Po vstupu Finska do NATO ruská Baltská flotila "nemá budoucnost"

12. 4. 2023

čas čtení 2 minuty
Většina komentářů přistoupení Finska k západní alianci se soustředila na skutečnost, že tento vývoj zdvojnásobil délku pozemní hranice mezi NATO a Ruskou federací. Ale ještě důležitější důsledek může vyplynout pro Baltské moře a pro ruskou Baltskou flotilu, upozorňuje Sergej Iščenko.

Se vstupem Finska do NATO se více než 80 % pobřeží Baltského moře ocitá v rukou západní aliance. Rusko bude kontrolovat pouze 7 % – a nerovnováha se ještě zvýší, až i Švédsko vstoupí do NATO.

Lodě ruské Baltské flotily budou uvězněny a budou muset ujet asi 550 námořních mil, aby se dostaly na širý oceán, což by vyžadovalo "ne méně než 30 až 40 hodin" plavby - čemuž by bránily nové protilodní zbraně v rukou Lotyšska, Polska a dalších zemí NATO.

Co to znamená, je pro Moskvu velmi znepokojující. Okno do Evropy, které otevřel Petr Veliký, bylo nyní zmenšeno na malý průduch; a ještě více se přivře, až Švédsko se svými 3 218 km pobřeží Baltského moře, jak téměř každý očekává, vstoupí koncem tohoto roku do NATO.

Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevičs před rokem prohlásil, že "Baltské moře se stává vnitřním mořem NATO". Skutečně k tomu dochází, přičemž kontrola Západu nad pobřežím je posílena převahou jeho lodí a palebné síly nad ruskou Baltskou flotilou.

Rusko musí uznat tuto novou realitu a vyvodit správné závěry. Nejdůležitější z nich je, že nejstarší z ruských flotil "už de facto neexistuje". V nejlepším případě je to flotila srovnatelná co do velikosti a síly s kaspickou flotilou, ale nic víc.

A za druhé, a to bude časem důležité, Moskva musí přesunout plavidla umírající Baltské flotily do Černého moře, kde je lze stále používat - a kde NATO nemá výhody, které si nyní nárokovalo na Severu.

Zdroj v ruštině: ZDE

1
Vytisknout
5441

Diskuse

Obsah vydání | 14. 4. 2023