V pohádkové zemi brexitu obchoduje Británie se světem. Je to fantasmagorie

15. 2. 2021

čas čtení 5 minut


V době falešných konspiračních teorií je jediným skutečným spiknutím spiknutí mlčení, píše Nick Cohen. Nikdo by neměl mít možnost popírat, že je Británie uprostřed hospodářské a politické krize způsobené brexitem. Jenže britská vláda o tom nechce mluvit. Opozice se neodváží se o tom ani zmínit. Pravicový tisk o tom nepíše. A rozhlasoví a televizní novináři se bojí, že budou obviněni ze zaujatosti, když to přiznají. Nečelíme realitě, žijeme v imaginární Británii, v zemi předstírání, kde politikové hrají role jako před kamerou ve filmovém ateliéru.

 
Británie trpí tou nejtvrdší formou brexitu, protože pravice v Konzervativní straně trvala na tom, že Británie musí odejít z evropské celní unie i z jednotného evropského trhu. V důsledku toho se všechny její sliby, které učinila veřejnosti, mění v popel. Viz obchod. Boris Johnson a jeho společníci tvrdili voličům v roce 2016, že brexit umožní Británii uzavírat dohody "s velkými ekonomikami jako Čína a Indie". Byla to jen jedna z tisíců jejich lží. Věděli, že pravda vyjde najevo až po uskutečnění brexitu. Avšak i teď, dál se pokoušejí o předstírání. Minulý týden oznámila Liz Truss, ministryně mezinárodního obchodu, že uzavřela pobrexitové "Zvýšené obchodní partnerství" s Indií.

Byla to čistá propaganda, naprostý nesmysl. Nikdo neví, co "Zvýšené obchodní partnerství" znamená. Zeptal jsem se na ministerstvu Trussové, kdy to bylo podepsáno a kdy si mohou exportéři tu smlouvu přečíst. Nemohou. Nebylo uzavřeno nic, než "příslib", že vznikne "dlouhodobé partnerství mezi Británií a Indií".

Skutečná obchodní dohoda s Indií ale uzavřena nebude. Předchozí - brexitérský - ministr Liam Fox sliboval takovou dohodu v roce 2017, ale nemohl ji realizovat, protože Indie chtěla volný přístup pro své občany do Británie a vůbec - chrání si svůj trh.

Britská vláda se nás snaží udržovat uvězněné v její nepřívětivé verzi Disneyworldu. Nemůže říct pravdu voličům ani sama sobě. Setkal jsem se s Trussovou před odchodem Británie z EU. Měla tajný úsměv fanatika, přesdvědčeného, že je držitelem pravdy, kterou neiniciovaní nemohou nikdy pochopit. Záře přesvědčené fanatičky jí svítila z tváře, jako kdyby vydávala ostré fluorescentní světlo. Nejstarší novinářskou otázkou je: Lžou, anebo jsou opravdu tak blbí? Jsem si jist, že jsem příliš laskavý, ale mým dojmem bylo, že Trussová byla opravdu upřímně tak blbá, že svým brexitérským příslibům věřila.

Teď se Trussová stala "obětí fyzického útoku od reality" - což je výraz, který konzervativci kdysi používali pro naivní levičáky, ale teď to platí pro ně plnou měrou. Mé zdroje mě informují, že minstryně Trussová neustále mění názory a pracovníci jejího ministerstva jsou vyčerpáni z toho, jak se snaží plnit její protikladné rozkazy. Požaduje od svých poradců, aby státním úředníků přepisovali jejich úkoly do ideologického jazyka.

Přepisovat realitu je zjevně pro tyto lidi přijatelnější než přijmout, že brexit způsobil, že je Británie zranitelná vykořisťováním. Jako podvodník sledující svou oběť svět cítí, že Británie nutně potřebuje partnery. Loni zoufalá Trussová zrušila jednostranně cla, která uvalila Evropská unie na americké zboží. Doufala, že vděčná Amerika na oplátku zruší cla na dovoz skotské whisky, která vedla k ztrátě pracovních příležitostí a objemu vývozu v hodnotě 500 milionů liber. Spojené státy byly vděčné. Přijaly dar, ale na oplátku neudělaly pro Británii nic.

Kdybych byl konzervativec, měl bych si už zvyknout na ponižování. Jednoho dne jistě Británie bude schopna uzavřít obchodní dohodu s USA, ale pouze až poté, co konzervativci poruší své sliby britským farmářům a spotřebitelům, že do země nikdy nevpustí americká chlórovaná kuřata a hovězí plné hormonů. Tohle není přehnaný cynismus. Američané už se snaží prosadit obchodní dohodu, která jim dovolí udělat právě tohle.

Nová studená válka, Hongkong a pronásledování Uighurů znamenají, že obchodní dohoda s Čínou je nemožná, tak to je další brexitérský příslib fuč. Namísto toho Johnsonova vláda, údajně vážně, navrhuje, aby se Británie připojila k Souhrnné a pokrokové dohodě transpacifického partnerství. Bystří čtenáři budou vědět, že Británie neleží v Pacifiku. Budou chápat, že jako všechny země na světě, obchoduje se nejvíce se sousedy a našimi sousedy jsou Evropané. Konzervativci nás vytrhli z našeho jediného možného domova.

Chápu, proč Trussová, Johnson a Michael Gove doufají, že si nikdo nevšimne, že jejich tvrdý brexit způsobil, že obyvatelstvo Severního Irska trpí dopady hranice mezi Severním Irskem a hlavním britským ostrovem, takže se nedá dodávat zboží z Anglie do Severního Irska, že Amsterdam předstihl Londýn jako nejvýznaměnjší evropské středisko obchodu s akciemi a podniky se topí v papírování. Lhali národu i sobě a nechtějí nést důsledky. Dalo se očekávat, že budou lhát dát.

Absolutně ale nechápu, proč Labouristická strana a ty části sdělovacích prostředků, které neovládá politická pravice,  tohle podvádění tolerují a předstírají, že reálný svět neexistuje. Jako kdyby ne jenom vláda měla všechny důvody lhát, ale i opozice a sdělovací prostředky byly vázány příslibem nikdy neprat britské špinavé prádlo na veřejnosti - i když jeho smrad je už k nesnesení.

Kompletní článek v angličtině ZDE 

0
Vytisknout
6607

Diskuse

Obsah vydání | 18. 2. 2021