Zaměstnanci úřadů práce by měli jít do stávky, k tomu však potřebují veřejnou podporu….
23. 8. 2022
/
Pavel Veleman
čas čtení
5 minut
"Vy
jste - jak řek bych - takoví - no uhlazení páni.
já
rostl bez vší výchovy
v pračkách a snižování"
(František Gellner, Radosti života)
Jednání
s odbory, zastupujícími veřejný sektor, kter0 se uskuteční v
těchto dnech, může být rozhodující ukázkou selhávání
naprosto nesmyslně ideologicky umanuté, přehlíživé, nafoukané,
panské a hlavně sociálně necitlivé neoliberální vlády
dinosaurů. Vláda Petra Fialy naprosto nesmyslně vsadila od
počátku války na Ukrajině na tehdy již zcela přetížené a
nefunkční úřady práce, které by měly být hlavním pilířem
pomoci.
Dnes vidíme důsledky naprosté neznalosti
skutečného stavu úřadů práce. Tuto ponižující cestu přes
sociální dávky modelované na opravdu úzkou skupinu nejchudších postavit strategii největší společensko/ekonomické krize od
konce druhé světové války nezvolil žádný stát v EU (ty mají funkční a výkonné systémy sociální pomoci). Nikde jinde než v ČR
nechtějí ponížit své obyvatele nahnáním do ponižujících
front na žebračenky.
Pochopitelně nefunguje V ČR takřka nic, výplaty
příspěvku na bydlení se opoždují, zoufalí klienti se zadlužují
čím dál více a všichni paraziti na systému s chudobou očekávají své další lichvářské zisky.
Právě
na instituci úřadů práce a jeho zoufalých zaměstnanců lze
ukázat skutečně smutnou cestu české sociální politiky v
posledních dvou dekádách a ukradnutí státu a jeho institucí
oligarchií. Úřady práce po výborném rozjezdu v úplném začátku
90. let zvládly obrovskou společenskou změnu a statisícům lidí
daly novou šanci v optimistickém začátku po roce 1989.
Časem
se však stávají jako takřka vše, kde se točí velký oběh
veřejných peněz kasičkou politických stran a všech
mafií (je již velmi těžké jedno od druhého oddělit), které
si rozebraly tento stát ke svým zájmům až do
posledního šroubku.
Nejsmutnější
je však to, že často submisivní sociální
pracovníci v pomáhajících profesích jsou desítky let
zneužíváni, cítově vydíráni a ponižováni českou
politickou a byznysovou oligarchií, která potřebují udržet
hlavně klid pro své vytěžování, odkloňovaní a výtlak peněz.
"Jste
přeci srdcaři a Vaše práce je pro vás posláním," říkají nám
desítky let pořád dokola ti, kteří žijí úplně jiné životy.
Oni potřebují chudé, psychicky a fyzicky zničené nevolníky,
kteří pod řízením svých jediných slušně placených kápů,
udržují permanentní napětí v atomizovaných skupinách
společnosti, které se požírají mezi sebou a oligarchie
sadisticky pošťuchuje klackem jedny prekarizované skupiny proti
druhým.
Pořád
vidím dnes a denně v médiích vysmáté jedince, ve stále stejné
politické náladě a pocitu právě těch posledních třiceti let.
Je na nich vidět, jak jsou si jistí, že to zase s chudým
lidem nějak skoulej a smějí se našim pračkám mezi sebou (fialovci versus babišovci).
Úplně
je vidím, jak se napříč politickým spektrem chechtaji v zákulisí
svých klimatizovaných pracoven. kde rušičky jedou naplno. Nám
každý týden předvedou v televizi komedií hádek a nesmyslů a
potom společně odkráčí na pivo. Myslí si, že v Česku přeci
nikdy nejsme schopni se opravdu postavit za svá (zaměstnanecká a
občanská) práva.
A my se opravdu zatím jen díváme, jak naprosto
zavalené úřednice a úředníci z úřadů práce jsou po léta
ponižováni společně s námi (tím nechci říci, že někdy se
opravdu někteří z nás nechovají naprosto asocialně k klientům
a zasloužíme si kritiku).
Dokážeme
se konečně spojit a podpořit pracovníky a pracovnice v jejich oprávněných požadavcích? Opravdu si myslíme, že jsou
tu od toho, aby za podprůměrný plat řešili naše existenční
problémy, které se neřeší systémově a v milionech - viz například všechny ty žádosti o příspěvek na bydlení…
Je
potřeba tvrdé (třeba i dlouhodobé) stávky těchto vysílených
pracovníků. Teprve potom oligarchie pochopí, jak důležití jsou
tito lide pro stát a hlavně, že umí bojovat za sebe a své
klienty. Bez silné podpory veřejnosti, to však budou mít moc
těžké. V rozdělování společnosti jsou politici napříč
stranami totiž opravdovými mistry.
Je
zcela v zájmu této země přestat na chvíli plnit nesmyslné
pracovní požadavky a donutit politiky tvrdě a nekompromisně k
opravdu funkčnímu řešení těžké společenské situace, která
se na nás valí. Stávka této skupiny osob - zaměstnanců úřadů práce - a hlavně pochopení
většinové veřejnosti, že nejde takto psychicky vyčerpávající
práci vykonávat od 8 do 17 hodin a poté si sám žádat o dávky,
je životně důležité.
Prosím,
podpořme vysílené úřednice na přepážkách občanskou podporu
při tvrdé a třeba i neomezené stávce pracovníků úřadů práce
a ukažme politikům solidaritu mezi jednotlivými
skupinami obyvatel.
9245
Diskuse