Nový stavební zákon jako realita pod pěnou dní

9. 12. 2019 / Boris Cvek

Foto: Klára Dostálová

Až ke konci včerejších Otázek V. Moravce se ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová začala vymezovat proti právníkovi Petrovi Svobodovi, do té doby člověk žasl nad tím, že ta paní nepodá v přímém přenosu hned rezignaci. Řeč byla o stavebním zákonu. Ministryně kývala na to, jak všechno je špatně. Zejména brutální propad České republiky v žebříčku zemí podle délky stavebního řízení, jak ho zveřejňuje Světová banka.

 

Když paní Radka Vladyková ze Svazu měst a obcí tvrdila, že tento žebříček se týká pouze stavby skladištních hal, což potvrdil i pan Svoboda, který ten žebříček úplně odmítl, paní ministryně kývala. Říkal jsem si: proč se ministryně sama nebránila tímto způsobem, že stavební řízení pro „normální lidi“ funguje v ČR zdaleka ne tak hrozně. A pak moderátor řekl to podstatné: tímto žebříčkem argumentuje Hospodářská komora, která tlačí na vznik úplně nového stavebního zákona.

Než se k tomuto úplně novému stavebnímu zákonu, o němž se pak vedla v pořadu celkem vyhrocená debata, dostanu, chtěl bych vypíchnout tvrzení pana Svobody, že zákonodárci chtěli už v minulosti urychlit stavební řízení, a to dvěma novelami z let 2012 a 2017. Dosáhli však opaku, stavební řízení se výrazně zpomalilo. Tady jsem začal cítit, že se přibližujeme definici fungování tohoto státu. A ostré světlo do jeho střev pak vnesla debata o přípravě nového stavebního zákona. Pan Svoboda sdělil, že návrhu nového stavebního zákona, který vypracovala soukromá advokátní kancelář, se mezi odborníky říká „podnikatelské palermo“. A mluvil o „zvěrstvech“ v něm obsažených.

Ze znění návrhu zákona byla docela rozčarovaná také paní Vladyková. A tady se paní ministryně postupně zaktivizovala. To, že jde za její vlády nad rezortem (v letech 2014-2017 byla náměstkyní na tomtéž rezortu) stavební řízení špatným směrem, což sama přiznala několikrát na začátku pořadu, to pro ni není problém, v tom se hájit nebude – ale když se útočí na privatizaci veřejného zájmu, když se rozkrývá, jak si velký byznys trhá stát na cucky, tak tam se musí postavit na obranu byznysu. Důvod, proč paní ministryně připouštěla, že všechno je špatně, je právě ten, aby tím nezpochybnila argumentaci byznysu, který chce hned teď, okamžitě a střelhbitě nový stavební zákon. Situace je tak strašná, že nás zachrání jen byznys, který si ušije zákon pro sebe na míru.

Říkám si: jak asi vznikly ty zrůdnosti okolo fotovoltaiky a exekucí? Asi hodně podobně. Jak se asi do Občanského zákoníku dostalo do podivné pojetí svěřenských fondů? Jistě stejnou cestou. Tu doplníme větu do toho paragrafu, tu do onoho. U stavebního zákona už se ani nepředstírá, že zákony by měl připravovat stát.

Možná byste čekali, že se budu zabývat novými daty Kantaru, mapujícími posuny preferencí politických formací. Ta se objevila ve stejném pořadu. Beru je vážně a přiznám se, že růst Trikolory na 6,5% je pro mne nepříjemným překvapením. Že by voliči odcházeli od Ano právě ke Klausovi mladšímu? Exodus bývalých voličů ČSSD k Babišovi a pak ke Klausovi by byl vskutku zajímavý jev.

Z hlediska trendů, pokud se růst Trikolory potvrdí, můžeme po sněmovních volbách 2021 čekat vládu Ano s Klausem ml. (Že bychom viděli první plody nadšeného zájmu lidí o politiku, jak je k tomu vyzývá Milion chvilek?) Klaus ml. chtěl do vlády už v době, kdy byl v ODS. Vůči západním partnerům může působit uhlazeněji a s Babišem může řešit ty opravdu velké věci na půdorysu domluvy mezi Agrofertem a PPF o rozdělení vlivu v zemi. Osobně jsem čekal, že Okamura si svoje voliče ohlídá a že naopak nedovolí Trikoloře růst ani z případných odpadlíků od Ano, které si přivine na svou hruď. Zatím jsem ale nezaregistroval jediný útok Okamury na Trikoloru. Jsou nějak domluveni? Je pravda, že oproti byznysu, který hájí Trikokolora, je Okamura maličký hráč. Politický podnikatel, kterým Okamura je, může mít pragmatické důvody, proč se proti Klausovi ml. nevymezovat. O tom nepochybuji, ale zatím mne nenapadlo o tom takto přemýšlet.

Co dalšího mne zarazilo? Bilancování levice a proevropské středopravice kolem 5% není nic nového. Zajímavý je pokles pirátů a pokles Ano. V součtu má Ano (28,5%) s Trikolorou (6,5%) a SPD (6,5%) 41,5%. Minule, v říjnu, to bylo 39,5% s tím, že Trikolora by se nedostala do Sněmovny (Ano 30%, SPD 6%, Trikolora 3,5%). Kam ale odešli ti voliči pirátů a proč, to by mne opravdu zajímalo. Ke STAN (nárůst půl procenta, zatímco piráti ztratili 2% z 15,5 na 13,5%)? ODS zůstala na svém. O půl procenta rostla kromě STAN také ODS. Ale jistě: uvažovat na úrovni procenta nebo dvou nemá moc smysl. Uvidíme, jak se bude vyvíjet trend v dalších měsících, zejména po turbulentních událostech kolem Čapího hnízda a auditů Babišova střetu zájmů v posledních týdnech.

A mezitím pod pěnou dní budou vznikat další a další zákony, kde se tu větička v paragrafu, tam větička v paragrafu promítnou do žité reality běžných lidí tím či oním devastujícím způsobem, aby ti mohli v zuřivosti na elity hledat svého obhájce, který chce řídit stát jako firmu nebo který je uchrání před zvrácenými novotami Evropské unie.



0
Vytisknout
4647

Diskuse

Obsah vydání | 12. 12. 2019