Kvůli kvótám hrozí rozkol v EU: Politikové se hašteří o moc

22. 9. 2015

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko a Litva odmítají úsilí Bruselu vytvořit společnou politikou pro rozdělení pouhých 66 000 migrantů a označují ji za protizákonnou

Vzhledem k tomu, že se očekává, že do Německa letos přijde celý milion lidí, a že Frontex, pohraniční úřad EU, informuje, že se dalších 500 000 lidí připravuje odejít z Turecka do EU, počty, o nichž se členské země EU chystají v Bruselu hašteřit, jsou směšné.

Středo a východoevropští politikové se vzdorně postavili proti pokusům Bruselu a Berlína zavést uprchlické kvóty před dvěma dny vrcholných schůzek, kdy jak se zdá, se Bruselu zjevně nepodaří omezit proud uprchlíků směřujících do Evropy.

V úterý mají znovu jednat ministři vnitra EU o povinných uprchlických kvótách. Ve středu se má konat mimořádný summit.

Jeanu Asselbornovi, lucemburskému ministru zahraničí, který bude předsedat úternímu zasedání, se nepodařilo v pondělí v Praze dosáhnout dohody se svými protějšky z České republiky, Polska, Slovenska, Maďarska a Lotyšska.

Česká vláda napsala do Bruselu, že prý jsou povinné kvóty ilegální a že věc předloží Evropskému soudnímu dvoru v Luxemburku, zatímco antiimigrační maďarská vláda schválila nové zákony, poskytující armádě pravomoci použít proti uprchlíkům neletální síly.

Nadcházející pokusy schválit systém kvót se uskuteční uprostřed nejhlubších rozporů mezi západní a východní Evropou od té doby, co bývalé země sovětského bloku před více než deseti lety vstoupily do EU.

Hašteření se týká minimálního počtu 66 000 uprchlíků, kteří mají být po přesunu z Itálie a z Řecka rozděleni po EU. Členské země se už dohodly rozdělit si 40 000 a měly se dohodnout o rozdělení dalších 120 000. Avšak 54 000 těchto uprchlíků bylo z Maďarska, které v pondělí schválilo zákon umožňující armádě použít proti uprchlíkům neletální síly a jehož vzdorná vláda se na rozdělování uprchlíků podílet nebude.

Vzhledem k tomu, že se očekává, že do Německa letos přijde celý milion lidí, a že Frontex, pohraniční úřad EU, informuje, že se dalších 500 000 lidí připravuje odejít z Turecka do EU, počty, o nichž se členské země EU chystají v Bruselu hašteřit, jsou směšné.

O počty uprchlíků ale nejde. Jde o moc a o suverenitu. Pro Východoevropany jde o to, kdo bude rozhodovat: zda Berlín a Brusel, anebo zda se budou moci jednotlivé země rozhodnout, že samy přijmou uprchlíky. Mají pocit, že je Německo vydírá, které pohrozilo, že zemím, které nebudou spolupracovat, budou odebrány dotace.

Pro stoupence kvót, zejména v Evropské komisi, jsou počty u

prchlíků také méně důležité. Pro Brusel je klíčovým faktorem to, že začátek povinného sdílení uprchlíků by byl prvními nesmělými kroky směrem k jednotné politické strategii EU o uprchlících a vytvořil by precedens, na němž by se dalo stavět.

Navrhovaný systém kvót nejsilnějí podporuje Německo, protože je to kopie systému používaného v Německu. Německo má dobře fungující federalizovaný stát, který rozdělil uprchlické břemeno do všech 16 německých spolkových zemí podle formule, která bere v úvahu místní bohatství, nezaměstnanost a to, kolik uprchlíků v dané oblasti už je.

Evropská komise v podstatě navrhuje rozšířit německý model na celou EU. Pokud v úterý nedojde k dohodě, tábor stoupenců kvót by je lehce mohl prosadit většinovým hlasováním. Jenže to by vytvořilo hluboké rozpory a vyvolalo vážné politické škody.

Středeční vrcholná schůzka se má zaměřit na to, jak zamezit uprchlíkům v příchodu do Evropy a jak se vyhýbat chaosu posledních dní, kdy se na Balkáně hranice denně otevíraly a zavíraly v atmosféře paniky a chaosu.

Středeční summit se bude pokoušet podplatit země sousedící se zeměmi zničenými válkou, aby zabránily imigrantům ve vstupu do EU. Hovoří se také o potřebě posílit Frontex. Dosud však této pohraničnické organizaci EU nabídlo 26 schengenských zemí pouze 64 dodatečných pracovníků, a to jen na půl roku.

Hovoří se hodně o financování táborů v Turecku a o budování "přijímacích středisek" či uprchlických táborů v Africe, na Blízkém východě a na Balkáně. Avšak veškeré tyto návrhy jsou velmi mlhavé. Příslušný komisař EU, Dimitris Avramopulos, přiznal, že cílové země zrovna ochotny dát prostor k vytvoření uprchlických táborů EU na svém území nejsou.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2243

Diskuse

Obsah vydání | 24. 9. 2015