ROZHOVOR: Michal Šimečka, lídr Progresivního Slovenska

25. 9. 2023 / Albín Sybera, Robert Anderson

"Fico je silným obdivovatelem způsobu, jakým Orbán vybudoval svůj režim, a to není něco, co bychom chtěli pro Slovensko, a má to důsledky pro středoevropskou politiku a EU, zejména pokud jde o Rusko," říká Šimečka. "Viktor Orbán plní v EU příkazy Ruska. Obávám se, že vzhledem k výrokům Roberta Fica a dalších se Slovensko v tomto stane Orbánovým následovníkem."

Šímečka poukazuje na to, že Fico je také jedním z hlavních šiřitelů ruských dezinformací na Slovensku, které je jednou z nejvstřícnějších zemí vůči kremelským lžím. "Pokud jeden z nejpopulárnějších politiků šíří lži a dezinformace, je to hlavní příčina problému," říká.

Smer také těží z nedávného nárůstu nelegální migrace z Maďarska, kde Orbán navzdory své protiimigrační rétorice nedávno propustil více než 2 000 převaděčů imigrantů.

"Zvýšený počet migrantů pomáhá Ficovi," říká Šimečka a dodává, že "vidíme, že Maďarsko selhává v ochraně schengenské hranice", i když podle něj nejsou prokázány zvěsti, že to maďarský  autoritář udělal záměrně, aby prospěl Ficově kampani.

Poslední dny před volbami

Slováci by se nyní měli semknout kolem vedoucí nepopulistické strany, aby zabránili Ficovi vrátit se ve volbách příští víkend k moci, říká. "Ve finále jde o politickou konfrontaci dvou vizí, kam by mělo Slovensko směřovat," prohlašuje.

Šimečka, který loni převzal vedení pokrokářů poté, co se strana nedostala do parlamentu ve volbách v roce 2020, tvrdí, že je stále o co hrát: poslední průzkumy veřejného mínění ukazují, že jeho liberální strana zaostává za Ficovou levicově populistickou stranou Smer o pouhé tři procentní body (20 %) a dohání ji, přičemž 30 % voličů stále není rozhodnuto.

"Trend je pozitivní, soudě podle všech posledních průzkumů, ale je to stále otevřené. V posledních týdnech se toho může hodně změnit."

Šimečka tvrdí, že je nezbytné, aby jeho strana byla první, protože prezidentka Zuzana Čaputová, bývalá nejvyšší představitelka progresivistů, potvrdila, že prvním pokusem o sestavení vlády pověří šéfa ve volbách nejúspěšnější strany.

"Pokud Fico dostane nominaci od prezidentky, je nepravděpodobné, že by to pustil z ruky," říká Šimečka.

Šimečka odmítá obvinění menších stran, že jeho nedávný vzestup stlačuje jejich hlasy a mohl by je stlačit pod pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu, čímž by mohl poškodit své šance na vytvoření většiny.

"Není to tak, že by Progresivne Slovensko stoupalo v průzkumech na úkor potenciálních partnerů," říká. "[Bereme] hlasy nerozhodnutých voličů."

Pokud budou mít progresivisté dostatek hlasů, aby zabránili Ficovi v návratu k moci, bude muset Šimečka pravděpodobně sestavit - a udržet pohromadě - koalici možná pěti nebo šesti stran sahající od levého středu až  po radikální pravici.

Pokrokáři by v takové vládě byli nejliberálnější v sociálních otázkách, ne-li v ekonomických, a kabinet by byl plný zkušenějších politických lídrů, kteří se jednak nesnášejí, jednak se považují za vhodné pro funkci premiéra. Víkendové volby jsou druhými předčasnými volbami za posledních dvanáct let. Vyvolal je  rozpad roztříštěných koaličních vlád vytvořených s cílem udržet Fica mimo vládu.

"Lhal bych, kdybych tvrdil, že to bude super snadné [dosáhnout koaliční dohody]," říká ŠImečka, ale dodává: "Koalice a partnerství mezi liberály a konzervativci jsou v evropské politice normální, takže nevidím důvod, proč by to nemělo fungovat na Slovensku."

Pokrokáři uvádějí, že jejich preferovanými partnery jsou neoliberální strana Svoboda a solidarita (SaS) a křesťanští demokraté. Aby však měli většinu, museli by pravděpodobně také zahrnout alespoň dvě z populistických pravicových stran OLaNO a Smer Rodina a třetí středolevou stranu Hlas, přičemž každá  z těchto stran by byla obtížným partnerem.

"Mám zkušenosti z Evropského parlamentu, kde musíte spolupracovat s lidmi, s nimiž nemusíte nutně souhlasit," říká.  "Je to o dialogu a respektu k partnerům. Samozřejmě to nebude snadné, ale myslím, že je to nejlepší možná cesta pro naši budoucnost."

Bod, na který se upínáme

Jeden z možných konfliktů by se mohl týkat zásadního bodu programu progresivistů, kterým je zavedení registrovaného partnerství pro páry stejného pohlaví.  Proti tomu se staví katoličtí křesťanští demokraté a také dvě populistické strany. Mohlo by se to stát sporným bodem.

Šimečka  poukazuje na to, že Slovensko je jednou z mála zemí EU, která stále neumožňuje alespoň registrované partnerství, a nepřátelský postoj k LGBTQ lidem - na který upozornila loňská vražda v Bratislavě - může být jedním z faktorů znepokojivého problému s emigrací.

"Není to kulturní válka ani ideologie, ale jen způsob, jak zlepšit život desítkám tisíc lidí," říká Šimečka. "Moc nerozumím tomu, jaké škody to může napáchat. Je to způsob, jak je přesvědčit, že jsou součástí společnosti a mají stejná práva. Nevidím v tom nic zvlášť radikálního, ani kulturní válku."

Jedním z největších problémů, kterému bude jakákoli vláda čelit, je rozpočtový deficit, který letos bude činit více než 6 % HDP. Technokratická vláda Ľudovíta Odora, která se ujala vlády v květnu po pádu kabinetu Eduarda Hegera, doporučila příští vládě, aby během svého funkčního období snížila deficit o 3 procentní body. Populistické strany však bez ohledu na to nadále nabízejí voličům další výdajové sliby.

"Obraz našich veřejných financí je skutečně chmurný," říká Šimečka. "Dlouhodobá prognóza je nejhorší v EU. Každá budoucí vláda bude muset být fiskálně obezřetná. Takový je i zákon," upozorňuje s odkazem na zákon o dluhové brzdě země.

Progresivisté by příští rok snížili deficit minimálně o 0,5 procentního bodu, mimo jiné tím, že by sociální dotace zaměřili na nejpotřebnější a rozšířili stávající hodnocení užitečnosti projektů, které provádí ministerstvo financí, na všechny výdaje, nejen na investice.

Podle Šimečky není zvyšování daní v manifestu progresivistů, i když potenciální konzervativní partneři strany tuší, že s ním přijde. Zároveň populistické strany, s nimiž se progresivisté budou nuceni spojit, budou bojovat proti jakýmkoli škrtům, které by mohly poškodit jejich popularitu.

Po stabilizaci rozpočtu se podle Šimečky podaří oživit zadrhávající se hospodářský růst Slovenska pomocí malým a středním podnikům, snížením byrokratických překážek, motivací k investicím a správným využitím fondů EU, které pomohou Slovensku přejít na zelenou a digitální ekonomiku.

Zdroj v angličtině ZDE