Válečné strádání v Jemenu loni připravilo o život 50 tisíc dětí

Kterak česká média ignorují spoluviníky největší humanitární katastrofy současnosti

6. 3. 2018 / Daniel Veselý

čas čtení 6 minut

Američtí senátoři v čele s Bernie Sandersem představili rezoluci, v níž volají po stažení amerických jednotek z Jemenu, kde již čtvrtým rokem zuří válečný konflikt, který OSN klasifikuje jako největší humanitární krizi na světě. České sdělovací prostředky o válce v nejchudší arabské zemi sice pravidelně informují, ale vesměs zlehčují či přímo opomíjejí její skutečné příčiny, jakož i jednoznačně negativní roli Spojených států a Velké Británie v této válce.

Iniciativa amerických senátorů zcela bez obalu poukazuje na klíčovou roli Spojených států v jemenské tragédii, a to od začátku válečného konfliktu. Když koalice arabských států v čele se Saúdskou Arábií v březnu 2015 zaútočila na húsijské povstalce a jejich spojence, kteří dobyli jemenskou metropoli Saná, USA interventům okamžitě poskytly zpravodajskou a logistickou pomoc, neboť Rijád invazi vykreslil jako úder proti íránským proxy silám. Saúdská Arábie by byla brzy ochromena, kdyby jí Washington nedodával letecké palivo a neumožňoval jejím letounům tankovat během letu. Obamův kabinet podporoval válečné úsilí Rijádu a spol. také zásilkami munice.   

Obamova administrativa Rijádu prodala zbraně a vojenský materiál v celkové hodnotě 115 miliard dolarů včetně munice, tanků, bitevních helikoptér, raket země-vzduch či válečných lodí a poskytovala výcvik saúdským bezpečnostním složkám. Ačkoli Trumpův předchůdce na nátlak lidskoprávních organizací na konci svého mandátu omezil vojenskou podporu saúdské monarchii, devastaci Jemenu mohl zastavit prakticky kdykoliv, a proto nese spoluvinu na válečných zločinech spáchaných v této zemi.   

Trumpova vláda dlouho nelenila a americké angažmá v jemenském konfliktu ještě více prohloubila, tentokrát masivním prodejem zbraní do Saúdské Arábie za 110 miliard dolarů. Nové osazenstvo Bílého domu také zintenzivnilo bezpilotní kampaň v Jemenu a autorizovalo zpackanou operaci speciálních jednotek Navy SEALs, při níž zemřelo 30 civilistů.    

Velká Británie je vedle Spojených států dalším komplicem Rijádu a spol. v jemenské tragédii, neboť Cameronův kabinet a vláda Theresy Mayové do Saúdské Arábie vyvezly zbraně v hodnotě 4,3 miliardy liber. I když byl Rijád v průběhu několika let doslova zaplaven obrovským množstvím zbraní a vojenského materiálu z USA a Spojeného království, stále se mu nedaří zlomit odpor Húsijů a jejich spojenců, a to za cenu nesmírného utrpení obyčejných Jemenců.     

Zastánci Saúdy vedené intervence míní, že vláda prezidenta Hádího si zásah koalice přímo vyžádala a že arabské státy se v Jemenu snaží eliminovat rozpínavost Íránu. Nicméně tyto argumenty nemají příliš velkou váhu, protože Hádího mandát byl prodloužen, aniž by se konaly demokratické volby, a navíc prezident dva měsíce před invazí rezignoval. Teherán se nepochybně pokouší o prolomení saúdskoarabské blokády, aby šíitským vzbouřencům propašoval zbraně (balistické střely krátkého doletu, drony a protitankové zbraně) a finance. Tato podpora je však naprosto zanedbatelná, vezmeme-li v úvahu, že dvě přední demokratické země posílají Rijádu sofistikované zbraně za desítky miliard dolarů, a to v naprostém rozporu s mezinárodním právem. Húsijové jsou spíše domácím hnutím odporu dlouhá léta čelícím panovačným Saúdům, přestože se také dopouštějí zločinů na civilistech.       

Třebaže oficiální počet padlých v jemenském konfliktu je mnohem nižší než v syrské válce, strádání spojené s válčením postihlo téměř každého Jemence. Bilance konfliktu je děsivá: Boje, zejména pak koaliční nálety, si vyžádaly více než 10 tisíc mrtvých - většinou civilistů, téměř 18 milionů z 28 milionů Jemenců nemá dostatek potravin (22 milionů Jemenců nyní potřebuje nějakou formu humanitární pomoci), 8,4 milionu lidí je jen „krůček od hladomoru“ zejména v důsledku nehumánní saúdskoarabské blokády (novinářka Iona Craig, jež v Jemenu strávila několik let, je přesvědčena o tom, že Saúdská Arábie úmyslně používá hladovění jako zbraň), 3 miliony lidí se staly vnitřními uprchlíky; v zemi kvůli špatné dostupnosti lékařské péče a destrukci klinik a nemocnic koaličními nálety vypukla největší epidemie cholery v dějinách, která postihla milion lidí a jíž podlehly téměř 2 tisíce lidí.  

Patrně nejtragičtějším rysem války v Jemenu je nesmírné strádání malých dětí. OSN hlásí, že podvýživou trpí 400 tisíc jemenských dětí, přičemž prakticky každé dítě potřebuje humanitární pomoc. Podle organizace Save the Children v Jemenu umírá každý den 130 dětí na snadno léčitelné nemoci (průjem, podvýživa, respirační choroby), což znamená, že jen loni zbytečně zemřelo 50 tisíc dětí. Světová zdravotnická organizace (WHO) loni v listopadu varovala, že v následujících měsících může zemřít dalších 150 tisíc dětí, pokud se jim nedostane adekvátní lékařské péče.

Vycházíme-li z údajů respektovaných organizací, tedy OSN, WHO, Amnesty International, Human Rights Watch apod., snadno zjistíme, že v Jemenu skutečně probíhá humanitární tragédie epických rozměrů. Viníkem této pohromy je především Saúdy vedená koalice a její mocní západní komplicové a v menší míře pak húsijští povstalci a jejich spojenci.

Tuzemské sdělovací prostředky sice o válečném konfliktu v Jemenu, jakož i humanitární krizi, informují, leč až na výjimky ignorují klíčovou roli Spojených států a Velké Británie ve válečné mašinérii. Kupříkladu v reportáži České televize se z úst Jakuba Szántó dozvídáme, že „Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty jsou zodpovědné za řadu škod a slíbily na obnovu Jemenu jednu a půl miliardy dolarů“. Szántó, který letos bůhvíproč získal Cenu Ferdinanda Peroutky, se dopouští nehorázného cynismu, když hovoří o škodách, třebaže jde o zdokumentované válečné zločiny (třetina koaličních náletů ničí civilní objekty, jako jsou sklady s potravinami, školy, nemocnice a obytná zástavba). Jedno je však jisté: Kdyby se podobných zvěrstev v Jemenu dopouštělo třeba Rusko, české sdělovací prostředky by překypovaly spravedlivým hněvem.       

0
Vytisknout
14817

Diskuse

Obsah vydání | 8. 3. 2018