Ekonomická kocovina z covidu: Koronavirus způsobil drastické přerozdělení bohatství od chudých k bohatým

14. 2. 2021 / Jan Čulík

čas čtení 3 minuty
 

Británie v důsledku koronavirové pandemie zaznamenala za rok 2020 zmenšení ekonomiky o 10 procent, dlouhodobě zřejmě způsobí koronavirus zmenšení ekonomiky o 2 procenta a brexit o další 4 procenta. Jako v mnoha zemích světa, došlo také k podstatnému zvýšení státního dluhu.

Velmi zajímavě se tím v sobotu v podvečer zabýval pořad rozhlasu BBC The Bottom Line, v němž moderátor Evan Davies diskutoval s ekonomem Johenm Kayem, s Minouche Shafik, ředitelkou London School of Economics a bývalou náměstkyní guvernéra anglické ústřední banky Bank of England, a Gemmou Tetlow, hlavní ekonomkou z Institute of Government. 

 
Zajímavé je, že ekonomové nebyli nijak zvlášť znepokojeni nárůstem britské zadluženosti až do velikosti ročního HDP, především proto, že v současnosti jsou rekordně nízké úrokové míry, a pro vládu není tedy problém platit úroky za tento dluh. Vláda je přitom zadlužena ústřední bance, která je stejně státní, a dluh je prý značně hypotetický, konec konců by ho Anglická banka klidně mohla odepsat. Ekonomové poukazovali na to, že dluh nemusí a nebude nikdy splacen. Nejnovější ekonomická teorie připouští, že banky a vlády mohou na povzbuzení ekonomiky tisknout peníze, není s tím problém, pokud to nevyvolává inflaci.

Avšak pořad poukázal na jednu velmi důležitou a znepokojující věc. Koronavirus způsobil drastické přerozdělení bohatství od chudých k bohatým. Lidé ze středních vrstev, kteří mají možnost pracovat z domova a jejichž příjem během pandemie nepoklesl, nahromadili během pandemie desítky miliard úspor, protože nikam nechodí, nikam nejezdí, nic neutrácejí a jen jim nabývají peníze na bankovním účtu. Tyto nové astronomické úspory příslušníci středních vrstev jaksi "odebrali" chudším členům společnosti, manuálním pracovníkům, lidem, kteří před pandemií pracovali ve službách a v restauračním či hotelovém sektoru, či v sektoru turistiky, atd., které musely být pademií uzavřeny.

Došlo tedy k drastickému přerozdělení majetku už tak od chudších částí společnosti k bohatým. Po pandemii v žádném případě není řešením nová politika škrtů, avšak nutnost přerozdělováním, zřejmě prostřednictvím daní, vrátit majetek zpět chudším lidem ve společnosti. Bude nutno zreformovat v tomto smyslu daňový systém, novými daňovými opatřeními podpořit přechod k obnovitelným zdrojům, zavést uhlíkovou daň a zřejmě i daň z nemovitostí. Stát bude muset investovat do inovací a do rekvalifikace lidí, kteří v důsledku pandemie a v důsledku rychlých ekonomických změn způsobených pandemií přišli o svá původní zaměstnání.

Velmi důležité myšlenky i pro další situaci v české ekonomice. Velkou otázkou je, zda jsou čeští politici takovéhoto strategického uvažování vůbec schopni. Úsilí českého  parlamentu naopak daňově dál zvýhodnit bohaté vůči chudým a dál trvat na parazitickém vykořisťování 10 procent obyvatelstva exekucemi svědčí spíš o tom, že čeští politikové zničí společnost nejen pademií, ale i hospodářským diletantstvím.

The Bottom Line: The Covid Hangover ZDE (audio, registrace) 

1
Vytisknout
8716

Diskuse

Obsah vydání | 16. 2. 2021