Jak snadno zjistit, zda virálně šířený příběh není podvod

21. 9. 2015

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

"A tak to začíná... Vlajka ISIS mezi uprchlíky v Německu bojujícími s policií," tvrdil titulek listu Conservative Post. Předmětná fotografie údajně ukazuje skupinu syrských uprchlíků držících vlajky ISIS a útočících na německé policisty.

Pro ty, kdo jsou odolní vůči požadavkům na přijetí uprchlíků, byl takový příběh darem z nebes. Fotografie rychle obletěla sociální média, podpořila ultrapravicové skupiny a v době vzniku tohoto textu měla na kontě 300 000 sdílení.

Problémem je, že fotografie je tři roky stará a má velmi málo společného s uprchlickou krizí. Ve skutečnosti zachycuje konfrontaci ultrapravicové strany NRW a muslimů protestujících proti ní, k níž došlo v Berlíně v roce 2012. Mnohá média a sociální sítě se snažila původ hoaxu objasnit.

Jenže zprávy se v digitální éře šíří rychleji, než kdy dříve, a mezi nimi také lži a hoaxy. Tak jako opravy v novinách, uvedení na pravou míru online má často menší záběr, než původní dezinformace. Pro současné žurnalisty mají zásadní význam dovednosti ověřovat digitální informace a akademické instituce začínají poskytovat nezbytné kurzy.

Ale obyčejní lidé také začínají zkoušet sofistikovanější přístup k obsahu online zpráv. Už dávno nestačí číst zprávy - nyní chceme porozumět procesům, které stály za jejich vznikem. Naštěstí existuje několik relativně účinných verifikačních technik, které nevyžadují specializované vědění nebo drahý software. Zde je šest bezplatných, jednoduchých nástrojů, které každý zvídavý čtenář zpráv může využít k ověřování obsahu digitálních médií.

Ke zpětnému dohledávání fotografií slouží nástroje Google Images ZDE a TinEye ZDE.

Při sledování nejnovějšího virálního videa na Youtube je důležité vyhledat původní zdroje stažené z této služby a znova nahrané někým, kdo tvrdí, že je očitým svědkem, nebo trvá na tom, že video zachycuje novou událost. Amnesty International má jednoduchý, ale neuvěřitelně užitečný nástroj zvaný YouTube DataViewer ZDE. Když do něj zadáte URL videa, získá čas, v němž bylo video skutečně nahráno, a všechny s tím spojené obrázky. Tyto informace umožňují ověřit jednak to, která z verzí byla nahrána dříve; to je pravděpodobně originál. A také můžete najít weby obsahující toto video, takže rychle zjistíte, kde jsou starší verze nebo kde bylo použito totéž video.

Fotografie, videa a audiozáznamy pořízené digitální kamerou a smartphony obsahují informaci v souboru Exchangeable Image File (EXIF): To jsou metadata o použitém zařízení, datu, čase a lokaci vzniku záznamu. Tato informace může být velmi užitečná, pokud máte podezření. V takovém případě vám pomohou nástroje jako Jeffrey’s Exif Viewer ZDE.

FotoForensics ZDE je nástroj využívající "error level analysis" (ELA) k identifikaci částí snímku, jenž mohl být změněn či "photoshopován". Nástroj umožňuje nahrát URL podezřelé fotografie a poté zvýrazní části, kde nesoulad v kvalitě zobrazení naznačuje možné úpravy.

WolframAlpha ZDE je nástroj umožňující ověřit meteorologické podmínky v určitém místě a čase. Můžete tedy například zjistit, že fotografie podivné sněhové bouře v Londýně, kde bylo v dané době 27 stupňů a jasné počasí, je podvrh.

S identifikací lokací podezřelých fotografií či videí pomůžou Google Street View ZDE, Google Earth ZDE a Wikimapia ZDE. Můžete díky nim identifikovat případné referenční body, krajinné dominanty či krajinu samotnou.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
15224

Diskuse

Obsah vydání | 22. 9. 2015