Mezitím v Absurdistánu 60:

Poláci už nejsou na kolenou

5. 3. 2018 / Tomasz Oryński

čas čtení 13 minut
Vzpomínáte, jak v těch tajných nahrávkách tehdejší ministryně Elżbieta Bieńkowska z Občanské platformy řekla, že "jen hlupák nebo zloděj by pracoval jen za 6000 zlotých" (36 000 Kč)?    No můžeme si být opravdu jisti, že v dnešní polské vládě žádní hlupáci ani zloději nezasedají: ti by za takových pár grošů nepracovali. Beata Szydło přislíbila ve svém expozé: "Pokora, práce, uměřenost a moudrost při jednání - to jsou pravidla, jichž se budeme přidržovat!". No, jak víme, zejména pokora a moudrost při jednání zafungovaly dobře, a proto si Beata Szydło udělila prémie v celkové hodnotě 65 000 zlotých (390 000 Kč). Je to opravdu pokorné, protože někteří její ministři dostali o 10 až 15 tisíc zlotých víc!



Bohužel, Beata Szydło odmítá odpovědět na otázku,  co bylo na její práci tak výjimečného. Někteří lidé říkají, že tyto prémie mají členům vlády vynahradit skutečnost, že Kaczyński musel v důsledku hněvu veřejnosti zrušit nový zákon, navrhující zvýšení platů pro vládu, a oni prostě chtěli svůj podíl za to, že museli zaprodat svou slušnost...

Ale je možné, že prostě jsou polské ministerské platy příliš nízké. Náměstek premiéra Gowin se svěřil novináři, jak těžký byl jeho život, když pracoval jako ministr spravedlnosti ve vládě Donalda Tuska: "Přísahám vám, někdy mi docházely peníze před koncem měsíce," řekl. Medián platů v Polsku je asi 2500 zlotých (15 000 Kč). Lidé jsou nuceni vyjít ještě s menšími platy. Takže já tady vidím málo alternativ: buď pan ministr Gowin není schopen odpovědně utrácet své peníze - v tom případě by neměl být ve funkci, kdy má odpovědnost za správu veřejných peněz, že? - anebo, ve vládě Donalda Tuska, dostával ministr spravedlnosti o hodně míň než 6000 zlotých měsíčně, a tak, jestliže věříme Bieńkowské, ministr Gowin musel být buď hlupák, nebo zloděj, že pracoval za takové peníze.

V každém případě začal jednat opravdu chytře a prodal se straně Právo a spravedlnost. Jeho finanční situace se dramaticky zlepšila. Kromě svého hrubého měsíčního plati 19 000 zlotých (114 000 Kč)  dostal 65 100 zlotých (390 600 Kč) na prémiích.   A nezapomeňme, že jako poslanec platí pan Gowin daně až od příjmu 30 000 zlotých (180 000 Kč), ta hranice je desetkrát vyšší než u obyčejného občana...

Avšak těchto 1,5 milionu zlotých prémií, to jsou jen halíře, ve srovnání s výdaji ministerstva obrany za Antoniho Macierewicze. Poté, co pan ministr Macierewicz zvýšil limity na úvěrových kartách svých zaměstnanců "jak bylo zapotřebí", jeho podřízení utratili 15 milionů zlotých (90 milionů Kč).  Ano, 90 milionů Kč. To je sedmkrát více než všechna ostatní ministerstva dohromady (druhá cena jde ministerstvu životního prostředí za Jana Szyszka - to utratilo 1,3 milionu zlotých). Při dalším hrdinném pokusu dokázat, že je to šílenec, odpověděl pan ministr Macierewicz na otázku ohledně těch peněz vznesenou reportérem z listu Gazeta wyborcza, že podle jeho názoru nejde o 15 milionů, ale půjde o ně, a změnil téma a začal mluvit o prokletých vojácích. Tuto krátkou výměnu názorů komentoval jeho společník výrokem: "Samozřejmě, tento košer deník bude jako obvykle zase šířit lži." Můžete se na ten antisemitský útok na polský deník Gazeta wyborcza podívat ZDE .

Ale samozřejmě, dobře se v dnešním Polsku nemají jen vládní ministři. Mladý společník Jana Szyszka (i když zase ne tak mladý jako jsou ti chlapci Antoniho Macierewicze), který od něho dostal pár strategických pracovních příležitosti, si vydělal téměř půl milionu zlotých  a k tomu ještě prémii 75 000 zlotých jako třešničku na dortu. A nikdo na tom neprodělá, nide. Šéfové policie ve Vratislavi, kde byl na policejní stanici zavražděn jeden mladý muž (ZDE)  byli propuštěni ze služby, ale dostali zlaté padáky. Jiný policejní šéf z téhož města byl letos v lednu nalezen  opilý do němoty, jak jde prostředkem ulice se silným automobilovým provozem bos. Vyhodili ho, ale dali mu odškodné 45 000 zlotých a navzdory tomu, že před několika týdny prošel jako naprosto zdravý lékařskými testy, povinnými pro jeho plánované povýšení (proto se té noci, co ho našli na ulici, tak opil), dostal invalidní důchod. No, musím říct, že to teda asi byla opravdu pěkná kocovina, že mu to tak natrvalo poškodilo zdraví...

Zajímalo by mě, jaké prémie dostanou ti vládní řidiči, kterým se podařilo zlikvidovat prezidentskou limuzínu tim, že najeli na betonovou zábranu, která oddělovala  v Krakově jízdní pruh pro automobily od tramvajových kolejí (ano, vím, toto téma v této sérii zanedbávám, ale, jak vidíte, nic se v této věci nemění). Když už o tom hovoříme, stojí za zmínku, že mladý řidič fiatu seicento, do něhož se nabourala před rokem limuzína Beaty Szydło, nebude trestně stíhán. Prokurátoři zjistili, že prý existuje dostatečné množství trestních důkazů proti němu, ale nechtějí ho stíhat.   Namísto toho se rozhodli ho podmínečně nechat na svobodě. Proč? Potíž je, že údajné důkazy proti tomuto mladému řidiči jsou tak zkreslené, že by je každý soud vyhodil...

Avšak aspoň bude vyřešen problém s Jerzym Owsiakem a jeho charitativním Velkým orchestrem sváteční pomoci. Jerzy Owsiak je už léta trnem v boku polské pravici, protože dokáže zmobilizovat masy a z ničeho vytvořit jednu z největších charitativních akcí v Evropě (o tom více ZDE.) Tento problém vyřeší nový zákon o sbírání peněz: podle něho bude mít ministr vnitra právo určit, zda je účel sbírky "v rozporu s důležitým veřejným zájmem anebo v rozporu se zásadami společenské koexistence"   V takovém případě bude mít charitativní organizace tři dny na to, aby změnila účel sbírky, a jestliže to ministra neuspokojí, bude mít právo charitativní organizaci vybrané peníze zkonfiskovat a použít je, jak sám rozhodne. A na co by to tak mohlo být? Možná na další PR akci, jako byla nedávná akce s polskými kamiony, které byly vyslány na evropské dálnice, opatřené nápisem #RespectUs  a  a "informující" o tom, kolik židů Poláci za druhé světové války zachránili?

Samozřejmě, takové akce pocházející přímo z lidu nejsou jedinými akcemi, které probíhají na polsko-izraelské frontě. Konalo se zasedání parlamentní pracovní skupiny pro polsko-izraelské vztahy. Během tohoto zasedání z 64 lidí, kteří měli dovoleno hlasovat, jich hlasovalo 96 pro nahrazení Michala Szcerby z Občranské platformy Krzysztofem Ardanowským ze strany Právo a spravedlnost.   Strana Právo a spravedlnost tvrdí, že to hlasování bylo zcela legální, protože její poslanci najednou pocítili silnou touhu vstoupit do této parlamentní skupiny.

Mezitím byl poprvé použit nový kontroverzní zákon. Bylo zahájeno trestní řízení  poté, co argentinský server Página 12 omylem ilustroval svůj článek o pogromu v Jedwabném fotografií zavražděných prokletých vojáků. Avšak navzdory bouři v polsko-izraelských vztazích, strana Právo a spravedlnost stále nechápe, jak funguje efekt Streisandové, takže se ten plán nepovedl. Zaprvé, více než deset dalších internetových serverů v Argentině také vydalo tentýž článek, včetně fotografie    Pak server Página 12 konečně fotografii nahradil. Jeho článek je nyní ilustrován fotografií, jak neonacisté zvandalizovali památník v Jedwabném. Tak to se vám dobře povedlo, strano Právo a spravedlnost. Teď nejenže vědí všichni v Argentině o pogromu v Jedwabném, ale také o tom, že v Polsku máme problém s neonacisty. Obávám se, že budou muset vyslat pár těch kamionů s nápisy #RespectUS do Jižní Ameriky.



Proces, který provádí strana Právo a spravedlnost, podle níž už Polsko "není na kolenou" a "vstává", nejlépe popsal kreslíř Bartozsz Minkiewicz v nejnovějším vydání časopisu Tygodnik Powszechny.  Rád bych věděl, jestli jsme ještě v etapě 4, nebo už v etapě 5?

Avšak kdo jsou ti prokletí vojáci? To je generický termín, který se používá pro všechny, kdo odmítli na konci druhé světové války odevzdat zbraně a odešli do podzemí pokračovat v boji, tentokrát proti komunistickému režimu. Spektrum těchto lidí je široké - od Witolda Pileckého, válečného hrdiny, který ignoroval příkaz londýnské exilové vlády a pokračoval ve výzvědné činnosti pro spojence (za což byl stalinskou vládou odsouzen k smrti a popraven), přes pár partyzánů, kteří prostě bojovali tak dlouho, jak dlouho se udrželi, až po válečné zločince jako Bury, kteří prováděli de facto etnické očišťování a vraždili běloruské civilisty pravoslavné víry. Také existoval úplně samostatný případ tzv. "“Brygady Świętokrzyské”, pravicové vojenské organizace, která se odmítla připojit k polské Domácí armádě a bojovala proti Sovětům samostatně, a zašla až tak daleko, že spolupracovala s nacisty. Prokletí vojáci je nadace nového vlastenectví strany Právo a spravedlnost: byli proti jaltské dohodě, také známé jako "zradě ze Západu", stejně jak jako strana Právo a spravedlnost odmítá výsledky jednání u kulatého stolu, které považuje za zrazení zásad odborového hnutí Solidarita. 1. březen byl r. 2011 prohlášen "Národním dnem prokletých vojáků" a od té doby se ten den stal další příležitostí pro mladé vlastence, aby vykřikovali svá oblíbená hesla jako "zabijte všechny levičáky", zatímco vrcholní politikové ze strany Právo a spravedlnost soutěží o tom, kdo dokáže pronést přehnanější a vznešenější projev na pochvalu těch hrdinů, v němž samozřejmě vždy srovnávají své politické nepřátele s těmi, kdo pronásledovali ve čtyřicátých letech antikomunistické podzemí. 

Jako obvykle, proti takovým nacionalistickým akcím protestují levicoví aktivisté. Při jednom děsivém případu beztrestnosti vůči neonacistů byla napadena skupina pokojných demonstrantů skupinou maskovaných mužů, zatímco poskytovali živě rozhovor jedné televizní stanici.  Policie okamžitě zasáhla, oddělila obě skupiny. Dovolila útočníkům zmizet v dav, zatímco násilně zadržela oběti jejich agrese.



Výroční pochod na počest prokletých vojáků se měl konat i v Londýně, ale místní komunální úřad akci zakázal. Pravicová média se toho pokusila zneužít jako důkazu, jak antipolští jsou Angličané, avšak moje rychlá investigace dokázala,  že vinu nesou sami polští vlastenci: akce se považuje za vysoce rizikovou poté, co během loňských oslav vznikl při nepovoleném ohňostroji mrak kouře, který vyvolal riziko a dopravní problémy na nedaleké rychlostní silnici A 40. A skutečnost, že loni zanechali u polského válečného památníku a v jeho okolí polští vlastenci obrovské množství odpadků, taky nepomohl vytvořit dobré vztahy s místním komunálním úřadem...

Avšak polský internet v Británii je plný rozzuřených hlasů. Polská diaspora je přesvědčena, že je to jen další důkaz protipolských nálad, existujících v Británii už mnoho let. Ale není to případ, kdy Poláci dělají totéž? Našel jsem článek o ukrajinských řidičích kamionů, jichž dnes pracuje v polské dopravě stovky. Článek nadává Ukrajincům, že neumějí řídit  a vůbec se nevyrovnají dokonalým polským řidičům. A komentáře na fórech jsou ještě horší. Měl jsem velmi silný pocit, že jsem to už zažil. Sám jsem přišel do Británie za prací jako řidič kamionu a slyšel jsem tohle mnohokrát - až na to, že špatní řidiči jsme byli my, Východoevropané, a kritika pocházela od Britů.

Ale co mohou ti Ukrajinci udělat, aby dokázali, že nejsou o nic horšími řidiči než jejich polští kolegové? Měli by si vzít příklad od našich nejlepších řidičů, jako je přeborník rally Krzyszgtof Hołowczyc? To by asi nebyl zrovna dobrý nápad, protože mu právě byl na tři měsíce odebrán řidičák,   poté, co ho zase chytli, že jel daleko na konferenci o silniční bezpečnosti nedovolenou rychlostí. Ale aspoň bude mít víc času na přípravu svých přednášek o bezpečné automobilové jízdě? 

0
Vytisknout
14430

Diskuse

Obsah vydání | 8. 3. 2018