Kolektivní trest jako válečný zločin: 90% afghánských rodin nemá dostatek potravin, protože Západ trestá Talibán

14. 10. 2021

Průzkumy Světového potravinového programu (WFP) ukazují, že více než devět z deseti afghánských rodin nemá dostatek potravin pro každodenní spotřebu. Polovina z nich uvedla, že jim v posledních dvou týdnech alespoň jednou došly potraviny. Každý třetí Afghánec již trpí akutním hladem. Jiné zprávy OSN varují, že v příštím roce by akutní podvýživě mohlo čelit více než milion dětí.

Jednou z hlavních příčin krize je skutečnost, že vlády v srpnu zastavily platby ze Svěřenského fondu pro obnovu Afghánistánu spravovaného Světovou bankou, z něhož se dříve vyplácely mzdy milionům státních zaměstnanců, lékařů, zdravotních sester, učitelů a dalších nezbytných pracovníků. Afghánský zdravotnický a vzdělávací systém se mimo jiné hroutí. Miliony afghánských rodin přišly o své příjmy.

Afghánské banky a globální finanční instituce, včetně Western Union, MoneyGram a Afghánské centrální banky, nyní nemají dostatek papírových peněz na pokrytí výběrů. Majitelé účtů, na které jsou zasílány převody ze zahraničí nebo na kterých jsou "peníze v bance"; běžní Afghánci, firmy, agentury OSN, organizace humanitární pomoci, se nemohou dostat ke svým penězům.

Dárcovské vlády se pochopitelně obávají kroků, které by podpořily nebo zdánlivě legitimizovaly talibánské úřady, které svévolně zatýkají a napadají aktivisty, novináře a bývalé vládní pracovníky a realizují politiku a praktiky porušující práva žen a dívek na vzdělání, zaměstnání a svobodu pohybu. Talibán již zavedl přísná omezení vůči aktivistům, ženám a médiím a obnovil popravy.

Základní ekonomické a humanitární problémy Afghánistánu, které se neúměrně dotýkají žen a dívek, však nelze jednoduše ignorovat kvůli praktikám Talibánu.

Ministerstvo financí USA 24. září vydalo nové pokyny a licence, které povolují elektronické převody s afghánskými bankami a dalšími subjekty pro humanitární účely. Problémem je, že samotné elektronické transakce nemohou krizi vyřešit. Afghánská centrální banka musí být schopna dodávat dolary a afghánskou měnu.

Po převzetí moci Talibánem však Federální rezervní systém v New Yorku odřízl centrální banku od přístupu k jejím dolarovým aktivům a od možnosti provádět dolarové transakce s jinými bankami - a od možnosti nakupovat papírové dolary od Federálního rezervního systému, aby byla zajištěna likvidita a stabilita měny. Světová banka rovněž zastavila bance přístup k jejím aktivům drženým Mezinárodním měnovým fondem.

Transakce v amerických dolarech, včetně papírových bankovek, jsou nedílnou součástí afghánské ekonomiky. Většina hrubého domácího produktu země pochází ze zahraničí v podobě dolarů - peněz dárců, remitencí, příjmů z vývozu. Pokud afghánská centrální banka nebude moci nakládat s dolarovými účty a získávat nové papírové měny v dolarech, problémy s likviditou a nedostatek hotovosti se jen prohloubí. Je třeba řešit také problémy s místní měnou. Společnosti, které tisknou afghánskou měnu v Evropě, z obav před sankcemi stále nemohou dodávat nové bankovky do Kábulu. Talibánské úřady nemají na tisk peněz kapacity.

Afghánská ekonomika má omezenou schopnost odolnosti. Nové talibánské orgány, stejně jako předchozí vláda, nedisponují dostatečnými zdroji příjmů pro financování základních vládních služeb. Jedná se o zemi, která se po většinu své novodobé existence spoléhala na pomoc externích dárců v oblasti těchto služeb.

OSN oznámila plán poslat 45 milionů dolarů na podporu zdravotnictví prostřednictvím agentur OSN - to však nevyřeší papírovou a likviditní krizi. Není úkolem OSN, aby do Afghánistánu létaly miliony fyzických amerických dolarů. Zahraniční vlády musí přijít na to, jak obnovit financování veřejných služeb; nejen zdravotnictví, ale i školství, s využitím bank v zemi a bez obohacování Talibánu.

Vláda USA a další hlavní dárci Afghánistánu přitom budou muset upravit sankční politiku a dosáhnout dohod, které umožní centrální bance zpracovávat vybrané transakce a získávat papírovou měnu. Dárci a Talibán se budou muset rovněž dohodnout na způsobech podpory životně důležitých služeb prostřednictvím nezávislých organizací, jako je OSN nebo nevládní organizace.

Talibán bude muset akceptovat, že obavy z poskytování přímé rozpočtové podpory a prevence korupce budou vyžadovat nezávislý finanční dohled nad transakcemi - což již dělají OSN a mezinárodní finanční orgány. Talibán bude muset rovněž akceptovat, že dárci budou podporovat pouze takovou pomoc a služby, které budou spravedlivě rozděleny mezi ženy a muže, dívky a chlapce, a umožnit monitoring, aby služby byly prospěšné všem Afgháncům.

Nečinnost je neudržitelná. Krutosti Talibánu jsou strašlivé, ale odstoupení od dřívější podpory životně důležitých služeb, politická a ekonomická izolace země ani zachování plošných finančních omezení zneužívání nezmírní, ale jen více ublíží samotným Afgháncům.

 

Celý článek v angličtině ZDE