Je třeba hledat složitá vysvětlení obyčejné (s)prostoty?

Politická filozofie kontra nefilozofické bytí české politiky

8. 3. 2018 / Bohumil Kartous

Nacionalistické, nativistické spojení, které tak pevně poutá zdánlivě protichůdné ideologie, reprezentované českými nekomunisty a z udělání fašisty, někdejšího emisara multikulturalismu, Okamury, nemusí nutně vést k filozofickému vysvětlení problému. Konstelace dělají zloděje, zvlášť když hru řídí smírčí soudce Zeman a vykonavatelem moci je proti jakékoliv ideologii dobře očkovaný všuderád Babiš...
Karel Dolejší ve svém velmi zajímavém, jako obvykle intelektuálně stavěném textu, ukazuje na zdánlivě protichůdné ideologie reprezentované KSČM a SPD prostřednictvím přirovnání k patku Molotov - Ribbentrop. "Přinejmenším od paktu Molotov-Ribbentrop je empiricky ověřeno, že dvě totalitní hnutí, údajně se nacházející na opačných okrajích politického spektra a na smrt znepřátelená, spolu dovedou dobře vycházet," píše Dolejší a dále vysvětluje pomocí Heideggera, jak jen že to je možné. 

Ano, z hlediska klasické politické filozofie je to příhodná paralela. Nemohu se ale zbavit přesvědčení, že srovnávat různé formy nacionalismu napříč stoletím je poněkud zavádějící.

V prvé řadě. Jak čeští tzv. komunisté, tak Okamura jsou čistými oportunisty. KSČM si komunismus, s ohledem na program a reálnou politiku, přivlastňuje ve svém názvu skutečně neprávem a pokud jsou v ČR vůbec ještě nějací komunisté, pravděpodobně nevolí. Nemají koho. KSČM je strana resentimentu, jehož je samozřejmě v posttotalitní společnosti spousta a lze ho dobře řídit. A jelikož se Miloš Zeman, který je zhruba takovým levičákem, jako Václav Klaus, rozhodl nasměrovat tento resentiment k obraně národa před digitálním obrazem migrační krize, i KSČM musela sladit krok.

Okamura je v tomto ohledu naprosto volným radikálem. Je mu naprosto jedno, jak nebetyčné pitomosti se dopouští, jelikož není ideolog. Je to podnikatel s resentimentem a jím akcelerovanou hloupostí, který - pokud by náhodou v příštích letech taková eventualita nastala - dokáže perfektně simulovat jakoukoliv jinou povrchní ideologickou polohu. O hloubce jeho ideologického a politického bytí se lze přesvědčit v programu strany, jenž kopíruje ten "káesčémácký", a to zjevně ze stejného důvodu, z jakého se káesčémáci stali - navzdory internacionále - nacionály. Svorník Zeman, u nějž nelze, vzhledem ke zjevnému rozpadu osobnosti, identifikovat jedinou konzistentní ideologickou myšlenku, je v tomto ohledu důležitější než cokoliv jiného.

Míra shody s třetím, rozhodujícím partnerem, Vlastníkem Ano Babišem, je pro Okamuru věcí čistě obchodní. U komunistů pak vlastně také, jelikož to jediné, co budou mít z tiché podpory vlády, budou funkce. Ideologii lze v těchto vztazích brát jako věc podružnou s snad i zbytečnou, nebýt historie a politické filozofie...
0
Vytisknout
2524

Diskuse

Obsah vydání | 13. 3. 2018