TGM v Lipsku. Jak se z moravského mládence stal evropský intelektuál

7. 3. 2018 / Richard F. Vlasák

čas čtení 8 minut


Článek k výročí TGM, který byl napsán v němčině a má podnítit vznik památní desky v tomto universitním městě.

V roce 1876 přichází do Lipska mladý student filosofie. Má doprovázet svého svěřence, syna vídeňského bankéře, Alfreda Schlesingera. Čím toto saské město přilákalo oba studenty? Lipsko té doby se pyšnilo věhlasnou universitou, spojující na jedné straně nejnovější poznatky vědy a na druhé straně liberálního ducha německého měštanstva. Bylo známo svou vyokou hudební kulturou i čilým obchodním ruchem, v Lipsku se setkával takřka celý svět. Proč vyprávět jeden z mnoha příběhů, o něž není v dějinách města a university nouze? Tím mladým studentem filosofie nebyl nikdo jiný než budoucí zakladatel Československa, T. G. Masaryk. Muž, o němž se Thomas Mann i G. B Shaw domnívali, že by, v případě vzniku nějaké evropské konfederace, měl být Masaryk jejím prezidentem. Človek, který ve sve vlasti prosadil osmihodinovou pracovní dobu a progresivni sociálnízákonodárství, volební právo pro ženy a dodnes je pro své krajany nezpochybnitelnou mravníautoritou.


Tomáš Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně. Otec byl kočím, matka posluhovala na zámku, který patřil císařské rodině. V rakouském císařství neposkytoval takový původ příliš mnoho nadějí na osobní vzestup, kariéru, věhlas. A přesto se Masarykovy životní osudy stanou českou obdobou amerického snu - chudý chlapec se jednou proslaví. Masarykovi pomohla shoda různých okolností, nadaného studenta si všímá duchovní pastýř vesnice, kde bydlel. Později se náhodou stane ve Vídni vychovatelem syna policejního presidenta Antona le Moiniere, a ten, s nejlepšími referencemi, Masaryka doporučí bankéřské rodině Schlesingerových. Mladého filosofa v hlavním městě habsburské říše ovlivňuje především profesor Franz Brentano, slučující ve svém myšlení platónskou etiku a aristotelský racionalismus.

Město na Dunaji brzy přestalo Masarykovi stačit. Chce poznat dobové trendy v oblasti filosofie, zajímá se o psychologii a právě se rodící sociologii - Lipsko se přímo nabízí. Masaryk doufá, že získá státní stipendium, ale po hádce s úředníkem se mu tato možnost uzavírá. Naštěstí se o záměrech svého vychovatele odejít do Lipska dozvěděl Alfred Schlesinger a daří se mu přesvědčit otce Rudolfa, aby oba podpořil na cestě za vzděláním. Osudový pobyt Tomáše Masaryka mohl začít. Tehdy ještě netuší, že zde pozná svou budoucí ženu, přehodnotí své náboženské převědčení a otevřou se mu dveře v oblasti politiky.

Na rohu Keilstrasse a Lorstrasse stál klidný penzionát Augusty Göringové.

Místo nepříliš vzdálené od centra města, od nádraží i parku Rosenthal nabídlo útočiště dvěma rakouským studentům. Přívětivou domácnost sdíleli s tělesně postiženou dcerou paní domácí, Hedvikou, s její švagrovou, norským studentem hudebních věd a třemi obchodníky. Masaryk se cítí jako doma - každé ráno vychází na procházku do Rosenthalu, dopoledne tráví na přednáškách, účastní se spolkového života ve Filosofické společnosti i v českých studentských spolcích a najde si čas i na návštěvy slavného Gewandhausu, snad chodí i na bachovská moteta v Thomaskirche.


Od paní bytné se Masaryk dozvídá, že pensionát před nedávnem obývala mladá Američanka, toužící po klavírním vzdělání u Clary Schumannové, dívka jemného vystupování i hlubokých zájmů o literaturu Charlotta Garrigue. Brzy se s ní Masaryk poznává osobně. Tráví společně čas hrou na klavír, četbou Shakespeara, Miltona i Milla, diskusemi o náboženství. Masaryk je okouzlen - dívku podobných kvalit, rozhledu a zdravého sebevědomí ještě nikdy nepoznal. K osudovému okamžiku nemá dojít v domáckém prostředí pensionátu, nýbrž na vyjížďce podél Elstry.


 Podle dobových zvyklostí se nemohla dívka vydat na procházku s mužem sama, a proto je po celou dobu doprovází sama paní Göringová. Klidnou vyjížďku na loďce naruší nehoda, při níž je Masaryk nucen zachránit tonoucí paní Göringovou. Tato dobrodružná epizoda měla štastný závěr. Masaryk se při tom sice nachladí, ale péče o něj se ujímá sama Charlotta. "Nemyslete si, že vás nyní budu míti za hrdinu, zachránit paní Göringovou byla Vaše krěsťanská povinnost!", říká překvapenému Tomášovi Charlota. Takové vyznání lásky Masaryk nečekal. On má jasno, avšak Charlotta se zdráhá opětovat city cizince, s odkazem na své nalomené psychické zdraví. Mladý vztah musí prodělat závažnou zkoušku - Charlotta je nucena vrátit se do New Yorku ke své rodině. Korespondence mezi ní a Tomášem vede k jasnému rozhodnutí. Masaryk s nemnoha penězi odjíždí přes Hamburg do nového světa, o kvalitě lodi, na níž se plavil, svědčí, že se na zpáteční cestě do Evropy potopila. K překvapení ředitele americko-německé pojišťovny Charlese Garrigue žádá chudý student o ruku jeho dcery.

Manželství, které je už na počátku vystaveno takovým peripetiím, poukazuje na hloubku vzájemného vztahu. Když se po letech Masaryk zastává během antisemitské aféry židovského mladíka Hilsnera a je vystaven šikaně nejen on, ale i celá jeho rodina, je to právě Charlotta, která rozhodným způsobem zabrání, aby Masaryk svůj boj o svědomí českého národa vzdal a odešel do zámoří. Charlotta se se svým novým pražských domovem sžije. V českém jazyce píše zasvěcené recenze o hudbě, objevuje Bedřicha Smetanu jako skladatele hodnotného i bez nacionálního patosu. Na počátku 20. století vstupuje do řad sociální demokracie a prosazuje rovnoprávnost mužů a žen. Odbojové, protihabsburské aktivity jejího manžela během první světové války, spojené s domácím vězením, mají spolu se smrtí syna a uvězněním dcery za následek prohloubení její psychické nemoci. Nedlouho po Masarykově triumfu - založení samostatné Československé republiky - umírá na zámku v Lánech.

Vraťme se na závěr tohoto ohlédnutí za Masarykovým studiem v Lipsku k podnětům, které tohoto filosofa a pozdějšího státníka vedou k přehodnocení svých dosavadních názorů. Rozhovory o víře s Charlottou, přesvědčenou unitářkou, jej přimějí k pochopení víry jako něčeho aktivního, praktického, něčeho, co vede k osvobození člověka a jeho svědomí. Jaký rozdíl oproti formálnímu, často zpátečnickému a pověrečnému rakouskému katolicismu, jak jej znal z domova. Bylo to sice obchodnické, liberální a kulturně protestantské město Lipsko s Bachovými chorály a Mendelsohnovou Reformační symfonií, které přimělo Masaryka podrobit vlastní víru kritickým otázkám, ale posledním rozhodujícím faktorem byla osobní víra jeho životní družky, kvůli níž se z katolíka stal liberální protestant. Hořkost osobních vzpomínek nutí Masaryka zabývat se dosud málo probádaným tématem sebevraždy. Nehledě na to, že jím předložené skicy spisu o sebevraždě vzbuzují v lipské filosofické společnosti daleko větší zájem než jím ceněné úvahy o platónském myšlení. Společenská témata získávají v jeho myšlení stále větší prostor. V Lipsku se Masaryk poprvé zabývá otázkami dělnictva, je konfrontován s Marxovým myšlením.

Lipsko bylo místem, kde se z Masaryka stává evropsky vzdělaný intelektuál, vždyť na zdejší universitě se spřátelí s Edmundem Husserlem, předchůdcem fenomenologie (filosofický směr proslavený M. Heideggerem). Ano, další myšlenky, postoje a názory procházejí tříbením na pražské universitě, v soubojích s nacionalismem a provinčností, na půdě vídeňského parlamentu, ale základy liberálního demokratického smýšlení pozdějšího presidenta jsou založeny ve městě Bachově, ve městě Ódy na radost i prvního psychologického institutu profesora Wundta. Lipsko otevřelo jednomu mladému studentovi svou náruč a při tom vstoupilo do českých dějin.





0
Vytisknout
8956

Diskuse

Obsah vydání | 8. 3. 2018