Koalice model Molotov-Ribbentrop? ANO.

8. 3. 2018 / Karel Dolejší

Péčí poslanců hnutí ANO zůstal i po včerejšku místopředsedou sněmovny popírač holokaustu Tomio Okamura ZDE. Zatímco mlátička Ondráček v čele GIBS byl Babišovými píáristy vyhodnocen jako zbytečné riziko a obětován, i když se jej KSČ(M) po všech zahraničních školeních nechtěla vzdát, Okamura je jiný případ. Babiš ho potřebuje k vládnutí. A i komunisté jej podpořili. - Berme to pozitivně: Jako lekci chytrákům, co pokřikují, že nemůžete být současně antikomunistou a bojovat proti fašismu.

Samozřejmě neexistuje žádný problém. Přinejmenším od paktu Molotov-Ribbentrop je empiricky ověřeno, že dvě totalitní hnutí, údajně se nacházející na opačných okrajích politického spektra a na smrt znepřátelená, spolu dovedou dobře vycházet. Národní bolševici v Německu i Rusku na tom postavili program. Poválečný obnovitel nacismu Yockey hlásal antisemitskou alianci se Stalinem. Dědictví evropské ultrapravicové misie v jelcinovském Rusku dnes stojí ve znamení aliance antisystémových ultrapravicových i ultralevicových elementů. Duginova "Čtvrtá politická teorie" ukazuje za hranice dělení na pravici a levici, protože cílem je spojit všechny, kdo nenávidí liberalismus.

  "Čtvrtá politická teorie zachází s pojmem "národ" jako s nezávislou právní a filozofickou kategorií, mimo interpretace v kontextu tří politických teorií modernity. Ale "národ" je chápán existenciálně, jako Dasein. Heideggerova formulace "Dasein existiert völkisch" je klíčová. Čtvrtá politická teorie chápe národ, populus, jako Dasein, Volk als Dasein. To dělá fenomén populismu nikoliv nerozlišeným, chaotickým a spontánním, ale hluboce ukotveným, filozofickým a avantgardním. V tomto případě může být Čtvrtá politická teorie považována za "metafyziku populismu", vysvětlující jeho výskyt a dodávající slepému protestu lidstva proti satanské elitě, která se chopila moci nad ním, strategii, vědomí, myšlení, systém a bojový plán," napsal Alexandr Dugin u příležitosti italských voleb ZDE.

  Ultralevice a ultrapravice dnes společně bojují proti strašákovi "neoliberalismu". Společně hájí Asadovu diktaturu před zlým Západem, který by prý chtěl naordinovat nadšeným poddaným syrského řezníka změnu režimu. Stále častěji se u "nacionalistické levice" setkáváme s politickými taktikami účinně propojujícími "levicový antiimperialismus" a pravičáckou xenofobii.

  











V České republice hlasování o Okamurovi demonstrovalo, že vládní koalice model Molotov-Ribbentrop je navzdory odvolání Ondráčka faktem. A žádná jednotlivá, izolovaná demonstrace tento fakt nezmění. Ondráček byl postradatelný. Okamura není.

Okamura by zůstal Babišovou zálohou i v případě, že upeče koalici bez něj - s komunisty a národními socialisty, kteří si říkají ČSSD. S japonským záložníkem ve svém týmu může Babiš v každém sporu s koaličním partnerem neposluchy pohodlně přehlasovat. Potřebuje je pouze podmínečně. Víceméně jako stafáž.

Okamura chválí komunisty a ti se zase drží "národního konzervatismu". Svorníkem jejich spojení je kádr normalizačního PZO s krycím jménem Bureš a jím vlastněná politická strana.

Tato strana již obsadila řadu klíčových mocenských postů svými lidmi a bude v tom pokračovat, bez ohledu na potopení Ondráčka. I komunistům se vyplatí táhnout s ní za jeden provaz. Hudrají pouze přechodně. S SPD i ANO mají klíčové věci společné.

Duginem zmíněná interpretace heideggeriánství "v pozdně fichtovském duchu", důraz na fenomén "völkisch", jeho záměna individuálního pobytu (Dasein) Heideggerova existencialismu kolektivní entitou, skutečně představuje vážný pokus filozoficky podbudovat současný populismus. Völkisch - to znamená: Romantický důraz na lidovost, "organické" společenství, které je etnicky jednotné a netrpí v sobě "cizorodé" elementy. Dominuje metafora jediného, ovšem nadindividuálního organismu složeného z vhodně přizůsobených (přizpůsobivých...) lidských prvků, Volkskörper. Imaginární jednotu kolektivního těla nejlépe vyjádří osoba zbožštěného vůdce. Opustíš-li mne, zahyneš.

Ať už se Babiš, Filip a Okamura liší čímkoliv, všichni společně apelují na národovecký populismus - dělají politiku, která je Volkstümlich.

A jedině hnusný zrádce národa by snad mohl pochybovat o tom, že jde o politiku čistokrevně českou...

1
Vytisknout
4207

Diskuse

Obsah vydání | 13. 3. 2018