Nová kniha tvrdí, že Albert Camus byl zavražděn KGB

6. 12. 2019

Studie rozšiřuje zjištění nalezená v archivech v roce 2011 a francouzský stát mohl napomoci dopravní nehodě z roku 1960, která spisovatele zabila, uvádí Alison Floodová.

Šedesát let poté, co francouzský nositel Nobelovy ceny Albert Camus zemřel při dopravní nehodě ve věku 46 let, vychází kniha tvrdící, že byl zabit sovětskou tajnou službou KGB v odvetě za protisovětskou rétoriku.

Italský autor Giovanni Catelli poprvé předložil svou teorii v roce 2011, když v listu Corriere della Sera napsal, že v deníku českého básníka a překladatele Jana Zábrany objevil poznámku, která naznačuje, že Camusova smrt nebyla nehoda. Nyní Catelli rozšířil svůj výzkum v knize s názvem "Camusova smrt".

Camus zemřel 4. ledna 1960, když jeho vydavatel Michel Gallimard ztratil kontrolu nad vozem a narazil do stromu. Autor byl mrtev namístě, zatímco Gallimard zemřel o pár dní později. O tři roky dříve autor "Cizince" a "Moru" získal Nobelovu cenu za "osvětlení problému lidského svědomí v našich časech".

"Nehoda se zdála být způsobena prasknutím pneumatiky nebo zlomenou nápravou; experti se divili, že se stala na dlouhém úseku rovné silnice," napsal Camusův životopisec Herbert Lottman v roce 1978.

Catelli je přesvědčen, že pasáž v Zábranově deníku vysvětluje proč: Básník koncem léta 1980 napsal, že "obeznámený muž s dobrými styky" mu řekl, že vinu nese KGB. "Vybavili pneumatiku nástrojem, který ji nakonec probodl, když auto cestovalo vysokou rychlostí."

Rozkaz byl podle Zábranova informátora vydán Dmitrijem Šepilovem, sovětským ministrem vnitra, odvetou za článek, který Camus vydal v listě Franc-Tireur v březnu 1957.

"Zdá se, že zpravodajcům zabralo vykonání rozkazu tři roky," uvádí Zábranův deník. "Nakonec to zvládli a to způsobem, že až dodnes si každý myslel, že Camus zemřel kvůli normální automobilové nehodě. Muž mi odmítl sdělit svůj zdroj, ale tvrdil, že byl zcela spolehlivý."

Camus se veřejně postavil na stranu maďarského povstání od podzimu 1956 a byl k sovětským akcím velmi kritický. Také veřejně chválil a podporoval ruského autora Borise Pasternaka, který byl považován za antisovětského.

Catelli strávil léta zkoumáním validity Zábranova podání. Ve své knize vedl rozhovor se Zábranovou vdovou Marií, zabýval se infiltrací KGB ve Francii a zařadil svědectví z druhé ruky od kontroverzního francouzského právníka Jacquese Vergèse. Catelli byl kontaktován Giulianem Spazzalim, italským advokátem, po zveřejnění knihy v Itálii. Spazzali si vzpomněl na rozhovor o Camusově smrti se zesnulým Vergèsem.

"Vergès řekl, že nehoda byla zinscenována. Podle mého názoru Vergès měl více důkazů, než se mi obtěžoval předložit. Neptal jsem se," sdělil Spazzali Catellimu.

Catelli tvrdí, že Camusova přímočarost kolidovala s francouzsko-sovětskými vztahy a Camus připomínal francouzskému lidu krutý sovětský imperialismus. Francouzská i sovětská vláda by velmi získaly umlčením nepříjemného připomínání... Nedošlo k řádnému vyšetřování.

Catelli tvrdí, že jeho teorii nepodporuje Camusova dcera Catherine, která zakázala vydavatelství Gallimard citovat otcovo dílo. Kniha nicméně vyšla ve Francii, Argentině a Itálii a podpořil ji (americký spisovatel) Paul Auster, který označil Catelliho argument za přesvědčivý.

"Děsivý závěr, ale po strávení důkazů, které nám Catelli předložil, je těžké s ním nesouhlasit," napsal Auster.

Cambridskou profesorku francouzské literatury Allison Finchovou kniha nepřesvědčila. "Příznivci teorie zabití zahrnují kreativního spisovatele a filmového režiséra; českého spisovatele a překladatele, jehož rodina byla persekvována komunistickým režimem a který měl dobrý důvod nenávidět komunismus; vysoce kontroverzního právníka Jacquese Vergèse, který, jistě, hájil alžírské bojovníky za nezávislost mučené Francouzi, ale který se proslavil obhajobou neobhajitelného. Samozřejmě, to je co zákon dělat musí, ale obecně byl považován spíše za vzdorného než za spolehlivého komentátora."

Finchová také zpochybňuje naznačování francouzské spoluviny. "To by znamenalo, že zabití bylo schváleno na nejvyšší úrovni a zřejmě De Gaullem. To je podle mě nemyslitelné. De Gaulle, sám obratný spisovatel, měl velkou úctu k francouzským intelektuálům, včetně těch, s jejichž názory nesouhlasil," prohlásila.

"Camusova smrt" končí Catelliho vyjádřením naděje, že předloží další důkazy, "než vlny času smyjí písčité, křehké stopy toho, co se stalo".

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2881

Diskuse

Obsah vydání | 10. 12. 2019