Putinův reakcionářský akceleracionismus

27. 9. 2023

čas čtení 2 minuty
Možná proto, že chybí obecná shoda na významech výrazů "konzervatismus" a "reakce" a jistě i proto, že první nenese stigma druhého, většiny komentátorů v Rusku a na Západě popisuje Putinův režim jako konzervativní - a vyhýbají se tvrzení, že je konzervativně reakční, píše Ivan Klyšč.

Pokud ale vezmeme v úvahu základní význam těchto dvou pojmů, Putin a jeho režim jsou ve skutečnosti reakční a ne konzervativní. A platí to jak pro domácí, tak pro zahraniční politiku.

Způsobem, jak rozlišit konzervatismus a reakci, jsou jejich rozdílné postoje k historickým změnám. Konzervatismus se snaží zastavit nebo omezit změnu poháněnou rozumem, zatímco reakce hledá specifický druh změny, totiž obnovení autority tradice, kterou povyšuje nad univerzální práva a pokrok.

Putin sám sebe označuje za "pragmatika s konzervativními sklony". Avšak v popředí Putinova reakčního režimu je snaha o obnovu statusu ruské supervelmoci snížením západního vlivu, což je něco, co se podle něj rovná lidským právům a 'dekadenci'.

Kreml tvrdí, že Západ se pokouší prosadit svou vládu napříč zeměkoulí podkopáváním tradičních hodnot, které definují tuto civilizační 'rozmanitost'. A proto Putinova reakční politika ovlivňuje domácí ruské podmínky i zahraničněpolitické kroky Moskvy.

Na jedné straně vykazuje Rusko konzistentní "legitimistickou" zaujatost, která tvrdí, že orgány suverénní země jsou v důsledku této skutečnosti legitimní a že rejstřík jakékoliv vlády držící moc nemůže snížit její nárok na legitimitu.

A na druhé straně odpor Putinova režimu k lidským právům vedl ke spojení s pravicovými skupinami na Západě a vůdci zemí Třetího světa, kteří věří, že je Západ oslabuje prosazováním lidských práv.

Tato reakční tradice má v Rusku dlouhou historii a Putinovo Rusko ji přijalo od samého počátku, což kulminovalo v jeho trvání na tom, že Rusko je 'civilizační stát'.

Zdroj v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
3675

Diskuse

Obsah vydání | 29. 9. 2023