Jak chytré telefony proměnily politiku v chaos

5. 12. 2019

čas čtení 7 minut


Z nového výzkumu vyplývá, že zpravodajství o politice je dnes hrubě zkreslováno algoritmy na sociálních sítích a skupinami "přátel"


Tradiční ekosystém politického zpravodajství se mění a rozkládá, zjistil výzkum britské instituce Revealing Reality provedený pro deník Guardian. Výzkumníkům dovolili britští voliči, aby po dobu tří dnů zaznamenávali, jakým způsobem používají svého chytrého telefonu.

Charlie z města Sunderland dostal většinu svých informací o nadcházejících britských všeobecných volbách prostřednictvím memů na facebookových stránkách "humoru pro mladé muže". Strávil daleko více času sledováním materiálu o tom, jak Boris Johnson říká slovo "kozy". Fiona v městě Bolton si zkontrolovala tvrzení, že je Jeremy Corbyn bohatý, na internetových stránkách nazvaných "Sledujeme džihádisty" a pak tamější ultrapravicový materiál nasdílela, aby naštvala své levicové kamarády. Shazi z Sheffieldu nesledoval vůbec televizní interviewy s předáky politických stran, ale jen videa labouristických stoupenců, jak skandují jméno Jeremyho Corbyna před budovou, kde se rozhovory natáčely.

 

Sledování šesti majitelů chytrých telefonů je jen malým vzorkem, nicméně plně odpovídá předchozím zjištěním výzkumníků. Ilustruje to nové chování lidí po celém politickém spektru a má to obrovský dopad pro roli odpovědné novinářské práce a spolehlivých zdrojů.

"Zprávy se mísí se zábavou," konstatuje Damon De Ionno z instituce Revealing Reality. "Už se neptáte, co se dnes děje ve světě. Je to úplně jiné - chcete se bavit."

Jedna uživatelka mobilního telefonu z Londýna si přečetla 29 titulků článků, ale klikla jen na šest a jen tři články dočetla do konce.

Někteří účastníci sdíleli články na Facebooku, aniž by si na ně klikli, a vzrušeně se účastnili diskuse na Facebooku, aniž by si ty články vůbec přečetli. Většina lidí projevovala tendenci číst jen ty zprávy, které už potvrzovaly jejich názory.

Některé chování bylo více překvapující, a naznačovalo to, že se stáváme společností trollů. Jedna dvaadvacetiletá žena, která hlasuje pro pravici, si systematicky nastudovala seriozní mainstreamové zdroje, aby se věcně informovala o politickém programu Labouristické strany. Pak ale na Facebooku sdílela provokativní ultrapravicové články, protože věděla, že jejich titulky rozčílí její levicové přátele a vyvolají na sociálních sítích drama.

Vyšlo najevo, že lidé získávají informace prostřednictvím memů, které vyrábějí sami uživatelé, prostřednictvím materiálu, který publikují internetové celebrity, a prostřednictvím účtu politiků na sociálních sítích. Navzdory tomu, že politické strany si platí v nynější britské předvolební kampani obrovské množství inzerátů na Facebooku, takový materiál majitelé chytrých telefonů nesdíleli.

A zatímco mainstreamové internetové stránky stále ještě hrají určitou roli při šíření informací, kolektivně dosahují každodenně desítky milionů čtenářů a pomáhají určovat tón debaty, profesionální novinářská práce je jen malým prostorem, odkud veřejnost dnes získává informace.

"Je to naprostá anarchie," konstatuje De Ionno. "Představa, že všechno ovládají fake news a lživé reklamy, že Rusko lidi manipuluje, to je falešný strašák. Realitou je, že existuje daleko více odstínů šedé a je nesmírně obtížné se v tom vyznat."

Mnoho materiálu je vnímáno mimo kontext. Uživatelé chytrých telefonů si také neuvědomují, že algoritmy na sociálních sítích určují, co vidí na Twitteru. Neuvědomují si, že jiní lidé vidí něco jiného než oni.

Výzkumníci nenašli skoro vůbec žádný stoprocentně lživý materiál. Namísto toho je veřejnost zahlcována obrovským množstvím zaujatého materiálu, který je vždycky založen na do určité míry pravdivém jádru. Obrovské množství materiálu je záměrně přeháněno anebo úmyslně prezentováno tak, abyste neměli k dispozici celý obraz.

Bez ohledu na to, jaké politické názory uživatelé mobilních telefonů zastávají, vědci zjistili, že lidé propadají týmž zvykům. Často se záměrně uchylují do útěšnosti sociální bubliny zpráv, které posilují jejich už existující názor na situaci v chaotickém světě.

Jestliže hrají sociální sítě tak ústřední roli v utváření politických názorů lidí, jaké to má dopady pro seriozní novinářskou práci vysoké kvality, ptají se výzkumníci.

Majitelé mobilních telefonů, kteří se studie účastnili - všichni mladší 60 let - se skoro nikdy nedívají na televizní zpravodajství, což odráží skutečnost, že mladší lidé už dnes nesledují televizi. Mnoho z nich si ale bylo vědomo kritiky, že je BBC zaujatá a vidělo virální klipy z politických rozhovorů, šířených na sociálních sítích z mainstreamových televizních pořadů.

Virální klipy chyb BBC dosahují daleko většího množství diváků než kolik je dnešní televizní publikum.

Z výzkumu užívání chytrých telefonů vyplývá, že tradiční média mají dnes jen malý vliv na to, jak se veřejnost dozvídá o politice. Rostoucí roli mají političtí aktivisté s velkým množstvím lidí, kteří je sledují - to, co zveřejňují na sociálních sítích například komikové-celebrity, má dnes na politické názory lidí stejně velký vliv jako tradiční zpravodajství.

Hlavním poučením z britské předvolební kampaně r. 2019, je, že ve zpravodajství vládne všeobecný chaos, kdy užívání chytrých telefonů a sociálních sítí soutěží s argumentací ve skupinách facebookových "přátel" a s materiálem z tradičních médií.

Tato trvalá pasivní spotřeba zpravodajství - lidé už nespoléhají na hlavní večerní zprávy v televizi ani na jedny tištěné noviny denně -  znamená, že šokující články, obsahující zásadní nové informace, nedokáží překonat všeobecnou kakofonii a lidé si jich nevšimnou.

De Ionno si také povšiml, že lidé si nejsou schopni pamatovat jednotlivé zprávy: "Lidi si zprávy nepamatují. Každý den přichází nové drama a každý den končí napětím. Mnoho respondentů si nepamatovalo ani to, co se stalo před týdnem."

Zatímco dříve ovládali zpravodajství mocní gatekeepeři, jako šéfredaktoři novin či ředitelé přísně regulovaných televizních stanic, informace v chytrých telefonech jsou ovlivňovány neregulovaným, liberálním přístupem Facebooku. Tato sociální síť se rozhodla nedávat přednost seriozní novinářské práci. Ta má na sociálních sítích stejnou platnost a vliv jako memy generované uživateli a ostře zaujatými politickými "informacemi", šířícími zkreslené postoje.

Vědci poukazují na to, že se dnes očekává od veřejnosti, aby sama přijala odpovědnost za utváření svého zpravodajství. Sociální sítě doufají, že si lidé budou vyhledávat spolehlivé informaci, aniž by jim je někdo doporučoval.

Závěr této analýzy zní: Jestliže všechno, co lidé čtou a vidí, je prostřednictvím sociálních sítí, kdo je za to odpovědný? Zdá se, že do toho procesu skoro vůbec nezasahuje lidská inteligence nebo lidské rozhodování. Nikdo se nesnaží poskytnout lidem vyvážené informace. Veškerá odpovědnost spočívá na uživateli.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
12570

Diskuse

Obsah vydání | 10. 12. 2019