dobře, když volič vhodí hlas tomu, kdo udělá konečnou inventuru – pošle do tepláků ty, kteří zaslouží žít za mřížemi.

Dokážeme se nechat obrat o miliardy, proč ne rovnou o biliony?! A k tomu zakousnem chutnou koblihu od milovníka pravdy a čistých účtů.

Bylo, nebylo eldorádo – zmizelo a kdoví kam, možná bude vědět Perkajlz.

0
Vytisknout
6838

Diskuse

Obsah vydání | 10. 2. 2017