14. 10. 2021
Ceny plynu, uhlí a elektřiny v posledních týdnech vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední desetiletí. Tento nárůst byl způsoben kombinací různých faktorů, ale je nepřesné a zavádějící svalovat vinu na přechod na čistou energii, píší na webu Mezinárodní energetické agentury Carlos Alvarez a Gergely Molnar.
Největší nárůst zaznamenaly ceny zemního plynu,
přičemž evropské a asijské referenční ceny dosáhly minulý týden historického
rekordu - přibližně desetinásobku loňské úrovně. Ceny zemního plynu v USA na měsíc
dopředu se od října 2020 více než ztrojnásobily a dosáhly nejvyšší úrovně od
roku 2008. Mezinárodní ceny uhlí jsou přibližně pětinásobné oproti loňské úrovni
a uhelné elektrárny v Číně a Indii, dvou největších světových spotřebitelů uhlí,
mají před zimní sezónou velmi nízké zásoby.
Výrazný nárůst cen zemního plynu podnítil výrazný
přechod na využívání uhlí k výrobě elektřiny na klíčových trzích, včetně Spojených států, Evropy a
Asie, namísto zemního plynu. Větší využívání uhlí zase
celosvětově zvyšuje emise CO2 z výroby elektřiny.
Vyšší ceny plynu a uhlí spolu s rostoucími evropskými
cenami uhlíku vedly ke zvýšení cen elektřiny. V Německu se ceny elektřiny minulý
týden vyšplhaly na nejvyšší úroveň v historii a oproti předchozímu roku
vzrostly více než šestkrát. Ve Španělsku, kde výroba elektřiny z plynu hraje
při stanovování cen elektřiny větší roli, byl nárůst ještě vyšší. V posledních
týdnech vytvářela další tlak na růst nižší než očekávaná výroba elektřiny z větrných
elektráren.
Mezitím se celosvětová poptávka po ropě nadále
zotavuje ze svého minima v roce 2020 a ceny u čerpadel v mnoha zemích jsou nejvyšší
za poslední roky nebo blízko této úrovně. Očekává se, že společnosti po celém světě
budou i nadále čerpat ze svých zásob ropy, aby pomohly uspokojit poptávku až do
konce letošního roku.
Také se očekává, že růst cen bude mít za následek
prudký tlak na zvyšování poplatků domácností za energie, což představuje větší
rizika pro hospodářskou aktivitu, zejména pro odvětví, která jsou přímo
vystavena růstu cen. Mnoho vlád přijalo opatření, která mají zmírnit poplatky za
elektřinu, zejména pro zranitelné spotřebitele.
V Evropě bude mnoho podniků pravděpodobně čelit
dvojímu dopadu rostoucích nákladů na energie a potenciálnímu poklesu
spotřebitelských výdajů v důsledku zvýšených výdajů domácností spojených s
energiemi. Rostoucí ceny elektřiny již ovlivňují provoz průmyslových odvětví náročných
na elektřinu. A několik společností dočasně omezilo výrobu čpavku a hnojiv s
odkazem na zhoršující se marže v důsledku prudkého nárůstu cen plynu.
Současné vysoké ceny uhlí a plynu nejsou důsledkem
jediné "šokové události" na straně poptávky nebo nabídky. Jsou spíše
důsledkem kombinace faktorů nabídky a poptávky, které postupně v průběhu několika
měsíců a dokonce let trhy napínaly.
Investice do ropy a zemního plynu se v posledních letech snížily v důsledku dvou propadů cen komodit - v letech 2014-2015 a v roce 2020. Tím se nabídka stala zranitelnější vůči takovým výjimečným okolnostem, které pozorujeme dnes. Vlády zároveň neprováděly dostatečně silná opatření zaměřená na rozšíření čistých zdrojů energie a technologií, které by tuto mezeru zaplnily.
Poptávka po uhlí i zemním plynu v první polovině
roku 2021 zaznamenala silný nárůst na klíčových trzích v důsledku oživení světové
ekonomiky. Podle prvních odhadů vzrostla spotřeba zemního plynu na těchto klíčových
trzích o 8% a uhlí o 11% ve srovnání s prvním pololetím roku 2020. Kromě hospodářského
oživení byl tento nárůst způsoben řadou událostí souvisejících s počasím, včetně
chladné zimy na severní polokouli, sucha, které omezilo výrobu vodní energie v
Brazílii i jinde, a nižší než průměrnou výrobou větrné energie v Evropě.
Zemní plyn i uhlí čelily omezením v dodávkách.
Kvůli výlukám v důsledku pandemie se některé údržbové práce přesunuly z roku
2020 na rok 2021, což zatížilo nabídku v době, kdy se poptávka zotavovala.
Dopad byl citelný zejména v britské a norské oblasti kontinentálního šelfu
Severního moře. Globální trh s plynem dále napínaly neplánované odstávky v závodech na zkapalňování LNG,
problémy s dodávkami v těžebním sektoru, nepředvídané opravy a zpoždění
projektů. Objem globálních dodávek LNG
ovlivněných odstávkami v prvních devíti měsících roku 2021 vzrostl podle odhadů
o 27% ve srovnání s průměrem za stejné období v průběhu let 2015-2020 - přičemž
většina odstávek byla neplánovaná. Ruský Gazprom sice dodržuje dlouhodobé
smlouvy o dodávkách, ale snížil svou expozici vůči krátkodobým prodejům a
nedoplnil vlastní zásobníky v Evropě na úroveň z předchozích let. Dodávky plynu
z polí Groningen v Nizozemsku, která budou uzavřena v roce 2022, se nadále snižují
podle plánu.
V důsledku silného růstu poptávky a nižší nabídky,
než se očekávalo, byly evropské podzemní zásobníky plynu na konci září o 15%
nižší než jejich pětiletý průměr. Očekává se, že nízká úroveň zásobníků dále zvýší
závislost Evropy na dovozu plynu během topné sezóny. V Brazílii se v důsledku
dlouhotrvajícího sucha na začátku října nacházely obrovské zásobníky vody v
zemi o 25% pod svým pětiletým průměrem, což by v nadcházejících měsících mohlo vést k další poptávce po
dovozu LNG. Vyhlídky trhu s uhlím, kde jsou před zimní
sezónou nízké zásoby nejen v Číně, ale ve všech klíčových spotřebitelských
regionech, jsou jen o málo lepší.
Současná dynamika trhu naznačuje, že evropské
referenční ceny zemního plynu (TTF) a uhlí (rotterdamské uhlí) zůstanou vysoké
a budou v průměru dosahovat 190 USD/t až do topné sezóny 2021-22.
V celosvětovém měřítku budou hlavními faktory
dynamiky energetického trhu v nadcházejících měsících intenzita zimy na severní
polokouli, síla trendů hospodářského růstu a rozsah neplánovaných výpadků dodávek.
Ceny zemního plynu i elektřiny budou v Evropě kolísat v závislosti na
teplotách, výkonu větru a mnoha dalších faktorech. V tomto smyslu budou
povětrnostní podmínky ovlivňovat trhy jak na straně poptávky, tak na straně
nabídky. Tyto výkyvy mohou být ještě umocněny snížením úrovně skladování
zemního plynu, protože to zatěžuje
schopnost odebírat plyn ze zásobníků v obdobích vysoké poptávky.
Je legitimní, že země přijímají mimořádná opatření, jako jsou dočasné úlevy od některých daní nebo poplatků, aby snížily zátěž spotřebitelů, zejména těch nejzranitelnějších. Tato opatření by však měla být prováděna tak, aby nezhoršovala investiční prostředí pro nízkouhlíkové zdroje energie a technologie - jako jsou obnovitelné zdroje energie, energetická účinnost, elektrické sítě, jaderná energie a udržitelná biopaliva - které jsou nezbytné pro přechod na čistší a odolnější energetické systémy.
Celý článek v angličtině ZDE
Diskuse